Jednou jsem v Indii viděl závažnou malbu. Byl to obraz s žábou. A tato konkrétní žába se nacházela v dost strastiplné
situaci, protože ji zezadu už z poloviny spolknul had! Hadí hlava se
pomalu plnila žábou a z žáby trčela ven už jen její špička. Když tu proletěla
kolem nosu žáby moucha a žába k ní vystřelila svůj jazyk ve snaze ji chytit.
Kdo je na obraze ta žába a kdo had?! Had představuje čas a žába je živá bytost, která se snaží užívat si
všech příležitostí, které jí prolétnou před nosem, i přesto, že je napůl snědená
hadem času! V závislosti na věku... řekněme 35 - 40 let znamená napůl
spolknutý. Ve 25 jsou spolknuté jen zadní nohy. Ale ve věku 75, představte si
to, to už trčí z hadí hlavy jen oči a zbytek těla už had pozřel. Ve
věku 80 už z žáby nevidíte nic, ale jazyk se stále ještě občas vystřelí
ven, aby zachytil nějakou tu mouchu.
Takto koná svou práci had času,
dělá ji velice tiše a jen občas si jej všimneme. Je skutečností, že dříve nebo
později bude každá živá bytost nucena zažít efekt času. Nikdo v tomto světě
nemůže zůstat, ale díky procesu bhakti
jógy můžeme přemoci vliv hmotné energie a povznést se na vyšší
úroveň vědomí!
Původní článek z kksblog.com přeložil MadhuPandit dás
Žádné komentáře:
Okomentovat