neděle 13. dubna 2014

Jít zpátky k Bohu v tomto životě

Otázka: Mahárádži, mluvil jste o sdružování s kvalitou dobra a o tom, jak být přirozeným. Máme to dělat krok za krokem, kousek po kousku?

Pravidelně bývám v Německu a tam mají autobahn (dálnici), kde není omezená rychlost. Pár let zpátky měli u kraje dálnice velkou ceduli, která říkala: "Želvy doprava!" Podobně je "želví pruh" také v duchovním životě. Takže tak, jako má ta německá autobahn různé pruhy, můžete navždycky zůstat v želvím pruhu a říkat si: "Dobrá, krůček po krůčku; lepší bezpečně, než pak litovat." Nebo můžete trochu riskovat a jet v prostředním pruhu. A když v Německu jedete v prostředním pruhu, tak někdy vidíte, jak za vámi někdo bliká, a potom kolem prosviští nějaké Porsche, což je Rúpa Goswami nebo někdo takový. Takže o tom přemýšlejte. Pokud jen napořád zůstaneme v želvím pruhu, tak si nejsem jistý...

Posunujeme se pod vedením oddaných?

Ano, do jisté míry. Musíte mít nějakou víru, že Krišna vás ochrání. Nemůžete být vždy pod vedením oddaných, každý krok na té cestě. Nemůžete být stále v rukou své matky ani jako dítě - musíte se k něčemu odvážit a podstoupit nějaké riziko, dokonce i spadnout na ústa. Dnes máme poradenský systém a já jsem první, kdo říká: "Velmi dobré, velmi pěkné!" Ale jako každý systém to má samozřejmě i tu druhou stránku. Tou je, že nechceme vytvářet přehnaně závislé lidi. Chceme samostatné osoby, které se jsou schopné o sebe duchovně postarat, inteligentně následovat. Musí to k tomu dojít - to je vyzrálost. Samozřejmě stále dychtíme po společnosti oddaných, nechceme bez ní žít, ale musíme se stát duchovně samostatnými. To je důležité. Takže krůček po krůčku je v pořádku, ale velké kroky! Je to krátký život! (luskne prsty)

Myslím, že jsem staromódní. Stále. V roce 1999 jsem dával seminář nazvaný "Od roku 1966 do roku 1999". A nálada v roce ´66 byla: "Všichni jdeme zpátky k Bohu  v tomto životě!" A v roce ´99: "Pokud je tvůj guru parama-prestha-priya sakhi, potom by možná teoreticky bylo možné jít zpátky k Bohu, ale my to nezvládneme, bude to trvat mnoho, mnoho životů." A podobné věci. Já jsem staromódní, stále tak nějak věřím, že se to možná stane v tomto životě, pokud se budu tvrdě snažit. Takže želví pruh... ne... Chci se z tohoto místa dostat pryč.

Čaitanya Čaritámrita Ádi-líla 9.37, 4. března 2012, New York, USA

Původní text v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat