
Maharádž: Ne,
měli bychom znát své hranice tak, že budeme naslouchat od starších vaišnavů.
Naší vlastní kalkulací své hranice nikdy nepoznáme, ale tehdy pokračujeme s
jistotou. Takže se to musíme skutečně dozvědět od starších vaišnavů. Duchovního
učitele nemáte jenom jako odznáček na růženci, protože on se musí stát jádrem –
středem vašeho duchovního života, a tehdy se to děje. Samozřejmě, pak řekneme: Ano ano, já chci, ale můj duchovní mistr tu
nikdy není, nikdy mi neodpoví na mail! Pak vždycky říkám, že to je dobré,
protože víte, že zpívá Hare Krišna a není celý den na počítači. Takže to
neznamená jen díkša guru, znamená to oddaní. Tudíž skrze konzultaci můžete
určit své hranice. Jako jsem říkal tady tomuhle prabhuovi, že doktor nemůže
operovat sám sebe, víte je to těžké otevřít svoje vlastní břicho. Proto když si
vymezujeme své hranice sami, tak pak je pravděpodobně umístíme příliš nízko,
zatímco když vytyčuje naše hranice někdo jiný, tak nás to trošku víc postrčí
než bychom se postrkovali my, takže vidíte, že tu musí být skutečně konzultace,
se staršími vaišnavy.
Gurudás: Když jsme omezení, ale napojeni na nekonečný zdroj, budeme
pak schopni dělat víc a víc?

Pak zase později budeme dělat
něco většího, pak si uvědomíme: Celou tu
dobu to byla jenom příprava na to, co skutečně chci, a já se bral tak vážně.
Proč jsem to dělal? Myslel jsem, že dělám vážně něco, a teď si uvědomuji, že mě
Krišna celou tu dobu jen připravoval na službu, kterou dělám teď.
Takže je to nekonečné a časem se
to bude zvětšovat a to je oceán transcendentální lásky k Bohu! Neustále to
věčně roste! Je to neomezené a chuť je neomezená.
Bhaktivedanta Manor, květen 2012
Žádné komentáře:
Okomentovat