ÁČÁRJA - sbírka na distribuci filmu

Byla zahájena kampaň pro získání finančních prostředků pro tento úžasný projekt. Pokud byste chtěli přispět, ZDE je vaše možnost pomoci.

V roce 1965 se osamělý svatý muž vydává na cestu přes oceán z Indie do Ameriky. Nenese si nic jiného než nadčasové poselství a vizi sjednoceného světa. V době války a rozčarování inspiruje generaci mladých lidí a navzdory všem nesnázím tvoří nezastavitelnou duchovní revoluci.

Áčárja je pravdivý příběh A.C. Bhaktivédanty Svámího Prabhupády, revolucionářského průkopníka bhakti jógy v západním světě.

Jadubara dás a Višákha dásí produkují film s názvem Áčárja, který zachycuje život Šríly Prabhupády. Tento projekt je ve svých závěrečných fázích, což bylo možné díky společnému úsilí mnoha lidí a jejich finanční podpoře. Poslední zprávou je, že distribuční společnost Abramorama má zájem pomoci distribuovat tento film. Na to jsou potřeba dodatečné finanční prostředky a Jadubara a Višákha prosí o vaši podporu.

Podívejte se na trailery a webové stránky a pokud potřebujete více informací, naleznete je v tomto pdf dokumentu.

Oficiální trailer - Áčárja

Upoutávka z filmu

Oficiální dopis producentů

Krišnovou milostí máme všechny prostředky potřebné k dokončení našeho devadesátiminutového dokumentárního filmu Áčárja o životě Šríly Prabhupády. Nyní jsou třeba finance na distribuci filmu. Máme zájem ze strany jedné z největších distribučních společností Abramorama z New Yorku, která nedávno distribuovala Osm dní v týdnu - film Rona Howarda o Beatles. Výkonný ředitel Abramoramy o Áčárjovi řekl:

"Viděl jsem váš film a myslím, že je úžasný - důsledně inteligentní a zajímavý. Jsem si jistý, že si najde publikum i mimo jádro."

Jsou potřebné finance k pokrytí všech aspektů distribuce od prvního února s uvedením časně v červnu do kin v USA a Kanadě. Služby Abramoramy budou pokračovat až jeden rok, podle diváckého ohlasu na film. Mezinárodní distribuce začne na podzim 2017.

"Toto je výjimečná příležitost odhalit veřejnosti zábavy a neobyčejné úspěchy Šríly Prabhupády za tak krátkou dobu."

Prosím,  přečtěte si přiložený průvodní dopis a rozšiřte ho k těm, kteří jsou přímo či nepřímo ve vaší duchovní péči a povzbuďte je, aby podpořili tento vzrušující projekt. Váš příkladný příspěvek bude velice oceněn.

Skrze širokou distribuci filmu "Áčárja" bude mít prospěch každý oddaný a všechny aspekty ISKCONu. Zvýší se distribuce knih a návštěvnost chrámů a festivalů, což povede k tomu, že Šríla Prabhupáda a jeho následovníci budou více pochopeni a oceněni.

Pokud máte jakékoli otázky, napište prosím na níže uvedenou e-mailovou adresu.

Jay Šríla Prabhupáda!

Vaši služebníci

Jadubara dás a Višákha dásí


yadubara.das@gmail.com
www.acharyathemovie.com


Přeložily bhn Klára a Kasturi Manjari dd

Původní text v angličtině zde.

Pozorné zpívání

Šríla Prabhupáda řekl, že pozorné zpívání znamená slyšet sám sebe zpívat. Pro mě je jednodušší naslouchat, jak zpívám, než snažit se upevnit svou mysl. Prostě vkládám veškerou svou energii do svých uší a snažím se poslouchat a mysl je taky víc zaměřená.

Avšak jiný způsob, jak dosáhnout pozorného zpívání, je být více přitahován ke Krišnovi. Čím víc o Něm slyšíme, o Jeho úžasných vlastnostech a úžasných zábavách, čím víc o Něm zjišťujeme, tím více jsme k Němu přitahováni. Jak vysvětluje Šríla Prabhupáda, toto zpívání není umělé nastavení mysli. Takže potom, dříve či později, to není o nucení mysli myslet na Krišnu. To je jen začátek. Jakmile o Krišnovi zjistíme více, poté, co k Němu budeme více přitahováni, nás to k Němu také přirozeně bude táhnout. A jak jsme k Němu víc a víc přitahováni, jsme i více a více přitahováni ke zpívání. Pak bude pozorné zpívání přirozenou věcí.
Takže tam to musí dospět. Můžeme o tom přemýšlet a mezitím se snažíme - jako cvičení - slyšet sami sebe zpívat. Tímto způsobem se bude mysl scvrkávat.

Přednáška na Ratha Yatře: Zlatá inkarnace, 4. dubna 2015, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde,

Inspirace sloužit

Jedna věc je zapojit se do oddané služby a druhá věc je být oddanou službou zcela upoutaný. Mnoho lidí nalézá nějakou chuť, nějaké uspokojení, ve filozofii a v principech morálního jednání, ale být oddanou službou zcela upoutaný pro ně není tak jednoduché.

Vidíme, že někdy se oddaní časem vydávají nezávislou cestou. Začnou velice vážně, ale dříve či později jsou konfrontování sami se sebou.

Dříve nebo později musíme najít ve vědomí Krišny skutečné štěstí. Nabídnout morálku a bezpečnou společnost nemusí být dostačující. Nemusí stačit mít chuť v kírtanu. Musíme učinit Krišnu naším vším. Musíme být Krišnou zcela upoutáni. Ne jen takové to: „Krišna vědomí mám mezi ostatními věcmi také rád.“

Můžeme považovat vědomí Krišny za dobré a inspirující, ale nemusíme být naprosto přesvědčeni. Nezaujalo nás do té míry, kdy se Krišna stane vším. Proč tomu tak je? Protože jsme neučinili naši službu vším. Tak dlouho, dokud budeme mít stále osobní touhy, stále budeme toužit naplnit mnoho osobních tužeb, do té doby nás Krišna vědomí chytí jen částečně, a potom všechny ostatní činnosti mohou růst a jednoho dne se jich opět ujmeme.

Proto je zde otázka: „Jakou službu děláš?“ Na počátku je přirozené, že nás více zajímá to, co získáváme, jakou chuť dostanu… Jakou inspiraci získám!?

Ale služba je bod zvratu. Takže na počátku je to o tom, co získáváme. Můžeme nalézt někoho, kdo je nám inspirací, ale není to ta osoba, která je nám inspirací, je to její služba, která je nám inspirací. V konečném důsledku je to oddaná služba, která inspiruje. Musíme být inspirováni sloužit, jinak k čemu by to bylo!? Inspirace není jen o vzrušení. Inspirace musí jít hluboko, přivést nás také k vážnosti. Inspirace znamená, že nyní tomu odevzdám svůj život. To je nezbytné!

Přednáška, 25. listopadu 2007, Majápur, Indie

Původní text v angličtině zde.

Překlad: MadhuPandit dása

Pocit dělat něco správně

Inteligence se nalézá u lidí ze dvou vyšších tříd, ve třídě bráhmanů a kšatrijů. Inteligence vaišjů je jiné povahy, protože inteligence vaišjů je méně nesobecká. Bráhmana a kšatrija obětují svůj vlastní zájem kvůli dharmě, a tak jsou jejich životy zasvěceny vyšší povinnosti. Kdežto vaišja je také inteligentní, ale jeho inteligence je zaměřená na zisk a osobní prospěch. A tak když přijde na výběr mezi následováním principů a vlastním užitkem, vaišja odloží principy stranou, vybere si vlastní prospěch a principů se ujme zase až zítra. Rozumíte, co tím chci říct? Vaišjové se však očišťují díky dharmě, díky šlechetnosti, díky nesobeckému rozdávání, a to je cesta, kterou naplňují svou povinnost.

Pro šúdru jsou principy těžké, protože: „Já to tak prostě necítím!“ Tak jak by to mohli následovat. Šúdra dělá pouze to, co ‚cítí‘, že je dobře. A proto kalau sudra sambhava (Skanda Purana) - v tomto věku je každý šúdrou, protože dělá jen to, co právě cítí.

ŠB 1.9.26, 6. září 2016, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.

Přeložil: MadhuPandit dása

Všechno chceme v mžiku

Nemáme žádnou trpělivost a nejsme schopni čekat. Nevadí nám duchovní život, ale chceme, aby bylo všechno v mžiku.

"Ok, zpíval jsem jeden den Hare Krišna. Kde je tedy moje duchovní extáze? Zpíval jsem celý den a nejsem blažený! Tohle nefunguje. Už jsem oddaný šest týdnů a pořád z téhle bhakti jógy nic nezískávám."

Mějte trpělivost. Musíme být trpěliví. Všechno hned, instantně - instantní káva, instantní všechno, to je ono... Nádobí - zapomeňte na to, všechno ho vyhoďme. Protože nosit ty špinavé talíře celou tu cestu k myčce, což je tolik práce, a taky se pak musí vyndat... Nejlepší samozřejmě je, když je necháte v myčce do té doby, než budete jíst, takže je nemusíte nést celou tu cestu z myčky do skříňky!

Viděl jsem klip o mládeži v Austrálii a ve Vietnamu. Ukazoval, že odříkání, které australská mládež musí prožít, je nesnesitelné. Mám na mysli, však víte... Jako ten chlapec, který měl iPod s pamětí pouhý 1 GB. Óóóó, a v sobotu přivezli potraviny na celý týden, zajeli do garáže a on to pak musel odnést z auta až do kuchyně! Takto byli popisováni australští teenageři.

Potom ukazovali děti ve Vietnamu, které si hrály s granáty. Takže ano, žijeme v době, kdy jsme zlenivěli. Všechno je příliš! Proto praní našeho oblečení je příliš - prostě do něj skočíme zase další den. Sundáte si kalhoty a hodíte je přes židli, abyste si je zase další den oblékli, a další den a další - až dokud už je nemusíte dávat na židli, protože samy stojí v rohu. A následující den začnou chodit, což je tehdy, když už v nich žije všechen ten hmyz.

Přednáška na domácím programu, 17. května 2012, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

Krišna je aktivní

Někdy vidíme, jak k nám Krišna mluví skrze někoho jiného. To zjevně není náhoda. Krišna s námi aktivně komunikuje. Krišna není pasivní osoba, která nám jen dává požehnání, Krišna je aktivně zapojen do našeho života - komunikuje s námi a zařizuje věci, někdy nás povzbuzuje a někdy nás odrazuje. Tímto způsobem Ho musíme vidět ve všem, co se nám děje. Musíme vidět, jak jsme Krišnovi vždycky blízko, a pak se snažíme přizpůsobit svůj život potěšení Krišny. Pak se Krišna začne víc a víc odhalovat.

Domácí program, září 2010, Záhřeb, Chorvatsko

Původní text v angličtině zde.

Přetrvávající závazky

Jak jsme skutečně upřímní? Neměli bychom si jen jednoduše namlouvat, že jsme upřímní, ale měli bychom vidět i své chyby a nedostatky včetně toho, jak potřebujeme prohloubit naši upřímnost. Jinými slovy: měli bychom zvýšit své závazky. A upřímnost je měřena odevzdáním se, které činíme. Odevzdáním se, které činíme v sádhaně a ve službě.

Naše vědomí Krišny je měřeno tím, jakou oběť jsme pro Krišnu připraveni podstoupit. Musíme učinit nějakou oběť nikoliv v kvalitě vášně, ale oběť v kvalitě dobra, což znamená trvalou oběť. Nikoliv jednoho dne vstát ráno v jednu hodinu a další den v devět hodin! Nikoliv jeden den zpívat 64 kol a následující den 4 kola! Ne, musíme učinit závazek. Krišna si přeje, abychom zpívali pevný počet kol a nikoliv jen tolik, na kolik se právě ten den cítíme.

Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur řekl, že když se dotýkáme našich korálků, dotýkáme se lotosových nohou Pána Čaitanji! No není to pěkné? Mně se to moc líbí! Dotykem našich korálků se dotýkáme lotosových nohou Pána Čaitanji! To je dost hluboký výrok. Je řečeno, že z dotyku lotosových nohou Pána Čaitanji zjevně přichází milost, protože On je tou nejvelkodušnější inkarnací.

Musíme porozumět tomu, kolik prospěchu ze zpívání svatých jmen skutečně je. A proto to děláme. Ale mysl nám řekne: „Jé, to je tak komplikované! Mě to nezajímá... Chci dělat něco jiného.“ A pokud jsme kontrolováni takovou myslí, nejsme moc upřímní. Ale můžeme se posílit pravidelným nasloucháním, zpíváním a sdružováním se s oddanými. To je to, co potřebujeme dělat.

Kadamba Kánana Svámí, 8. září 2016, Phoenix, JAR

Původní text v angličtině zde. 

Přeložil Madhu Pandit dása