Snažit se

Milost Pána Čaitanji je naší záchranou. Ale jak získat milost Pána Čaitanji, to je otázka. Víme, že tu je milost, ale náš problém je v tom, že u ní nebereme útočiště. Nejsme vážní v tom přijímat u ní útočiště.

Zpíváme jen tak lhostejně. Nepřijímáme vždy jen prasádam. Mohli bychom jít do chrámu, ale nejdeme tam. Mohli bychom dělat tolik věcí více duchovně, takříkajíc „zůstávat v ohni“, ale my to neděláme…  Všichni známe tu analogii se železem v ohni: železo se v ohni rozpálí a pak se už chová jako oheň. Ale je tu i ten druhý příběh. Když je železo od ohně vzdálené, pak vychladne a už se jako oheň nechová!

A my pak říkáme: „Ó to je tak těžké!“ To je náš problém. Tato část je skutečně na nás samotných a nazývá se odevzdání se. Přestože milost Pána Čaitanji je velice propracovaná a existuje jí neomezeně druhů, jako mahá prasádam, je zde stále ta komplikace s mahá prasádam, která je: musíte si jej vzít a otevřít ústa! Musíte ve skutečnosti překonat tyto těžkosti, abyste tu milost získali!

Zde je právě ten problém. Musíme se sami snažit. A to je jednou těžkosti, že my si musíme vzít tuto část do svých rukou… tuto část, kde se nám to nedaří… tuto část, která  nám stále utíká…  tuto část, kde se postupně vytváří slabost…  to je ta část, kde nás maya  nachytá…  to je ta část, kde i navzdory milosti Pána Čaitanji tuto milost nezískáváme! Proto o ni musíme opravdu usilovat.

Kadamba Kánana Svámí, červen 2008, Durban, JAR

Původní článek v angličtině zde.

Co je soucit

Skutečný soucit začne pouze tehdy, když oceňujeme, že máme něco lepšího. Pokud máme něco lepšího, pak můžeme být soucitní. Jinak pokud jste venku a rozdáváte knihy tak můžete vidět své staré přátele, jak sedí někde na terase a užívají si slunce, pak můžete cítit soucit sami se sebou, že tam musíte stát na ulici s těmi knihami, zatímco všichni ostatní si užívají.

Ale pokud jsme přesvědčeni, že máme něco lepšího, pak můžeme vyvinout soucit k ostatním. Poté můžeme zažít soucit. Čím více si vychutnáváte Krišna vědomí, tím více soucitní můžete být a tím jednodušeji můžete kázat! Pokud máme z Krišna vědomí radost, potom ho přirozeně budeme chtít dát všem a lidé to začnou také oceňovat.

Je to, jako když jsem si koupil žlutou bundu a někdo mi řekl, „Proč sis koupil zrovna žlutou bundu?“A já jsem mu odpověděl: „Protože mi připomíná slunce. Je to něco zářivého. Pozitivní záře ve světě kde je každý oblečen jen do černoty a temnoty!“

Krišna je jako slunce. Přináší světlo do tohoto temného světa. To je skutečnost. To je Krišna vědomí! Přináší světlo do temného světa.

kṛṣṇa — sūrya-sama; māyā haya andhakāra
yāhāṅ kṛṣṇa, tāhāṅ nāhi māyāra adhikāra

CC Madhya 22.31

Maya sebou přináší temnotu do všech směrů – utrpení, břímě, těžkosti, stres, úzkost, ale Krišna vědomí tuto temnotu rozsvítí! Takže pokud se zcela zaměstnáme v Krišna vědomí, soucit bude následovat.

Kadamba Kánana Svámí, říjen 2010, Melbourne, Austrálie

Původní článek v angličtině zde.

Česko, leden 2016

Celý prosinec byl v Čechách relativně teplý a bez sněhu… Avšak právě když měl přijet HH Kadamba Kánana Maháráj, začalo sněžit. Pravda, sněhový pokryv má (hlavně zpoza okna) jistý nádech romantiky, nicméně z hlediska cestování a toho, že Maháráj má rád teplo, to není nic moc.

Kadamba Kánana Svámí přiletěl do Prahy v úterý 12. ledna a rovnou se vydal do 350 kilometrů vzdálené Studénky, kde v místním Bhakti Jóga centru strávil následující tři dny. Doprovázelo ho tam asi dvanáct oddaných plus osm stálých obyvatel Bhakti Jóga centra. Pobyt byl velice vzrušující. Maháráj dával ranní a odpolední přednášky, vedl báječné kírtany, setkával se s oddanými a společně chodili na procházky do přírody.

V pátek odpoledne se Maháráj přesunul do Nového Nandagramu, kde proběhl odpoledně  večerní program. Největší chrámová místnost v České republice, kterou se tamní chrám pyšní, byla úplně zaplněná oddanými z celé země a různých koutů Evropy. Maháráj nejprve vedl dlouhý kírtan pro potěšení Šrí Šrí Krišny Balaráma, Gandharviky Giridhárího, Lakšmí Nrsimhy, Gour-Nitáie a všech přítomných vaišnavů.

Poté ve své přednášce zmiňoval to, jak Krišna z našich životů neodejímá utrpení hmotného světa, ale naplňuje prázdnotu v našem srdci, což nám dává inspiraci a ono utrpení se stává bezvýznamným. Nechal také oddané položit různé otázky ohledně rovnováhy, aby na ně potom hromadně odpověděl a zveřejnil „řešení Kadamby Kánany Svámího“, které zní: „Jen prostě přidejte víc Krišny. Čím víc Krišny přidáme, tím víc bude život vyrovnaný. Pokud pokládáme otázky o rovnováze, znamená to, že nejsme spokojeni. Když však přidáme Krišnu, budeme spokojeni a vše bude v rovnováze. Každým okamžikem prostě přidejte víc Krišny – ať uctíváte Božstva nebo jste v autě, sami nebo ve dvou, ať už malujete nebo hrajete na elektrickou kytaru… A rovnováha bude narůstat.“

Více než milým překvapením poté byla i sobotní ranní přednáška, kdy Maháráj zmiňoval, že nejsme Krišnovými služebníky na částečný, ale na plný úvazek, a musíme Krišnovi dávat přednost před vším ostatním. Musíme být rozhodnutí, že ať už se stane cokoli, my prostě budeme pokračovat, za jakýchkoli okolností. „Budeme těmi, kdo přežijí, pokud se tak rozhodneme.“

Během dopoledne se poté Maháráj přesunul do pražského Harinám Mandiru. Cestoval v autě značky Škoda a byl stíhán dalšími dvěma auty stejné značky, z čehož si Maháráj v Čechách často dělá legraci. Harinám Mandir je centrum v centru hlavního města a jak Maháráj poznamenal, je známý tím, že je zde velice pěkně a teplo, protože těla vytápí nejlépe. A těch zde je vždy tolik, že je tu opravdu hlava na hlavě a někteří oddaní musí stát i na chodbě. 

Nedělní ranní přednášku už dal Maháráj v chrámu v Lužcích a byla koncipována jako zasvěcovací, protože při ní dostala zasvěcení bhn. Karin, nyní známá jako Kavitá. Přednáška byla ze Šrímad Bháagavatamu 2.3.13 a týkala se 26 vlastností oddaného. Odpoledne proběhl klasický nedělní program s extatickým kírtanem, přednáškou a hostinou a chrámová místnost opět praskala ve švech.

Na pondělí měl Maháráj naplánovaný odpočinek, což se však náhle změnilo a ještě během dopoledne odletěl do Amsterdamu.

Co více dodat – byly to opět úžasné okamžiky, kdy si říkáte, že chcete, aby už nikdy neskončily… 

Videa a nahrávky přednášek a kírtanů zveřejníme co nejdříve.

Všechny fotky jsou ke zhlédnutí zde.

Původní text v angličtině zde.

Ovládání mysli

Mysl neustále něco ovládá. Není otázka, že by mysl nebyla pod kontrolou. Proto, když jednáme stále více a více s Krišnou, neustále, pak naše mysl bude ovládána Krišnou. Ale pokud jednáme s hmotnými věcmi, bude ovládána hmotnými věcmi, protože mysl je neustále pod kontrolou vnějších věcí.

Kadamba Kánana Svámí, listopad 2015, Vridnávan, Indie, Video interview

Původní článek v angličtině zde.

Milujete Krišnu?

Modlím se, abych jednoho dne Krišnu miloval! Slova „milovat Krišnu“ nesmí být používána lacině. Stojí to velké úsilí v oddané službě, vezme to úsilí v obětování se a postupným procesem krok za krokem od počátečních úrovní s nějakou vírou, přes učení se sdružování s oddanými. Kolik let jsem dělal tolik chyb při sdružování se s oddanými? Jak bych pak nyní mohl správně zpívat Hare Krišna a zapojit se do oddané služby?

Co potom říci o anartha nivriti, o tom že se musí očistit srdce.... Co říci o získání odhodlání v oddané službě... Co říci o získání nějaké chuti v ní...... Co říci o získání nějaké připoutanosti ke Krišnovi... Co říci o získání extáze... Co poté říci o lásce....  Co bych já mohl říci o láske ke Krišnovi!

Kadamba Kánana Svámí, listopad 2015, Vridnávan, Indie, Video interview

Původní článek v angličtině zde.

Inteligentní partnerství

Uctívání manžela manželkou je védským pokynem. A ani dnes jistě není možné tento pokyn naprosto vypustit jako irelevantní, ale na druhé straně jeho závažnost záleží na individuálním umístění manžela a manželky. Pokud je manžel skutečně správně umístěn a upevněn v duchovních činnostech, pak se tento pokyn aplikuje více, než když je manžel duchovně slabý. V některých případech je to právě manželka, která je duchovním motorem v rodině, a pak by bylo trošku trapné, kdyby byl tento védský pokyn (uctívat svého manžela) striktně vynucován. Proto Šríla Rúpa Gosvámí řekl: „laukikī vaidikī vāpi yā kriyā kriyate mune hari-sevānukūlaiva sa kāryā bhaktim icchatā“ Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.200): Cokoliv dává kriya, ať už to je védský či světský praktický princip, pokud dává hari seva anakula - je přínosný pro službu Pánu - my jej přijmeme.

Pokořit hněv

Když Bhíšmadéva, ležel na posteli ze šípů, poté co byl Arjunou takto střelen, byl velice klidný a řekl, že pokořit hněv je možné pouze pokud se naučíme odpouštět. A toto je ten problém – nedokážeme odpouštět! Ale proč nedokážeme odpouštět? Je totiž velice těžké odpouštět ostatním, ale velice jednoduché odpustit sami sobě! Pokud uděláme něco špatně, dokážeme uvést stovky důvodů, abychom to ospravedlnili, říkáme, že jsme byli nuceni to udělat, že to ve skutečnosti nebylo tak úplně špatné… Ale pokud někdo jiný udělá jen nějakou malou věc, rozzlobíme se a nedokážeme mu odpustit. Takže pohleďme na sebe a tam, kde odpouštíme sami sobě, musíme odpustit i ostatním. Můžeme pokořit hněv tím, že se naučíme odpouštět, tak jak řekl Bhíšmadéva.

Kadamba Kánana Svámí, listopad 2015, Vridnávan, Indie, Video interview

Původní článek v angličtině zde.

Proč je na světě tolik utrpení?

Utrpení živé bytosti začíná až tehdy, když se odvrátí od Krišny. Štěstí existuje jen ve vztahu ke Krišnovi, a tak když se od Něj odvrátíme, začneme trpět. Poté může Krišna i přidat trošku utrpení, přidat nějaký ten písek do sladké rýže. A proč? Protože Krišna živé bytosti miluje, jsou mu drahé a On si přeje více než ony samy, aby se vrátily zpět do duchovního světa. Proto! Krišna nedokáže jen čekat, a tak někdy i přidá trochu toho písku do sladké rýže. Přesně tolik, abychom to při nějakém tom uspokojování smyslů pochopili, že možná to uspokojování smyslů nestojí za to a nepovede nás zpět k Bohu do duchovního světa! Takže nakonec vznešené osvobozené duše vidí dokonce i utrpení jako Krišnovu milost.

Kadamba Kánana Svámí, listopad 2015, Vridnávan, Indie, Video interview

Původní článek v angličtině zde.

Astrologie

V jedenáctém zpěvu Šrímad Bhágavatamu je řečeno, že astrologie se vztahuje na to, co se rodí, protože konec konců astrologie je o tabulce zrození. A poté je tam řečeno, že duše se nikdy nerodí. A toto nám ukazuje konečný závěr astrologie a to, že se nevztahuje k duši. Proto skrze astrologii není možné zjistit osud duše, ale je možné zjistit osud těla a mysli a osud podle karmy.

Kadamba Kánana Svámí, 5. října 2015, Melbourne, Austrálie, ŠB 3.14.22

Původní článek v angličtině zde.

Ó můj Bože aneb Jsem démon, nebo vaišnava?

Ve třinácté kapitole Bhagavad-gíty je úžasný seznam čistých vlastností: amānitvam adambhitvam (BG 13.8-12). Musíme se zbavit pýchy - adambhitvam. Musíme být tolerantní - amánitvam. Takto je tam ve verši osm až dvanáct vyjmenováno mnoho vlastností a můžete si je zkopírovat a umístit na zeď a dívat se na ně každý den jako meditaci.

Poté se v posledním verši patnácté kapitoly dostáváme k popisu hṛdaya-daurbalyaḿ, slabosti srdce. Tato slabost srdce je naší překážkou. Pýcha, touha být někým, touha být oslavován, být uctíván. Proto je zde tendence předstírat a dělat ze sebe někoho většího a lepšího, než jsme. To je kvůli slabosti srdce. Musíme se vzdát pýchy jako malicherné a nicotné.

Ale zatímco všechno toto poznání máme, víme, že bychom měli být transcendentální, víme, že bychom měli jen sloužit Krišnovi, nedokážeme to. Co potom můžeme dělat? Můžeme více meditovat o tom, co to znamená být oddaným. Šestnáctá kapitola je opravdu zajímavá, protože prvních šest veršů šestnácté kapitoly popisuje božské vlastnosti – naše vlastnosti – a zbytek kapitoly popisuje vlastnosti démonské – vlastnosti našich sousedů. Takže to je výborná kapitola. Pokud potřebujete nějakou zábavu, přečtete si tuto kapitolu. Znáte to, speciálně ta část o sousedech: „Jó, to je úplně přesný, naprosto je to vystihuje. Ano, úplně s tím souhlasím!“

Ale existuje i jiný způsob jako tuto kapitolu číst, který bychom měli zvážit. Satsvarúp maháráj to shrnul ve své knize. Napsal mnoho knih, ale tato konkrétní se nazývá „Jsem démon, nebo vaišnava?“ A to je dost zajímavá otázka. Kdo jsem já? Protože takto to nyní je. Každý má v sobě nějaké démonské sklony. Můžeme vidět v šestnácté kapitole, že některé z těchto vlastností jsou i v nás. Tato kapitola je ve skutečnosti jako zrcadlo. Nechává vás uvědomit si, kdo skutečně jsme a kým bychom měli být. No, ale potom se cítíte: „Ó bože...“ Co když však nakonec dojdete k závěru, že ve skutečnosti... „Ve skutečnosti, já jsem démon. Vždycky jsem to věděl. Hluboko uvnitř jsem se to snažil ignorovat. Tak dlouho jsem se snažil zpívat Hare Krišna. Snažil jsem se být oddaným, ale po studiu Bhagavad-gíty jsem nakonec došel k závěru, že jsem ve skutečnosti démon! Co mám teď dělat?“

Potom se můžete cítit beznadějně. Naštěstí pak ale následuje sedmnáctá kapitola, která nás zachrání. Protože sedmnáctá kapitola popisuje tři kvality hmotné přírody. Popisuje kvalitu dobra, kvalitu vášně a kvalitu nevědomosti. „No jasně, o tom už jsem dříve hodně slyšel, že bychom měli být v kvalitě dobra. A já se i snažil být v kvalitě dobra, dokud mi pára nezačala utíkat až z uší!“  Ne, to byla kvalita vášně. Není to jednoduché. Takže jak jen být v kvalitě dobra?

Šríla Prabhupáda napsal ve významu zajímavý odkaz, který si myslím, že je v tomto ohledu opravdu odhalující. Prabhupáda nenapsal, že musíme být v kvalitě dobra, ale napsal, že se máme sdružovat s kvalitou dobra. No, a to zvládneme. Nedokážeme být v kvalitě dobra, ale dokážeme se sdružovat s kvalitou dobra – čistota, ryzost, upřímnost, poznání, moudrost, zbožnost, vyrovnanost... znáte to, nebýt tak rychle vyveden z míry věcmi, které se kolem dějí. Můžeme se snažit a pokusit se vytvořit takovou atmosféru a zůstávat v ní. To nám pomůže. Pomůže to! Když si na konci šestnácté kapitoly uvědomíte, že jste ve skutečnosti démony, ale celou dobu se snažíte být oddanými, jenže se vám to úplně nedaří. Co pak dělat? Sdružujte se s kvalitou dobra.

Večerní přednáška, BG 1.1, 19. března 2015, Pretoria, JAR

Původní text v angličtině zde.

Přeložil Madhu Pandit dás

Myslíte si, že je sex špatný?

Esencí je zvažovat cíl života. Pokud si myslíme, že sex je cílem života, pak je sex špatný, protože potom bude sex zapojen jen na základě chtíče a den za dnem budeme více a více upoutáni k hmotné existenci a k utrpení, které s sebou hmotný svět přináší.

Ale když porozumíme, že cílem života je Krišna  a zapojíme sexuální aktivity podle Jeho pokynů, pak budeme jednat podle pokynů Bhagavad-gíty, v souladu s náboženskými principy - tak, jak jsou schváleny Krišnou. Taková sexuální činnost je velice pěkná a je i očišťující. Takže říci, že sex je špatný, by nebylo správné.

Kadamba Kánana Svámí, listopad 2015, Vridnávan, Indie, Video interview

Původní článek v angličtině zde.

Proč miluji kírtan

Proč miluji kírtan? Nejsem si jist, zda kírtan miluji, ale jsem na kírtanu závislý! Láska je tak silné slovo, že se ho zdráhám použít, protože láska znamená, že Krišna je skutečně naším úplně vším. Nedokážu říci toto, ale nějakým způsobem jsem vyvinul silnou připoutanost ke kírtanu. Je řečeno, že ze všech hmotných elementů je éter tím nejjemnějším a uvnitř éteru je už jen zvuk, kdežto v ostatních sférách je dotek, chuť, zvuk, vůně.... Avšak v éteru je už jen zvuk. A proto je řečeno, že zvuk je nejblíže duši.

Vždy jsem měl hudbu rád, ale když k ní bylo přidáno jméno Krišny, stala se dokonalou, protože Krišna se neliší od Svého jména. Proto zpíváním jmen Krišny v překrásných melodiích získáváme společnost Krišny a ty melodie nás přenášejí do odlišných nálad a rás, a tak je jednodušší přistoupit ke Krišnovi. To je důvodem, proč mám rád kírtan.

Kadamba Kánana Svámí, listopad 2015, Vridnávan, Indie, Video interview

Původní článek v angličtině zde.

Má služba

Pouze ve Vrindávanu Krišna plně vyjevuje svou čistou transcendentální povahu, která je založena na láskyplných výměnách a ničem jiném. Není v žádném případě založena na povinnosti. Krišnu je možné získat pouze čistou a ryzí láskou. Následovat cestou povinnosti je nižší úroveň oddané služby. Vaidhi-bhakti – to je ta úroveň kde jsme stále materiálně podmínění a tak bereme útočiště u pravidel a usměrnění.

Vyšší projev oddané služby je oddaná služba založená na lásce, když rozjímáme, když nasloucháme o těch výjimečných vlastnostech obyvatel Vrindávanu a vidíme, jak moc touží potěšit Krišnu! Vše je činěno pro potěšení Krišny. Toto v nás probouzí určitou touhu také Krišnu potěšit a to je velká změna v našem životě, protože dosud jsme se pouze snažili potěšit sami sebe! Cokoliv jsme dosud kdy dělali, bylo pro naše potěšení. Takže dojít na úroveň těšení Krišny je tím duchem oddané služby.

Na počátku sloužíme podle pravidel a usměrnění a poté se postupně vyvíjí připoutanost ke službě Krišnovi. Takto, se služba Krišnovi podle pravidel a usměrnění přemění v připoutanost ke Krišnovi. Vyvinout připoutanost ke službě Krišnovi je naším cílem, „mayy āsakta-manāḥ pārtha yogaṁ yuñjan mad-āśrayaḥ asaṁśayaṁ samagraṁ māṁ yathā jñāsyasi tac chṛṇu“ (BG 7.1)

Někdy vidíme oddaného, který nenašel službu. Zkusil tuto. Zkusil tamtu, ale zdá se, že se do ní nedokáže ponořit, žádná ho nezaujme. A to je neštěstí. Kdykoliv je nám dána služba, měli bychom tuto službu plným srdcem přijmout a s nadšením se tuto službu snažit co nejkrásněji rozvinout naším speciálním úsilím. Nikoliv jenom, „Dobře, toto je má služba.“ Ne. „Pokusím se udělat tuto službu výjimečně pěkně.“ To je tím bodem, kde se vyvine připoutanost ke službě.

Ale pokud se někdo jen mechanicky zaměstnává v předepsaných činnostech, pak ta služba může zůstat suchá. Takže je to to nadšení do služby, učinit ji speciálně pěknou, co je tím rozdílem v našich životech. To je tím místem, kde se začne rozvíjet naše připoutanost ke Krišnovi a ta služba ji bude rozvíjet a budeme cítit radostné, „Tahle služba je moje! Je moje!“

Kadamba Kánana Svámí, 20. října 2015, Chowpatty, Indie, ŠB 10.69.41

Původní článek v angličtině zde.