„Džanmáštamí není jen obyčejný den! Musíme oslavovat
Džanmáštamí – je to naše duchovní povinnost! Je to ve skutečnosti den, ve který
můžeme natrvalo prohloubit náš vztah s Krišnou!“
„Je dán jeden detail o čase, kdy se Krišna zjevil. Nanda
Maharáj rozdával dobročinnost. Otevřel svou pokladnu a dovolil každému, aby šel
dovnitř a vzal si, co chtěl. Představte si nyní, pokud by toto udělali nám! „Přivez náklaďák! Přivez vlak! Přivez další
náklaďák! Řekl jsi, že si můžeme vzít, co chceme!“ S lupou bychom
zvedli i tu poslední perlu, která by zbyla v prachu v rohu. Ale nějakým
způsobem, každý vešel do pokladnice Nandy Maharáje, vzal si, co chtěl a byl
plně spokojený a ještě i něco pro Nandu Maharáje zbylo. Takhle byl spokojený
úplně každý. Na tom vidíme, že všichni obyvatelé byli úžasné osobnosti, všichni
úžasní oddaní. V celém prostředí, kde se Krišna zjevil, vše bylo tak
příznivé, tak úžasné. Takovýmto způsobem nemusíme být hloupě připoutaní k tomu
malému kousku potěšení v tomto hmotném světě. Potěšení duchovního světa je
nekonečněkrát větší! Nemusíme ani na chvilku váhat! Poběžme! Poběžme směrem do
duchovního světa, neváhejme!“
„Pokud chceme jít rychle, pokud chceme opravdu rychle za
Krišnou, pak musíme naplnit maximum našeho času, musíme využít maximum naší
energie jednoduše opěvováním Krišny. A to může být naplněno různými způsoby –
pomocí energie, pomocí vlastnictví, pomocí inteligence, zlomocí důvtipu –
jakýmkoliv způsobem, musíme vždy opěvovat Krišnu.“
Žádné komentáře:
Okomentovat