Krize

Krize! Říká se, že přichází. Slýchávám to už roky. V roce 2000 to byl „problém tisíciletí“, známý také jako Y2K, a všechny počítače měly splasknout. Někteří se zakopali na farmách s obrovskou zásobou obilí pro přežití, přesvědčeni, že moderní svět jak ho známe přestane existovat 31. prosince 1999. Toho času jsem byl v Sydney v Austrálii s Indradyumnou Mahárájem a skupinou oddaných v kírtanu na vnější straně ‚rave party‘.
Doufal jsem, že přestane fungovat elektřina, možná se zastaví nepříčetné šílenství tohoto světa, a mimochodem jsem měl v kapse baterku. Jaké zklamání, když se nic nestalo a život pokračoval běžným nudným směrem. Musím říci, že jsem unaven prorokovanými ‚konci světa‘ a když někdo začne o konci Mayského kalendáře v roce 2012, potom myslím, že to bude ještě trvat dlouho, než s nimi Maya skončí.

Nyní je znovu konec světa blízko, říkají věštci. Tentokrát je to ekonomická krize a veselé je to, že to vypadá skutečně. Svět sedí na penězích a čeká, co přijde. Co mám dělat? Najít někde farmu?

Ne tak docela, pro mě krize nezačala rokem 2000, ani celkem nedávno pádem Wall street; skutečná krize začala dávno, před dávnou dobou, když jsme poprvé přišli do hmotného světa, chyceni do koloběhu rození a smrti. Řešení se nezměnilo, je to stále čistá oddaná služba, zejména zpívání Svatého Jména. Zásoba naší práce jako kazatelů vědomí Krišny se den za dnem zvyšuje. Válka, hladomor, zemětřesení, tsunami, pád dolaru, globální oteplování, AIDS, tornádo a smrt v rodině přivádí lidi na kolena.
Myslím, že nás čekají dobré časy.

Deník duchovní cesty 24
Jeho Svatost Kadamba Kánana Svámí, 17. března 2009

Původní článek v angličtině je zde.