V Majápuru je autobus, který každý den staví před branou Šrí Čaitanja Čandradoja Mandiru. Když nasednete v Bengálsku, není nezvyklé, že se lidé zapojí do vášnivé diskuze, protože Bengálci jsou ohniví a mají rádi politiku. Často tak probíhá v autobuse velká diskuze a dokonce i když vystoupí ti lidé, kteří ji vyvolali, debata zůstává v autobuse celý den.
Stejně tak i když lidé, kteří započali kírtan, už odešli, kírtan stále "zůstavá v autobuse". Tak ať s námi kírtan zůstává, i když už tu spolu nebudeme. Kírtan pokračuje - akhanda kírtan, nekonečný kírtan. Kirtaniya sada harih, naše touha je nekončící zpívání. Aby do toho bodu člověk došel, musí být zcela upřímný. Sádhu je ten, kdo je sadhava, veskrze upřímný, a když jsme zcela upřímní, pak se staneme automaticky pokornými - jelikož každý ví, kolik chyb stále děláme. Každý ví, jak omezení ve skutečnosti jsme.
Když je úspěch, většinou je to jen o štěstí a nemá to s námi nic společného! Když je neúspěch, je to normální, protože to je prakticky to, kde se nacházíme. Když to všechno zvážíme, pak pokud jsme upřímní, může se v našich srdcích konečně rozvinout pokora, a potom možná, možná toho dne budeme schopni neustále zpívat svaté jméno Pána.
O to se modlím a děkuji za vaši laskavou společnost, kterou mi dáváte, za vaše nadšení. Mnohokrát děkuji, protože zpátky k Bohu půjdeme společně a společně pokračujeme v našich duchovních životech: někdy se setkáváme a někdy ne - jsme odděleni, ale zůstáváme spolu. Mezi námi nic nestojí, jelikož naším jediným zájmem je dělat společně duchovní pokrok. Za to jsem vděčný, jelikož mě vaše společnost vyživuje a teď odjíždím a povezu si to s sebou, vezu si nějakou srbskou energii do Itálie a budu se snažit topit oddané v srbské extázi. Takto čekáme, že všichni Italové budou v extázi a potom ponoříme další část světa, až bude celý svět ponořen ve zpívání svatého jména!
(Kadamba Kánana Svámí, 9.července 2014, Srbsko, letní tábor, přednáška po kírtanu)
Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.
Stejně tak i když lidé, kteří započali kírtan, už odešli, kírtan stále "zůstavá v autobuse". Tak ať s námi kírtan zůstává, i když už tu spolu nebudeme. Kírtan pokračuje - akhanda kírtan, nekonečný kírtan. Kirtaniya sada harih, naše touha je nekončící zpívání. Aby do toho bodu člověk došel, musí být zcela upřímný. Sádhu je ten, kdo je sadhava, veskrze upřímný, a když jsme zcela upřímní, pak se staneme automaticky pokornými - jelikož každý ví, kolik chyb stále děláme. Každý ví, jak omezení ve skutečnosti jsme. Když je úspěch, většinou je to jen o štěstí a nemá to s námi nic společného! Když je neúspěch, je to normální, protože to je prakticky to, kde se nacházíme. Když to všechno zvážíme, pak pokud jsme upřímní, může se v našich srdcích konečně rozvinout pokora, a potom možná, možná toho dne budeme schopni neustále zpívat svaté jméno Pána.
O to se modlím a děkuji za vaši laskavou společnost, kterou mi dáváte, za vaše nadšení. Mnohokrát děkuji, protože zpátky k Bohu půjdeme společně a společně pokračujeme v našich duchovních životech: někdy se setkáváme a někdy ne - jsme odděleni, ale zůstáváme spolu. Mezi námi nic nestojí, jelikož naším jediným zájmem je dělat společně duchovní pokrok. Za to jsem vděčný, jelikož mě vaše společnost vyživuje a teď odjíždím a povezu si to s sebou, vezu si nějakou srbskou energii do Itálie a budu se snažit topit oddané v srbské extázi. Takto čekáme, že všichni Italové budou v extázi a potom ponoříme další část světa, až bude celý svět ponořen ve zpívání svatého jména!
(Kadamba Kánana Svámí, 9.července 2014, Srbsko, letní tábor, přednáška po kírtanu)
Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat