Dnešní člověk nezná hřích

V devatenácté kapitole Čaitanya Čaritámrity, Madhya-líle, kde se schyluje k tomu, že Čaitanya Maháprabhu dá pokyny Rúpovi Goswámímu, je popsáno, že z mnoha a mnoha živých bytostí ve vesmíru jich má jen velmi málo lidskou podobu. A z těch, které mají lidskou podobu, jich jen velice málo následuje védskou kulturu. A většina těch, které následují védskou kulturu, o tom jen mluví, aniž by to skutečně dělala. To je situace, ve které se dnes nacházíme – ve více než 90% se jedná pouze o plané řeči.

Nějaký rychlý rituál, něco vnějšího, ale kde je podstata, kde je ryzost? Kde to je? Bráhmani nosí bráhmanskou šňůru, ale kde jsou bráhmanské vlastnosti? Kde jsou samskáry, kde jsou všechny standardy, které mají být následovány?

Dostal jsem už trochu zastaralé údaje, ale v Times of India bylo v roce 2004 publikováno, že v Indii bylo vegetariány celkově méně než 30% populace, a z bráhmanů to bylo 55%. Ale co těch zbývajících 45%? A to bylo v roce 2004, před deseti lety! Myslím, že tato čísla jdou dolů velice rychle. Budete šokováni, kde je to teď. Nebudeme se do hloubky zabývat těmito věcmi. Necháme je tak, jak jsou.

Proto ye ’nye ca papa yad-apasrayasrayah (Šrímad Bhágavatam 2.4.18), pro ty, kteří přijali hříšný způsob života, se to stalo standardem. Kalau sudra-sambhava (Skanda Purana), ve věku Kali je každý šúdra, nebo dokonce ještě něco míň. Proto se stalo uspokojování smyslů normou: "Co je příjemné mým smyslům je důležité, to je to, co se počítá, a je to kritérium, podle kterého poměřuji věci."

Hřích se v dnešní době neřeší. Je to staromódní slovo - v moderních slovnících ho nenajdete. Staré slovníky toto archaické slovo "hřích" obsahují. Je to trapné slovo, u kterého nevíte, co s ním. Hřích je jako nějaký typ zastaralé mravnosti a nemá nic společného se současným světem.


V encyklopedii Britannica, jež je někým považována za autoritu, je uvedeno, že na intelektuální život moderního člověka měl pravděpodobně největší vliv Sigmund Freud, protože toto je věk psychologie. Existuje model lidské bytosti, která je jako tlakový hrnec. Každý ví, že tlakový hrnec má bezpečnostní ventil, jenž syčí, a když by tam ten ventil nebyl, hrnec by explodoval.

Freud popisuje lidské bytosti jako tlakové hrnce, které mohou každým okamžikem explodovat, pokud potlačují své touhy. Proto musíme nechat unikat páru. To je určeno k ospravedlnění veškerého pokleslého chování (podle Freudovy teorie), protože je psychicky náročné popírat své přirozené sklony - je to nebezpečné, protože to může způsobit psychózy. Proto, ó moderní člověče, nepotlačuj žádné touhy a nenech si ubližovat tímto děsivým slovem "hřích", jež společnosti způsobilo takovou újmu.


S touto filozofií se nemusíme hříchu bát; jen k sobě buďte upřímní, ale k jakému já, to je další otázka: k nižšímu, nebo vyššímu já? Které já jste vy?

Šrímad Bhágavatam 2.7.46, 14. března 2014, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.