Každý verš Šrímad Bhágavatamu je o čisté oddané službě... 1/3

deho ’savo ’ksa manavo bhuta-matram
atmanam anyam ca viduh param yat
sarvam puman veda gunams ca taj-jno
na veda sarva-jnam anantam ide

PŘEKLAD: 

Tělo, životní vzduchy, vnější a vnitřní smysly, pět hrubohmotných prvků a jemné smyslové předměty (podoba, chuť, vůně, zvuk a dotek) jakožto hmota nemohou znát svou povahu, povahu jiných smyslů či povahu svých vládců. Živá bytost je však duchovní, a proto je v její moci znát své tělo, životní vzduchy, smysly, prvky a smyslové předměty, jakož i tři kvality, které tvoří jejich základ. Nicméně ani když si jich je živá bytost plně vědoma, nemůže vidět Nejvyšší Bytost, která je vševědoucí a neomezená. S úctou se tedy klaním Nejvyššímu.

VÝZNAM:

Materialističtí vědci mohou analyticky prostudovat hmotné prvky, tělo, smysly, smyslové předměty a dokonce i vzduch, který ovládá životní sílu, ale přesto nedokáží pochopit, že nad tím vším je skutečná duše. Jinými slovy — živá bytost může jakožto duše pochopit všechny hmotné předměty, nebo — je-li seberealizovaná — je schopna pochopit Paramātmu, o Níž meditují yogīni. Nicméně ani pokročilá živá bytost nemůže pochopit Nejvyšší Bytost, Osobnost Božství, neboť Pán je ananta, neomezený majitel všech šesti vznešených vlastností.

Š.B. 6.4.25

______________________________________________________________________ 

Život Dakši

Než se zaměříme na obsah verše, říkal jsem si, že bychom se mohli trošku podívat na obsah těchto Hamsa-guhya modliteb. Je popsáno, že tato část Bhágavatamu se ve třech kapitolách zabývá Dakšou. V předchozím verši je popsáno, že Dakša byl přímo synem Pána Brahmy, jedním z jeho duševních synů. Pamatujeme si, že Dakša neměl žádnou úctu k Pánu Šivovi a urazil ho. Na dlouhou dobu byl potrestán tak, že dostal hlavu kozla; hlavu kozla musel nosit celou kalpu.

Vzdal se tohoto těla a pak je na začátku této kapitoly popis Pračetů, kteří vykonávali dlouhou dobu odříkání pod vodou. Vyšli z vody a viděli, že Země byla zarostlá stromy. Uvědomili si, že nebyla ochraňována dharmickými králi, kteří zajišťovali zemi pro zemědělství, a v zápalu hněvu ty stromy spálili svou mystickou silou.


Pak je řečeno, že k nim přišlo Božstvo, které ochraňuje stromy, a požádalo je, aby od toho upustili. Nabídlo jim k sňatku dceru stromů. To byla krásná apsara, jež byla stromy opatrována. Pračetové byli tedy velice zaujatí.

Konala se svatba a Dakša se stal synem tohoto spojení. Šríla Višvanáth Čakravartí Thákur vysvětluje, že poté Dakša vykonával odříkání po dobu pěti manvantar. To je stejně dlouho jako sedmdesát cyklů čtyř jug, což je pro Dakšovo vykonávání odříkání velice dlouhá doba. Poté Dakša pronášel tyto Hamsa-guhya modlitby, což byly starodávné modlitby z časů počátků Véd. Dakšův záměr byl potěšit Nejvyšší Osobnost Božství, aby se mohl věnovat svému poslání zalidňování vesmíru.

Vytváření dobrého potomstva

Brihad Bhagavatamrta nám podává zajímavé detaily o situaci ve vesmíru. Popisuje, že podle toho, jak se živé bytosti staví k sexualitě, jsou umístěny na určitých planetách ve vesmíru. Je řečeno, že ti, kdo se zaměstnávají v sexu podle kvality dobra, se mohou narodit na nebeských planetách. Být v kvalitě dobra znamená, že jsou oddání principům dharmy.

Ti, kdo jsou v kvalitě vášně, a proto přirozeně neinklinují k dharmě, se rodí na této planetě. Principy dharmy jsou pro obyvatele této planety velice náročné. A zbožnější a odpoutanější duše se rodí nad nebeskými planetami. Zjevují se na Mahar, Jana a Tapa lokách.

Brihad Bhagavatamrta popisuje Mahar loku jako sídlo Prajápatiů. Je řečeno, že Prajapatiové se oddávají sexu, ale jejich zájem je plodit vhodné potomstvo. V podstatě je jejich činností podstupovat odříkání pro očištění, aby se následně stali kvalifikovanými pro tuto misi zalidnění vesmíru.

Zbožnost Dakši

Ve vztahu k tomuto bych chtěl ukázat i druhou stranu Dakši. Ihned, jak zaslechneme jméno Dakša, obecně si vzpomeneme na vaišnava aparádhu a jeho zosobnění takové aparádhy. Chtěl bych zde proto zdůraznit výjimečnou zbožnost Dakši. Například je zmíněno, že Aditi, která je matkou polobohů, je dcerou Dakši. Můžeme chápat, že Dakša byl tedy jistě velice vznešenou osobností. Toto ale také poukazuje na to, že i velice vznešené osobnosti mohou udělat velké chyby.

Když toto pomineme, vidíme že Dakša se připravoval na svou misi. Napomáhal pánu Brahmovi s druhotným stvořením vesmíru, a takto vykonával odříkání a modlil se, aby mohl potěšit Pána.

Šrímad Bhágavatam 6.4.25, 25. února 2015, Mayapur, Indie

Přeložil Madhu Pandit dás

Původní text v angličtině zde.