Kadamba Kánana Svámí, 20. března 2013, Cape Town, Jižní
Afrika, SB 8.12.6
Krišna vědomí začíná s inspirací. Nejdříve je to
nevědomý duchovní prospěch, díky kterému se osoba očistí a pak se vyvíjí
přitažlivost. Jagai zastavil Madhaie od udeření Pána Nitjánandy podruhé,
protože ještě předtím Jagai už ocenil kírtan. Řekl: „ve skutečnosti zpívají
pěkně“. A Madhai řekl: „Grr… drž hu*u!“ Takto odpověděl Madhai, ale Jagai řekl,
„ne, je to pěkný“. Takže už slyšel zpívání a obdržel nějaký duchovní prospěch a
pak vyvinul určité ocenění. Až to došlo do bodu, kdy ocenění vzrostlo až do
vědomé oddané služby, když si jí osoba vybere, ale jeho volba je velice slabá.
Z počátku pro to má nějakou chuť, ale zároveň je tam
mnoho váhavosti, „No, nevím. Nemohu to udělat. Je to opravdové?“ Proto
nepřijímá příliš opravování. Takže zpočátku zejména povzbuzujeme nadšení a
inspiraci. Poté, když se osoba více upevní, řekneme: „Ale nyní je na čase
utáhnout šroubky. Nyní je čas, abys změnil své chování.“ A některé věci,
samozřejmě, musíte říci docela brzy. „Ne, masu! Zapomeň na intoxikaci, to
nefunguje.“ A poté, „Žádný nedovolený sex.“ Někdy k tomu musíte přikročit postupně,
„Alespoň bys měl být ženatý/vdaná.“ Ale později už hovoříme i o tom, jaké jsou
vyšší standardy Krišna vědomí v manželství, což jim neříkáme první den.
Takže trošku po trošce, je to o utahování šroubků.
V jedenáctém zpěvu Šrímad Bhágavatamu je řečeno, „že
musíme nejdříve vzít koně a poté otěže“ Nemůžete mít koně neustále přitaženého, protože by zešílel. Někdy musíte koni
dát prostor. Takže zpočátku, když osoby učíme, musíme jim dát také prostor. Ale
postupně musíme utáhnout šroubky a přivést více a více standardů. Protože
nakonec, potěšení Krišny není jen tak nějaký sentiment.
Potěšit Krišnu znamená udělat oběť, kterou má Krišna opravdu
rád a čistí oddaní nás učí jak jí učinit. Nemůžete jen tak jít:, „Ale toto je
moje oběť ze srdce! Cítím, že chci věci obětovat takhle!“ To je začátečnické. Více
než jen to, je udělat to tak, jak si to přeje Krišna. „Dobře. Naučím se od
zkušených jak to udělat způsobem, kterým si to Krišna přeje. Pak bude moje oběť
Krišnu těšit více.“
Takto přichází postupně více a více standardů a tak to
pokračuje dál. Proto Prabhupáda své blízké tepal. Ti to schytali. A ti, kdo
byli více vzdálení, ty povzbudil. A takto musí kazatel vědět, kdy dát inspiraci
a kdy opravovat.
Původní článek v angličtině zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat