Mnoho způsobů šíření vědomí Krišny

Kázání se nebude úspěšné, pokud si nezískáme Krišnovu přízeň. Kázání nezávisí pouze na nějakých technikách; jinak bychom se všichni mohli naučit hypnózu a hypnózou ovládnout svět. Existují takoví jogíni, kteří dokážou podmanit lidi své vůli. "Zpívejte Hare Krišna," a dívejte se při tom do jejich očí. Tohle není způsob, jakým chceme, aby lidé zpívali - z donucení. Chceme, aby zpívali dobrovolně. Chceme, aby služba byla dobrovolná.

Když Prabhupáda každého zval, aby přišel na Nedělní hostinu lásky, všichni se hodně najedli, byli úplně v extázi, a potom šli domů. Prabhupáda se nikdy neptal. Čekal, dokud někdo sám nenabídl pomoc. Když chtěl někdo s něčím pomoct, svěřil mu konkrétní úkol. Jakmile pak ten člověk chtěl svou pomoc rozšířit, Prabhupáda to přijal, ale nikdy nikoho netlačil. Tímto způsobem byl Šríla Prabhupáda velký expert a získal si každého.



Takže tu máme spoustu způsobů, spoustu polí, na kterých můžeme šířit vědomí Krišny, zatímco se potýkáme s kvalitami hmotné přírody - bojujeme s nimi zmoklí v dešti s kírtanovou skupinou, nebo třeba stojíme zmoklí v dešti s knihami. Můžeme stát na ulici s deštníkem a zvát lidi pod něj, to byl starý systém - chlapci chodili ven v dešti s velkým deštníkem, a potom pod něj všechny zvali a dávali jim knížky. Takhle se využívalo mnoho triků. Jiný způsob byl sedět v autě a oslovovat lidi odtamtud. Oni si mysleli, že jste se ztratili chcete se jich zeptat na cestu - a lidé vždy chtějí dávat ukázat cestu - a pak jim oddaní rozdávali knížky z auta. Někteří stáli na ulici a ťukali na okénka aut.

Tak či tak máme mnoho polí, na kterých můžeme jednat s lidmi, a Prabhupáda byl velkomyslný. Tímto způsobem toto hnutí není stereotypní; není to tak, že je zde jednotná forma, do které se každý musí napasovat a všichni musejí být stejní. Ale z jednoho pohledu všichni stejní být musí - musíme ve vědomí Krišny začít přijímat zodpovědnost za ostatní. Můžeme to dělat na našem vlastním poli, v oblasti, kde jsme experty, ať už jsme dobří v čemkoli.

Když přijmeme v Krišnavědomí zodpovědnost za ostatní, když se takto zaměstnáváme, pak přijde milost. Pokud nevíte, v čem jste dobří, postavíme vás do armády distribuce knih, protože to je velice mocné.

Prabhupáda v tom byl dobrý. Byl velice dobrý v uchopení podstaty věci odevšad, z učení všech áčárjů, spojil to dohromady, vzal ten přístup a přinesl ho lidem domů. Podstata, kterou je odevzdat se Krišnovi, a pokud čtete Prabhupádovy knížky, tolika různými způsoby nám v nich říká, abychom se odevzdali Krišnovi. Když čtete jeho knížky, narazíte na tolik různých úhlů pohledu se stejným poselstvím: odevzdat se Krišnovi.

Skutečný cíl je čistá oddaná služba; zdravý rozum je vzdát se falešného ega; člověk by se měl klanět Krišnovi, pokora znamená dělat vše pro Krišnu a tak dále. Nakonec, když už nějakou tu dobu čtete, si pomyslíte: "Možná bych se měl odevzdat Krišnovi!" Tohle čtení dělá. Takže takto se každý z nás může odevzdat svým individuálním způsobem. To je ta jedna věc, kterou máme všichni společnou. Jsme rozdílní - někteří jsou intelektuálové, někteří praktičtí - ale na tom nezáleží.

Původní text v angličtině zde.