Nesmírné štěstí

Tak nějak bojujeme s odevzdáním v tomto hnutí. A nakonec jsme oslavováni za naše nedopečené odevzdání, které tu bylo stejně. Kdo může říct, že se odevzdal z čisté lásky ke Krišnovi? Byl jsem tři měsíce pudžárím a během púdži jsem usínal. Neustále jsem usínal. Vůbec jsem nebyl dobrý pudžárí. Dělal jsem to mechanicky, to mi bylo úplně jasné. Nebyl tam žádný cit. Jen jsem mával lampou a během árati usínal.

Nicméně síla všech těchto činností je tak velká, že nejen že jsme oddanou službou očišťováni od všech karmických znečištění, anarthopaśamaṁ sākṣād bhakti-yogam adhokṣaje (Šrímad Bhágavatam,1.7.6) ale více než to - přitahujeme Krišnu, protože oddaná služba je sri Krsna akarsini. Právě teď je Krišna v té nejmilostivější podobě a proto to nyní přitahuje zvláštní pozornost Pána Čaitanji.

Pojďme tedy zajistit, že nikdy neopustíme ISKCON. To je to, co řekl Šríla Prabhupáda, protože tady máme tu nejkoncentrovanější milost Pána Čaitanji. Ostatní šli do jiných institucí, ano milost je tam také. Také mohou jít zpátky k Bohu, ale zde je to přímo Prabhupádova milost, která je tou zvláštní výhodou. Zůstaňme tedy blízko Šríly Prabhupády, protože poté nás také může potkat požehnaná smrt na konci našeho života.  Krišna tam bude v podobě Svého Svatého jména a pokud máme nějakou hmotnou touhu, potom je s námi stále Prabhupádova milost. Tak máme v tomto hnutí nesmírné štěstí. Tamál Krišna Maharádž mi říkával, "Máš takové štěstí, neuvědomuješ si, jaké štěstí máš," Myslíval jsme si, "Ano, no já vím, že mám tu milost, že jsem ve Vrindávanu!" Ale dobře, teď musím uznat, že Tamál Krišna Maharádž
měl pravdu...

 

(Kadamba Kánana Svámí, 3. května 2021, Simháčalam, Německo, Šrímad Bhágavatam 3.19.27)

 

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

Duchovní baterka

Co kdybychom vstali časně ráno a co kdybychom nemluvili o ničem světském tak dlouho, jak jen je to možné? Co kdybychom pozdrželi zapletení se se světským? Jak dlouho bychom to dokázali? Ale pokud to uděláme a hodiny a hodiny po ránu se budeme zabývat Krišnou, pak nahromadíme pozitivní duchovní energii. A později během dne, když se už začneme zabývat hmotnou energií, máme něco jako dobře nabitou baterku. Potom máme naši vnitřní duchovní sílu.

 

(Kadamba Kánana Svámí, 5.června 2021, Rádhadéš, Belgie, setkání s žáky přes Zoom)

 

Odkaz na přepis v angičtině je zde.

 

 

Zpět k základům, zpět k Bohu

Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur tvrdí jednu věc, kterou bychom neměli brát lacině. Říká, "Obecně jsou sliby při zasvěcení tak silné, že budou úspěšné dokonce i tehdy, když nejsou následovány dokonale."  To není výmluva pro to ty sliby dokonale nenásledovat. Nemůžeme pokračovat jako by "To je zajímavé. Teď nemusím být tak fantický." Ne, to není význam tohoto tvrzení Šríly Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákura. Význam je ten, že jdeme jednoduše zpět k základům. Copak není zasvěcení začátek? Copak to není úplný začátek? Musíme mít na paměti, že je to začátek usměrněného procesu oddané služby, a přesto Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur říká, že pokud člověk tyto standardy následuje dokonce ani ne dokonale, pak obecně bude úspěšný. A to, co myslel tím úspěchem, je návrat zpátky k Bohu. Takže množství milosti v tomto hnutí je výjimečné. Je to hnutí milosti. Je to hnutí mahá-vadanja avatára. Ta milost je tak obrovská, že tato milost expanduje do všech směrů. Protože kohokoli se tato milost dotkne, ten se touto milostí dotkne zase ostatních.

(Kadamba Kánana Svámí, 3.května 2021, Simáčalam, Německo, Šrímad Bhágavatam 3.19.27)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Zpívání je jediná léčba

Dar Svatého jména je největším pokladem, protože je to Krišna Samotný. Vše je obsaženo ve Svatém jméně. Svaté jméno je milostivější než Krišna Samotný. Když urazíte Krišnu, můžete to očistit zpíváním Svatého jména. Ale když uděláte přestupek proti Svatému jménu, co potom? Dokonce i to lze očistit zpíváním Svatého jména. Jediným lékem je zpívání Svatého jména! 

 

 (Kadamba Kánana Svámí, 7.května 2021, Simháčalam, Německo, přednáška přes Zoom)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Požehnání parampary

Modlitbami Mangalačarana jsme vzývali požehnání celé paramary, pocházející od Pána Krišny a všech áčárjů. Tak se děje zasvěcení. Milostí všech těchto osobností. My všichni jsme zde jednoduše jako představitelé milosti, která proudí touto paramparou. Tak či onak jsme obdrželi milost a díky této milosti jsme schopni zde být v nějaké roli. A ty role, které hrajeme, jednoduše závisí na tom, co do nás vaišnavové vložili. Protože to je přirozenost duchovního života. Duchovní život je dar. Je to dar vaišnavů a dar čistých oddaných Pána.

brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

 
(Čaitanja Čaritámrita Madhja-Líla 19.151)

Získáváme tedy dar duchovního života, bhakti-latā-bīja - semínko oddané služby - milostí gurua a Krišny. Během zasvěcení v ranných dnech Šríla Prabhupáda vždy zajistil, aby byly v rozích při jagje čtyři bráhmanové, kteří četli ze čtyř knih - z Bhagavad-gíty, Šrímad Bhágavatamu, Nektaru oddanosti a Čaitanja Čaritámrity. Já tedy tyto čtyři bráhmany v mysli vzývám. Jsou potichu, takže je neslyšíte, ale všechno čtou! Proto si nemusíte dělat starosti, je to úplné. 

Ta podstata je popsána ve výměně mezi Vasudévou a Dévakí. Je řečeno, že ze srdce Vasudevy se projevilo vědomí čistého dobra. A toto čisté dobro poté přenesl na Dévakí. Potom je Pán projeven v jejím srdci.

(Kadamba Kánana Svámí, 1.srpna 2020, Rádhadéš, Belgie, přednáška při zasvěcení)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde. 

Krišna v našich životech

Oddaná služba je tím, co nám otevírá duchovní dimenzi. V oddané službě je každá činnost, kterou děláme, zde v hmotném světě, nicméně zároveň je z ní věčný duchovní prospěch, nebo můžeme říct, že nás zároveň spojuje s Krišnou. Nejen že je zde věčný prospěch, ale Krišna osobně nám ten prospěch dává. Krišna se osobně vkládá do našich životů a opětuje. My tedy vyvíjíme toto úsilí a na oplátku se námi Krišna hluboce zabývá. Krišna se nezabývá typicky přímo hmotně podmíněnými dušemi, ale rozhodně se přímo zabývá Svými oddanými, není to krásné? Čím více se tedy zaměstnáme v oddané službě, tím víc můžeme mít tato osobní setkání s Krišnou.

(Kadamba Kánana Svámí, 2.dubna 2021, Simháčalam, Německo, setkání s žáky přes Zoom)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Dávat žákům větší vizi

Když jsem byl mladý a přišel jsem k vědomí Krišny, měl jsem spoustu energie a všechnu jsem ji s velkým nadšením používal k tomu, abych dělal hodně věcí. Zaměřoval jsem se na dělání věcí pro Krišnu - vykonávání služby. Snažil jsem se dělat spoustu služby. Během toho, co jsem dělal službu, jsem šlápnul na mnohé palce sem a tam. Pár lidí jsem loktem odstranil z cesty nebo je porazil. Co bych na to řekl? Ale tyto věci pro mě byly druhotné, protože ty věci, které bylo potřeba udělat v oddané službě, byly nejdůležitější. Ale jak šel čas, nebyl jsem zodpovědný jen za to, aby byly hotové věci, ale začal jsem být zodpovědný za lidi, kteří v oddané službě ty věci dělali. Staral jsem se o ně a  společně s nimi jsem se snažil, aby byly ty věci hotové. Jak šel čas, mé zaměření se přiklánělo víc a víc k lidem a mojí službou se stalo pečovat o lidi. Ani ne že bych tak moc musel dohlédnout, aby udělali tuto službu nebo tamtu službu. Ne, má služba nyní byla prostě obecně se starat o lidi a pomoci jim zrealizovat jejich plný potenciál.

Tamál Krišna Maharádž v této souvislosti jednou řekl, "Je povinností duchovního učitele dát svým žákům vizi jejich života, která je větší než ta, se kterou by přišli sami. A potom pomoci žákům tento potenciál zrealizovat." To bylo něco, co jsem si okamžitě zapamatoval. Jakmile to řekl, utkvělo mi to v paměti. Bylo to tak mocné a impertinentní. Shrnovalo to, co jsem měl dělat. 

 (Kadamba Kánana Svámí, 12.dubna 2020, Durban, JAR, Vjása-púdža)

Odkaz na přepis v angličtině je zde