úterý 25. února 2014

Protože my prostě nechceme

Kadamba Kánana Svámí, 19. ledna 2014 Durban, lekce ŠB 2.9.36

Někdy slýcháme otázky: „Co mám dělat, když musím pracovat? Chodit do práce? Nemohu skutečně trávit čas v Krišna vědomí, tak co s tím máme dělat?“ Takovéto otázky slýchávám a odpověď je: Vezmi výsledky své práce a dělej s nimi oddanou službu. Takhle jednoduše. Není to vůbec nemožné. Prostě jen nepustíte máju dovnitř. Kudykoliv mája jen přijde. Ať už zadními dveřmi, nebo hlavním vchodem, či snad oknem. Ven! Pryč! Jdi pryč! Ven! Ven! Ať už mája přijde skrze děti, ven! Když je to skrze moment slabosti vás samotných, ven! To je ten proces. Nějakým způsobem se vyhnout máji.

Ale my nechceme. Ne, my prostě nechceme. To je ten problém. Proč nemůžeme zpívat jako Haridás Thákur? Zpíval 300 000 svatých jmen denně. Proč my nemůžeme takto zpívat? Protože my nechceme. Proč je tak těžké se vzdát máji? Protože nechceme. Proč je tak těžké být si vědom Krišny? Protože my nechceme. To je skutečná pravda. Ale to znamená, že jsme v nevědomosti. Znamená to, že jsme pokryti.
„āvṛtaṁ jñānam etena
jñānino nitya-vairiṇā
kāma-rūpeṇa kaunteya
duṣpūreṇānalena ca“

Naše poznání je zakryté, protože nerealizujeme, že všechny tyto věci, které chceme, všechna ta mája, kterou si přejeme, nám přinese jen utrpení. Ale říkáme si, vždyť já to vím, ale co s tím mám dělat, tak to budu tolerovat. Ne! Nemůžeme to utrpení přehlížet. To utrpení, které přijde, když se zapleteme s májou, nebude jen nyní, ale vytvoří to tolik mnoho semen, budoucího utrpení. Takové zapletení na mnoho životů. Jen když překročíte tu čáru nyní, tak za to budete platit nejen v tomto životě, ale v mnoha životech. Takže jak je to jen hloupé. Proto musíme naslouchat! Protože Šrímad Bhágavatam nás upomíná. Proto je to Bhagavat. Cesta Bhagavatu: Bhagavad Gíta, Šrímad Bhágavatam, které nám dávají transcendentální pohled. „purāṇārko 'dhunoditaḥ“ Přichází skrze ně transcendentální světlo.

kṛṣṇe sva-dhāmopagate
dharma-jñānādibhiḥ saha
 kalau naṣṭa-dṛśām eṣa
 purāṇārko 'dhunoditaḥ

Když Krišna na konci Dvápara jugy opustil tuto planetu, začala Kali juga. V tu dobu odešli i s Krišnou i dharma, náboženské zásady a transcendentální poznání. Ale potom skrze tento Šrímad Bhágavatam, tuto Puránu, bylo opět transcendentální poznání dostupné. A proto si myslím, že bychom si měli vybrat Šrímad Bhágavatam. Protože nakonec se potřebujeme dotazovat. Protože dotazování se na absolutní pravdu, nekončí v tu chvíli, když se napojíte na Prabhupádovo hnutí. Ok a teď je to hotovo. Nyní jsem součástí ISKCONu a na co bych se nyní už měl asi tak ptát? Ne. Jednoduše otázky o Krišnovi vyústí v diskuzi o Krišnovi. A to je ta esence. Ať už víme, či nevíme, to není důležité. Není to tak, že se ptáte jen otázky o tom, co neznáte. Raději se ptáme na otázky o tom, co známe a chceme slyšet. Na věci a příběhy o Krišnovi, které máme rádi.

Žádné komentáře:

Okomentovat