Den pro Krišnu

Šrí Čaitanja Maháprabhu vysvětlil Sanátanovi Gosvámímu, že musíme následovat ve šlépějích věčných obyvatel Vrindávanu. Vždy musíme jednat pro potěšení Krišny. V naší sádhaně Krišna musí být vždycky ve středu.

Můj první velký festival v chrámu byla Gaura Púrnimá. Slavil jsem ji v Bhaktivédanta Manoru a zrovna jsem se vrátil z Indie. Byli jsme ve velmi velké místnosti a naše služba jakožto ocejchovaných nových oddaných byla celý den koulet sladké kuličky. Drželi jsme půst a pro mou mysl to bylo prostě moc - sedět s oceánem sladkých koulí. Říkal jsem si: "Co je tohle za hnutí? Oni drží půst a pak jsou celý den v kuchyni, vaří a jsou v jednom kole s těmi všemi druhy příprav na prasádam. Co je to za proces?"

Myslel jsem si, že je to divné, protože jsem byl egocentrický. Říkal jsem si, že to všechno bylo odříkání, které jsme vykonávali pro své očištění. Nechápal jsem, že tenhle jeden den, jeden den, byl den pro Krišnu, a v tento den místo strachu o naše vlastní smysly, což většinou děláme, během speciálního festivalu, dáme veškerý svůj smyslový požitek stranou. Nebudou žádné aranžmány pro náš smyslový požitek. Všechny přípravy se dělají jen pro Krišnovo potěšení, všechny! A obyvatelé Vrindávanu tohle dělají každý den.

Přednáška z Čaitanja Čaritámrity, prosinec 2011, Pretoria, JAR

Původní text v angličtině zde.