pondělí 13. března 2017

Krišna na prvním místě

Občas jsme tak polapeni ve vnějších činnostech, že si nevzpomeneme na Krišnu. Už roky si nanášíme tilak, nasloucháme a zpíváme také roky, též sloužíme v chrámu, a i přesto i nadále nepřemýšlíme o Krišnovi jako o své prvotní prioritě v životě. Každý den na přednáškách slýcháme, jak je Krišna naším konečným cílem a jak by měl být naší prioritou, ale i přesto dáváme stále přednost mnoha ostatním aspektům – naší pozici v chrámu, jak se k nám lidé chovají, kam se hodíme, jak jen se mohu stát součástí něčeho a tak dále. A to vše raději než vzpomínat na Krišnu jako na naši prioritu!

Hmotný svět je nespolehlivé místo! Nikdy nevíte... Právě v okamžiku, kdy se vše zdá být správně uspořádáno, se znenadání přihodí něco, co úplně otočí celý život vzhůru nohama. Co na to můžeme říci? Toto je povahou hmotného světa!

Někdy jindy jsme v předvídatelné rutině. Prabhupáda vysvětloval jeden verš, který popisuje, jak osoba slouží smyslům a jak je oddaná svému pánovi - svým smyslům. Ten pán, smysly, však nejsou nikdy spokojeny a nebudou nikdy spokojeny, dokud nebudeme sloužit Krišnovi, nebudeme ponořeni ve službě Krišnovi, dokud Krišna nebude naší výhradní prioritou. A ten zbytek? Nikdy nevíte, co se může stát. V hmotném světě není žádná dokonalá situace!

Dokonce i když máme život dobře zařízený a žijeme v chrámu, pokud nedáváme v duchovním životě Krišnu na první místo, můžeme podvádět sami sebe celý život o tom, co je skutečné vědomí Krišny! Ve skutečnosti si nejsme úplně vědomi Krišny, stále tak nějak očicháváme Krišna vědomí a nejsme v něm naprosto absorbováni. Vědomí Krišny je sice pěkné a přitažlivé, ale my se do něj úplně neponoříme.

Opravdu není dostatečné se jen připojit ke klubu nebo být součástí chrámu! Dříve nebo později musíme dojít až do situace... a může nám to zabrat i 30 nebo 50 let čekání, než budeme staří, a potom budeme uvažovat: „No, možná, nakonec.... Dám prioritu Krišnovi...“ Ale i přesto - znovu: ne každý tak moc zestárne, a to je nebezpečí, které podstupujete! Můžete chtít čekat až do 80 let, ale co když toho věku nedosáhnete?

Takže nemáme až tolik času a musíme to stihnout v tomto životě – nebudeme se přeci vracet znovu, musíme jít zpět domů k Bohu v tomto životě!

Neidentifikovatelná přednáška

Původní článek v angličtině z kksblog.bom přeložil Madhupandit dás

Žádné komentáře:

Okomentovat