Žádné kompromisy!

Jedna věc, kterou jsem opravdu neměl rád, byla, když můj otec říkával: "Synu, život je kompromis." To bylo jako vzdát se ještě před tím, než jste se vůbec začali snažit o ideál. Já jsem byl vždycky idealista a i dnes jsem. Můj otec již zemřel, ale kdybych ho nyní potkal, řekl bych to samé. Prohlásil by, že život je kompromis, a já bych odvětil: "Možná pro tebe je, ale pro mě ne."

Ale jak mohu říct takovou věc? Jak mohu říct, že život není kompromis, když musíte dělat tolik věcí, o které jste nikdy nežádali? Ano, kvůli okolnostem musíte - nemůžete si prostě dělat, co chcete. Tak jak mohu říct, že život není kompromis?

Samozřejmě, je to pravda - já musím dělat věci jako všichni ostatní; věci, ke kterým jsem nucen svým okolím. To zde je! Jsou zde zákony, pravidla. Tolik omezení, která se mi vnucují a já jsem o ně nežádal, ale musím spolupracovat, jinak to přinese spoustu potíží. Není tedy život kompromis, jak by řekl můj otec?

Řekl bych: "Ne, život není kompromis." Není, protože jsem neobětoval svůj ideál. Neobětoval jsem svůj sen. Pokud nemáte sen, potom děláte ústupky. Když nemáme něco, čemu opravdu věříme a usilujeme o to, žijeme vůbec doopravdy? Jdeme někam? Potom se člověk vzdal ještě předtím, než se pokusil.

Program pro mládež, 24. září 2014, Scottburgh, JAR

Původní text v angličtině zde.

Šizení

Krišna ochraňuje Své oddané. A i když nevědomě, nějaké nečistoty se vkrádají do našeho života. Jednou ve Vrindávanu Jeho Svatost Šrídhar Mahárádž dával přednášku z Bhágavatamu a během ní najednou začal: "Cítím, že musím mluvit. Dlouho, dlouhou dobu jsem se držel, ale už déle nemůžu, už si to déle nemůžu nechávat pro sebe. Cítím, že musím otevřít své srdce a odhalit pravdu, ať už mohou být důsledky jakékoli."

Jakože: "Co řekne teď?"
A potom prohlásil: "Stalo se to minulý rok ve Francii..."
A my: "Ale ne..."
On takhle mluví na vjásásanu! "Stalo se to minulý rok ve Francii, že jsem porušil regulativní principy..."
"Ale ne!"
Řekl: "Ano, snědl jsem Danone jogurt! Obvykle jsou vegetariánské, ale v téhle době nemohli sehnat obvyklé ingredience, a tak přidali nějaké zahušťovadlo, o kterém se pak ukázalo, že není vegetariánské - bylo to v novinách. Porušil jsem principy," řekl!

Jak obtížné je v tomto věku kali následovat, i když po tom člověk touží. Všechno je šizené. Všechno je znečištěné tolika výrobky. Rajčata geny štírů. Mmmm... Velké brambory, opravdu velké... Hádejte, jaké geny mají. Kápli jste na to! Prasečí! Když jíte tyhle brambory dostatečně dlouho, po nějaké době začnete zaznamenávat, že váš nos se trochu zakulacuje! Trochu svrbění u kostrče - tam, kde vychází oháňka. Mmmm... Malý ocásek, malilinkatý. Jenom malinká kudrlinka. Může to být chirurgicky odstraněno, je to malá věc. Vůbec to nebolí.

Kam směřujeme? Kam jdeme? Možná je čas začít farmařit, ale dokonce i to je obtížné, protože pokud sousedé používají věci genetického inženýrství, přenese se to i na vaše pole (dlouhý povzdech). Krišno, Krišno, Krišno... ochraňuj nás, ochraňuj nás, ochraňuj nás. Ano, Krišna ochraňuje Své oddané, ale oni se také musí snažit ochraňovat sami sebe.

Šrímad Bhágavatam 3.3.18, 10. října 2014, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

Kde lze získat takové nadšení?

Šríla Gaura-kišora Dása Babadží nechtěl spát. Spánek je taková ztráta času. Ale spaní je taková věc, která se přihodí sama od sebe, ať chcete nebo ne, jak zjistili někteří řidiči! Spánek nepřijde pokaždé, když jej chcete. Takže co dělal Šríla Gaura-kišora Dása Babadží? Vzal starou látku, zabalil do ní bahno a dal si ho na hlavu – kila a kila bahna na jeho hlavě, svázané v látce. Tímto způsobem dokázal nespat a jen zpívat a zpívat.

Šríla Džaganátha dás Babádží, zpíval dvakrát v měsíci na ékádaší sedmdesát dva hodin. Dvacet čtyři hodin den předem, na ékádaší a pak den po. Zpíval sedmdesát dva hodin bez přestání!

Když měl Šrívás áčárja bhakta program, měli přivázané siky šňůrkami do stropu, pro případ, že by někdo začal klimbat. Takto také zpívali a zpívali. Byl tohle fanatismus? Ne, byla to láska ke Krišnovi! Ukazovalo to tatra laulyam api mūlyam ekalaṁ (CC Madhya, 8.70), ukazovalo to podstatu. Podstatu lásky ke Krišnovi, s obrovským nadšením a dychtivostí jí získat. Dosáhnout takové dychtivosti je nejvíce žádoucí věc. Takže kde můžete získat takové nadšení? Pochází z milosti. Potřebujeme milost!

Přednáška na nedělním programu, 28. srpna 2014, Durban, Jižní Afrika

Původní text v angličtině zde.

Cesta srdce

Pokud kráčíme cestou srdce, cestou, ve kterou opravdu věříme, pak je náš život ŽIVOTEM! Když jdeme cestou, kterou od nás všichni očekávají, a kterou pro nás vymysleli, můžeme jí jít, ale možná nikdy nebudeme šťastní.

Idealismus začíná zde - jít cestou srdce. To je dobré. Ale jsme individuální. Já jsem si vybral poněkud pestrý způsob života; jiní si mohou vybrat něco jiného. Ale přesto, pokud se rozhodneme pro ideál, dostaneme svůj život na jinou úroveň.

Program pro mládež, 24. září 2014, Scottburgh, JAR

Původní text v angličtině zde.

Bhagavad-gítá: Čisté poselství Krišny

Bhagavad–gítá taková, jaká je, je čisté poselství Krišny, které bylo sděleno Ardžunovi, jenž byl ve stavu, kdy už nebyl v pozici svého obvyklého já. Ardžuna byl nejvznešenější osobou, která mohla jít tam, kam nikdo jiný z Panduovců - dokonce až na nebeské planety. Nebyla to žádná obyčejná osoba. Ale nějakým způsobem se dostal do stavu, kdy byl zmatený, a řekl: „Góvindo, já bojovat nebudu!“

Protože když přijde něco, co je našemu srdci velmi blízké, pak dokonce i ten, kdo má hluboké transcendentální poznání, může zapomenout. Samozřejmě, Adžunova zapomnětlivost pocházela od Nejvyššího Pána – byl to speciální aranžmán k tomu, aby mohla být vyslovena Bhagavad–gítá. To je to, co se stalo Ardžunovi, protože musel bojovat proti svému dědovi a svému učiteli - dvěma lidem, kteří pro něj byli nejdražší, a kterým se cítil být zavázán. Tak jak proti nim mohl bojovat?! Mohl bojovat s mnoha jinými, ale proti nim – to nebylo možné, a to byl okamžik, kdy řekl: „Ne, nebudu bojovat!“ Kšatriyové jsou ve velmi obtížném postavení, když musí bojovat za principy náboženství bez ohledu na situaci. Jestliže dochází k bezpráví, dokonce i když je toto bezpráví zapříčiněno někým z vlastní rodiny, kšatriya musí jednat – to je velmi obtížná a nezáviděníhodná pozice!

Vědomí Krišny je volba

Duchovní život je náročný v každém věku, dokonce i v satya juze! I když jsou okolnosti v satya juze velmi snadné a velice pěkné. Nebyla zde potřeba práce; obilí rostlo samo od sebe, ovoce bylo všude. Vše, co bylo potřeba dělat, byla meditace, ale bylo třeba ji vykonávat opravdu dlouhou dobu – a to byl problém. Nyní je všechno hotové během chvíle a jsou tu brzké výsledky, ale v satya juze muselo být vše praktikováno neobyčejně dlouhou dobu. Takže znovu, byla tu příležitost se odchýlit – mysl; to se také stávalo. 

Láska vs. chtíč

Otázka: Můžete definovat chtíč?

Pokud sloužíte svým vlastním smyslům, pak se to nazývá chtíč, ale když sloužíte smyslům Krišny, říkáme tomu láska. Láska je o dávání a uspokojování ostatních a chtíč o uspokojování sebe sama.

Takže pokud jsme za všech okolností ve středu... jsme středem vesmíru... jsme tady hlavní osobou a všichni musí těšit nás, a když nás netěší, způsobí to rozrušení... Tak tohle všechno je chtíč.

A pokud se snažíme těšit ostatní - pokud jsou druzí důležitější a my se snažíme jednat tak, že budou uspokojení a šťastní, pak jsme od chtíče oproštěni. Jakmile smýšlíme tak, že ostatní jsou zde proto, aby nás těšili nás, pak jsme plní chtíče. A od určité úrovně chtíče přichází velmi silný chtíč a pak si chceme užívat na tělesné úrovni. Proto musíme sloužit smyslům Krišny a Jeho oddaných. Každý je oddaný Krišny, jen to někteří vědí a jiní ne.

Přednáška, srpen 2010, Chorvatsko

Původní text v angličtině zde.