čtvrtek 16. května 2013

Vidět přednosti




Kadamba Kánana Svámí, 3. března 2013, Vrindávan, Indie, ŠB 4.27.10

Obecně musíme dávat lidem uznání. Pouze starší vaišnavové, kteří přijímají zodpovědnost za duchovní život ostatních, ti musí posuzovat. Šríla Prabhupáda říkával: „Je moje povinnost vyhledávat chyby.“ Ale člověk může vyhledávat chyby jako svou povinnost, pokud nejdřív vidí to dobré. Pokud nejdříve dáte uznání. „Ve skutečnosti je to tak pěkná osoba. Je to úžasný oddaný. To je tak obrovská služba“ Potom řekneme: „Ale mohl by trochu zlepšit tohle, vylepšit tamto.“ To může říct zralý vaišnava, který se stará o ostatní a upřímně se snaží pomoci jim lépe sloužit Krišnovi.

O.k., pak to někdy vypadá, že starší vaišnavové odsuzují, ale ve skutečnosti to tak není, protože tohle jsou jen malé věci. Drobnosti, které mohou být zdokonaleny. Nováček má slabou víru, takže nováček má sklon dívat se na vaišnavy s pochybnostmi ve svém srdci a proto vytahuje z kapsy mikroskop a dívá se jím na srdce vaišnavy, aby se podíval, jestli může najít nějaké nedokonalosti. A takový sklon tu je, ale zralý vaišnava je velmi štědrý a říká: „Ano, jsou tu nějaké chyby, ale na tom nesejde, protože je tu tolik předností. Jelikož přestože tu jsou nějaké nedostatky, Krišna je přehlédne, když je tu tolik předností."


Tudíž se musíme snažit hledět na člověka tak, jak na něj hledí Krišna. Často když mluvím o prvním přestupku - nepomlouvat oddané - že když se díváte na oddaného, pozorujte, že za ním stojí Krišna a usmívá se zatímco se na toho oddaného díváte. Pak o tom oddaném řeknete něco pěkného a Krišna se stále usmívá. Ale potom řeknete: „Myslím že tenhle chlapík je..." A vidíte jak se Krišnův výraz změní!

Takže takto prostě myslete na to, že se Krišna dívá - stojí přímo za ním, usmívá se na svého oddaného. „Udělal pro mě pěknou službu. Jak na to mohu zapomenout?" Krišna se na to dívá takto - udělal tak pěknou službu. Krišna neříká: „Ach, má ve svém srdci nějakou chamtivost!"
To pomáhá. Všichni se snažíme. Je to obtížné. Moje matka říkávala příběh o dvou princeznách. Když jedna otevřela ústa, vyšly z nich růže, ale když otevřela ústa ta druhá, vyskakovaly z nich žáby! V našem případě se snažíme aby vycházely pouze růže, ale někdy neuváženě vyskočí nějaká žába! Co s tím? Je to složité, ale praxí se zdokonalíme.

Původní přepis v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat