Advaita Áčárja - část první

Budeme číst z Čaitanja Bhágavaty. Šríla Prabhupáda řekl, že přirozeností písem je, že jsou sladká ze všech stran a nezáleží, kde začnete - jsou vždy sladká.

Pán Višvambar pohlédl na Advaitu Áčárju a řekl: „Sestoupil jsem do tohoto světa v odpověď na tvůj slib a opakované uctívání. Odpočíval jsem na oceánu mléka, ale tvé burácení Mě vzbudilo. Ty jsi tak milostivý, že nedokážeš snášet pohled na utrpení podmíněných živých bytostí, a tak jsi povolal Mě, abych zmenšil jejich bolestné podmínky. Všichni tito polobozi, světci, oddaní a společníci se zjevili v odpověď na tvé volání.“

Advaita Áčárja uctíval Šalagrám Šílu pomocí Ganga-džálu a lístků Tulasí, protože se dočetl v písmech, že Pán řekl: „Když Mi někdo nabídne Ganga-džál a Tulasí, pak není v mém vlastnictví vůbec nic, čím bych se mu dokázal za takové uctívání odvděčit. A tak vše, co jen mohu dělat, je dát mu sám Sebe.“ A tak Advaita Áčárja přemýšlel: „To je ono! Donutím Pána, aby se zjevil!“ Dlouho však nevěděl, že Pán se již zjevil, protože mnoho let zůstával Pán Čaitanja Maháprabhu skryt.

Nikdo nevěděl, že Nimáj Pandit, ten výjimečný učenec, byl Nejvyšší Osobnost Božství. V tom místě, které právě čteme, to nikoho ani nenapadlo. A pak Pán Čaitanja vyjevil Advaitovi Áčárjovi, že On je skutečně Nejvyšší Osobnost Božství, a tak byl Advaita Áčárja v extázi.

Se zvednutými pažemi Advaita Áčárja odpověděl: „Dnes se můj život stal úspěšným. Všechny mé sny byly naplněny. Spatřiv tvé lotosové nohy, mé zrození získalo smysl. Ó Pane, kdo jiný než ty může osvobodit všechny živé bytosti.“ Slzy se mu valily po tvářích, když takto promluvil. „A nyní mě uctívej,“ řekl Pán. Poté, co získal tento pokyn, začal Advaita Áčárja ve veliké extázi uctívat Pánovy lotosové nohy. Nejdříve Višvambarovy lotosové nohy umyl, poté je potřel voňavým olejem. Následně ponořil Tulasi-manjari do santálové pasty a položil je na Pánovy Lotosové nohy. Advaita Áčárja poté uctíval Pána květinami, vonnými tyčinkami a lampičkami, zatímco všichni ostatní Pána opěvovali. Zatímco Advaita Áčárja pokračoval s uctíváním, zpíval verš: „Ó můj Pane, jsi jistě dobrodincem krav a bráhmanů. Jsi udržovatelem celého vesmíru.“

Neboli ten slavný verš: namo brahmanya-devaya, go brahmana-hitaya ca, jagad-dhitaya krishnaya, govindaya namo namah. Advaita Áčárja, zatímco uctíval Pána, pokračoval s opakováním této mantry stále dokola. Je zajímavé, jak je právě tato mantra nyní velice moc součástí našeho každodenního života. Minimálně několikrát denně tuto mantru zpíváme, jakoby to byla jen nějaká další mantra a neuvědomujeme si, jak moc je tato mantra Nevyššímu Pánu důvěrná, jak moc je mu drahá a jak výjimečná je v zábavách Pána.

Přednáška u Mamgachi, 29. listopadu 2008, Indie

Původní text v angličtině zde.

Přeložil Madhu Pandit dás