Stejné poselství přichází znovu a znovu

sarva mahā-guṇa-gaṇa vaiṣṇava-śarīre

kṛṣṇa-bhakte kṛṣṇera guṇa sakali sañcāre 

(Šrí Čaitanja Čaritámrita Madhya-lílá 22.75)

Je řečeno, že všechny dobré vlastnosti Krišny se projeví v těle vaišnavy. To je úžasná povaha vědomí Krišny. Protože sloužením duchovnímu učiteli… jakékoliv vlastnosti má duchovní učitel, jakékoliv cíle má duchovní učitel, cokoliv, co je důležité pro duchovního učitele, to všechno je důležité pro žáka. Tímto způsobem tedy automaticky vyvíjíme tyto vlastnosti.

Pokud je upřímnost našeho duchovního učitele něco mimořádného a my mu sloužíme, pak se v nás upřímnost bude taky rozvíjet. Pokud vidíme milost a soucit v Krišnovi, pak přirozeně budou milost a soucit vlastnostmi Jeho oddaných. Tímto způsobem se budou vlastnosti Krišny projevovat v oddaných a od jednoho oddaného k dalším oddaným. Bhakti se šíří z jednoho oddaného na dalšího oddaného. Je to oddaný, kdo může skutečně osvítit, kdo může zažehnout oheň inspirace v našem srdci. Bez oddaného není možné pokročit v duchovním životě. Kdo nám dá tu inspiraci konat?

Číst Bhagavad-gítu sám je obtížné. Ale když oddaný prezentuje Bhagavad-gítu a když oddaný upřímně přijme poselství Bhagavad-gíty, pak to také vezmeme upřímně, a proto se nás Bhagavad-gíta taková, jaká je od Šríly Prabhupády dotýká. Nejde jen o komentáře, protože výklad vždy nevysvětluje verše. Někdy Šríla Prabhupáda jen volá po kapitulaci, stránku po stránce. Když jsem Bhagavad-gítu četl, cítil jsem se vyzvaný výklady Šríly Prabhupády, protože jsem měl pocit, že v podstatě říká: „Pokud jsi upřímný, měl bys přijmout tyto argumenty – jsou logické a systematické. Takže nemáš žádný důvod, proč je nepřijmout. A pokud je přijmeš, potom se budeš muset vzdát svého života, a pokud se nevzdáš svého života, nejsi upřímný.“

Tohle bylo poselství, které jsem dostal čtením výkladu za výkladem v Bhagavad-gítě. Tímto způsobem se mi Bhagavad-gíta vytesala do srdce, do mého odhodlání a nějak mě donutila učinit změnu, změnit svůj život. Co říct? Tohle poselství přichází znovu a znovu, k nám všem…

Proslov na vjása-púdže, 26. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Přeložila bhn. Aneta

Původní text v angličtině zde.

Naše malá komunita oddaných

Chceme zde projevit duchovní svět. To je naše společná práce. Jsme určeni k tomu, abychom tohle dělali a každý má přispívat svým vlastním individuálním způsobem, aby přinášel duchovní prvky. Ať je to cokoli, přiveďte Krišnu dle svého nadání a svých vloh. Ocenil jsem příspěvek Parividhy Prabhua na tomto letošním festivalu. Opravdu, poněvadž to bylo víc než jen kulturní prezentace. Chci tím říct, že velmi esteticky a kulturně sdílel něco o svém životě s opravdu pěknými slidy a tak dále. Taky se mi líbila ta hra včera. Měla velké obsazení, šlo do toho hodně práce a opravdu to bylo serioózní hraní_. Bylo to dobré - kostýmy a všechno. Spousta úsilí! Bylo to pěkné, protože:

sādhu-saṅga sādhu-saṅga, sarva-śāstre kaya
lava-mātra sādhu-saṅge sarva-siddhi haya
(Čaitanja Čaritámrita Madhya 22.54)

To je verš, který je vlastně součástí našeho motta. Ze společnosti oddaných pochází veškerá dokonalost a společnost oddaných přináší dokonalost. Nečekejme, co nám oddaní dají, ale DÁVEJME komunitě oddaných. Tato komunita oddaných je naším bohatstvím. V minulosti jsem zmínil, že na začátku svého duchovního života jsem si myslel, že ve službě Krišnovi musí být věci řádné. Muselo to být náležité, tak, jak to Krišna chtěl a jak bylo jasně řečeno v písmech. A někdy jsem cestou pár oddaných převálcoval. Víte, co říkám?! Spálil jsem několik vztahů jednoduše proto, že jsem nechápal, jak důležitá je komunita oddaných.

Víte, skutečně je nás tady celosvětově jen hrstka. Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny - a za chvíli znáte všechny. Je to jako vesnice. Myslím tím, že máme velkou globální vesnici. Neznáte všechny jménem, ale spoustu lidí znáte od vidění.

Jsme velká vesnice. Svým způsobem je to omezená komunita. Není to společnost "na jedno použití". Mám s tebou na chvíli vztah, dokud se mi to líbí, a potom... ok, další! Po chvíli přijde protiúčet - vztahy na jedno použití! To je na hony vzdálené vaišnavské komunitě. Musíme to dělat s komunitou vaišnavů, ne jen pasivně říkat: "Ó ano, tato společnost oddaných nám přinese vše." Ne, musíme se sami sebe ptát: "Co my přinášíme společnosti oddaných?" Když oddaní přináší věci do společnosti ostatních, opravdu to s sebou nese tolik života. Můžeme to takto oceňovat. Já to teď oceňuji více, než jsem to dělal dříve.

Kdybychom se nějak mohli dostat do stádia, kdy už si nemyslíme: "Co dostávám?" Ale místo toho bychom viděli, co můžeme dát...

Je to jako v Indii - tam máme velké festivaly a ty velké, velké offeringy Božstvům, jako třeba 1008 preparací. A to vše je na stolech před Božstvy. Po offeringu vidíte, jak ty stoly jdou do haly, kde se slouží prasádam a některé míří jiným směrem - do něčí kanceláře nebo tak něco. Vidíte ty věci a přesně víte, kam ty stoly směřují.

Nedostali jsme všichni nějaké mahá prasádam, které jsme si jen vzali do svého pokoje, zamkli dveře a celé ho snědli? To je bez pochyb extatické a hádám, že někdy to potřebujeme udělat, ale potom přijde chvíle, kdy se místo toho, abychom se zavřeli ve svém pokoji, otočíme... Jako v duchu Rádhá Góvinda chrámu v Džajpuru, kde obyvatelé kupují mahá prasádam za své peníze a pak se otočí a... začnou ho všem rozdávat! Dávají ho všem a je to tradice. Takhle se to dělá už tak dlouho a je tam tolik služebnického postoje.

Byl jsem v chrámu v Džajpuru a přišla za mnou ta stará dáma, která mě zatahala za oděv, a já na to: "Hej, já jsem sanjásí! Nedotýkejte se!" A po chvilce mi dala takový malý dalekohled, abych se mohl podívat na Božstva. Takže je jejím přínosem, že poutníci dostávají tyto malé dalekohledy, aby mohli vidět Božstva. Tento druh věcí - originální nápady... Je to její nápad, není to v nějakých písmech. Je to její myšlenka, jak sloužit vaišnavům, a to je pěkné. Měl jsem zblízka daršan a ve skutečnosti jsem viděl, že Govindají měl hodinky, protože když v Indii nemáte hodinky, jste nikdo...

Byla to jednoduše velice pěkná služba, tak kreativní, spontánní, od srdce! Udělejte offering komunitě vaišnavů a najednou se budeme cítit velice blízce napojeni. To je ono... To, co přinášíme.

Proslov na vjása-púdže, 26. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde.

Čaturmásya

První měsíc Čaturmásyi začíná už v úterý 19. července 2016! (Purnima system)

Kadamba Kánana Svámí

Šríla Prabhupáda představil tato pravidla: postit se jeden měsíc od špenátu, jeden měsíc od jogurtu, jeden měsíc od mléka a jeden měsíc od urad dálu. To bylo standardem v ISKCONských chrámech během jeho přítomnosti a také řadu let po jeho odchodu. Nicméně pozvolna tato praxe už není dále široce následována, přestože ve vaišnavském kalendáři zůstává zmíněna.


Caitanya Caritamrta, Madhya 4.169

grīṣma-kāla-ante punaḥ nīlācale gelā
nīlācale cāturmāsya ānande rahilā

PŘEKLAD

Na konci léta se Mādhavendra Purī vrátil do Džagannáth Purí, kde strávil celé období Cāturmāsyi ve stavu velké blaženosti.

VÝZNAM

Období Cāturmāsyi začíná v měsíci Asadha (červen-červenec) na Ekadasi zvané Syana-ekadasi, během čtrnácti dnů dorůstajícího měsíce, a končí v měsíci Kártiku (říjen-listopad) na Ekadasi známé jako Utthana-ekadasi, během dvou týdnů dorůstajícího měsíce. Toto čtyřměsíční období je známé jako Cāturmāsya. Někteří vaisnavové je dodržují od úplňku v měsíci Asadha do úplňku v Kartiku. To jsou také čtyři měsíce. Toto období počítané podle lunárních měsíců se nazývá Caturmasya, avšak jiní také dodržují Cāturmāsyu podla solárního kalendáře, od měsíce Sravana po Kartik. Celé období, ať lunární nebo solární, nastává během období dešťů. Cāturmāsyu by měly dodržovat všechny vrstvy společnosti bez ohledu na to, jestli je někdo grhasta nebo sannyasi. Dodržovat ji musí lidé ve všech asramech. Skutečným záměrem slibu přijímaného během těchto čtyř měsíců je omezit množství smyslového požitku. Není to nijak těžké. V měsíci Srava by se neměl jíst špenát, v měsíci Bhadra jogurt a v měsíci Asvina by se nemělo pít mléko. Během Kártiku by nikdo neměl jíst ryby nebo jiná nevegetariánská jídla, což znamená ryby a maso. Za nevegetariánské se také považují masura dál a urad dál. V těchto dvou dálech je obsaženo velké množství proteinu a potraviny bohaté na proteiny nejsou považovány za vegetariánské. Během čtyřměsíčního období Cāturmāsyi by se měl člověk zkrátka zříkat veškerého jídla určeného k uspokojování smyslů.

Myslím že to je od Šríly Prabhuády jasný pokyn. Jestliže ho budeme následovat, dosáhneme jeho požehnání, které je nanejvýš žádoucí. Bude velice pěkné, když se budeme moci označit jako věrní následovníci Šríly Prabhupády.

"On žije navždy a jeho následovníci žijí s ním."

Myslím, že by to mělo být následováno, s výjimkou toho, když zdravotní důvody přikazují jinak. Zejména mléko je těžké nahradit.

Je pravda, že bych byl potěšen, pokud by to mí žáci následovali. Také jsem to vždy následoval s výjimkou doby, kdy jsem měl závažné zdravotní problémy.

Navíc během měsíce Kártiku můžeme přidat slib a na jeden měsíc například speciálně zesílit naše naslouchání a zpívání a občas omezit naše jedení, abychom pomohli vyvinout větší kontrolu nad smysly. Jako varování bych rád přidal, že bychom neměli takovýto slib brát na lehkou váhu. Jestliže jsme ho dali, máme ho následovat. Takže musíme být trošku opatrní, abychom nedělali těžko zvládnutelné sliby, například počet kol, který může být větší než budeme schopni prakticky dokončit. Také jsem viděl některé osoby, které vzaly tak přísný půst zdůrazňujíce více odříkání, a tak málo opravdové esence naslouchání a opěvování. Neměli bychom říkat ostatním o slibech které následujeme, obzvláště ne předtím, než jsou dokončeny, protože se můžeme dostat pod tlak falešné slávy, což může celou věc zmařit.

Někdy oddaní dávají také jiné dodatečné sliby. Vzpomínám že Bhurijana prabhu. Jeden rok ve Vrindávanu dal slib, že nevysloví žádnou kritiku kteréhokoliv vaišnavy. Velice pěkné... A vskutku velice těžký slib.

Posledních pět dní Kártiku je známo jako Bhisma Pancaka. Někdo může také dát slib i jen na těchto pět dní, nebo jestliže máme čas a příležitost, můžeme zesílit kártikové sliby, které jsme již dali.

Dodržováním slibů jako Cāturmāsya můžeme rychle udělat více a více pokroku v duchovním životě.

Omezení na čtyři měsíce; první měsíc žádný špenát, druhý měsíc žádný jogurt, třetí měsíc žádné mléko a čtvrtý měsíc žádný urad dál, by mělo být následováno všemi ášramy. Kártik vraty a dodatečně Bhisma Pancaka sliby jsou dobrovolné a závisejí na osobní situaci každého, zda je bude následovat či ne. Jestliže jsme velice zaměstnáni praktickou prací, může být velkou zátěží přidat navíc odříkání, nebo nemusíme zvládnout zvýšit naše naslouchání a opěvování. Nicméně pokud můžeme něco udělat, potom následování takových volitelných slibů pro potěšení Krišny může být velice příznivé.

Původní text v angličitně zde.

Jste volní!

Život za životem přidáváme více stavebních kamenů karmy a více a více přikládáme do naší hmotné identity, tohoto hmotného osudu, který nás hluboko sváže do tolika složitostí. Takže pak je pro nás všechno obtížné. "Opravdu musím ráno brzo vstávat? Oh! Jen otevřít oči! Ach! Hnout prstem! Oh, musím PRACOVAT? Všechny tyhle věci a tak málo dovolené! Musím si tím vším projít?"

Ano, musíme, protože je to součástí našeho karmického trestu odnětí svobody, který zažíváme v hmotném světě. Védský úhel pohledu je, že hmotný svět je jako vězení, pevnost, kde jsme v zajetí proti své vůli.

Šríla Prabhupáda však popisuje zajímavý jev. Říká, že je pták, který byl dlouhou dobu držen v kleci a jednoho dne donesete klec na otevřené pole, otevřete její dvířka a řeknete ptákovi: "Jsi volný!" Pták tedy chvíli krouží po obloze a v pár kruzích si užívá svobodu jen proto, aby pak letěl zpátky rovnou do klece. Dvířka jsou stále otevřená, ale pták se vrátí zpátky do klece, protože je to pohodlné. Má tam všechno - víte, co myslím... Váš salátový list a ostatní věci, které jako pták dostáváte, vaše semínka a všechno ostatní je v té kleci. Tak se dobrovolně vracíme zpátky do našeho vězení...

Nedělní přednáška, 3. dubna 2016, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde

Pomáhejte mi, ať už jsem tady či nikoli...

Děkuji všem vaišnavům za jejich modlitby. Tolik modliteb... Řeknu vám pravdu - moje astrologie není dobrá co se týče dlouhého života, ale pak zde bylo tolik modliteb tolika vaišnavů. Myslím, že tyto modlitby jsou silnější. Mám slušnou šanci, takže jděme kupředu a cokoli pro nás Krišna má na skladu, měli bychom přijmout.

Když jsme v přítomnosti duchovního učitele, jsou zde dva aspekty - co mu nabízíme a co od něj získáváme. Nyní jsme hodně na té přijímací straně, ale když duchovní učitel odejde, jádrem našeho vztahu je to, co mu nabízíme, protože tam jsme poté znovu silně napojeni a cítíme, že naše spojení ožívá.

Takže cokoli pro nás Krišna má... jednoho dne musíte pokračovat - poté, co opustím tento svět. Pak prosím pokračujte v této misi šíření vědomí Krišny a pomáhejte mi v rámci tohoto hnutí. Vytvářejte prostor pro jednotlivce, aby se stali lidskými bytostmi a projevili svou lidskou povahu a zároveň byli loajální k duchovním principům. Pomáhejte mi, ať už jsem tu či nikoli. Jen to dělejte a když to budete dělat, vždycky tu budu. No, protentokrát doufáme, že to zvládnu do 108 a pak to vzdávám, to stačí.

Je mi líto, že s vámi nemůžu být zítra na Kingsday, ale je to úžasná příležitost rozdat spoustu milosti. Kdykoli jsem v harinámu na Kingsday, ano, bavím se, ale nemyslím jen na svou zábavu. Myslím na to, jak všichni ti opilí a intoxikovaní lidé, kteří se snaží mít párty, tu párty nemají, a že my prostě tu párty máme, oni to vidí a skákají do kírtanu! Když přijdeme do toho tunelu v Vondelparku, rozjedeme to tam a oni přibíhají a přidávají se ke kírtanu.

Každopádně jsem chtěl přijet do Rádhádéše a všechny vás potkat - zvlášť po těch alarmujících zprávách posledních měsíců. Chtěl jsem mít tohle malé sblížení. To je důvod, proč jsem přijel, takže vám děkuji, že jste toho součástí. Pojďme tedy kupředu a udělejme něco opravdu pěkného pro Šrílu Prabhupádu. Jestli vám můžu jakýmkoli způsobem pomoct, dejte mi prosím vědět. Budu se snažit a udělám, co budu moci.

Proslov na vjása púdže, 26. dubna 2016, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde.

Řekněte ANO!

Můžeme se oprostit od osobní motivace. To přichází z dělání obětí v oddané službě, není možné toho dosáhnout nijak jinak. Prostě jen dáme stranou své vlastní nápady a něco uděláme. A časem přijímáme zodpovědnost pro Prabhupádovo hnutí. Dobrovolně se přihlásíme, budeme velmi flexibilní a řekneme ano jakémukoli přání vaišnavů.

Přednáška, 19. ledna 2014, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

Duchovní učitel je náš nejlepší přítel

Když mluvíme o třetím přestupku vůči svatému jménu, mluvíme o neuposlechnutí pokynů duchovního učitele. Ale přemýšlejme o tom jiným způsobem – místo neuposlechnutí pokynů můžeme s duchovním učitelem mluvit. Duchovní učitel může pokyn vždy změnit, pokud může být změněn. Pokud je pokyn neměnný, pak nám může pomoci tím, že nám dá inspiraci, abychom pokračovali. Takže vážně, pokud je pokyn příliš obtížný, musíme jednoduše přijmout útočiště.

Ale i pokud nějak neuposlechneme pokyn duchovního mistra, stále se na něj můžeme obrátit, protože duchovní učitel je náš nejlepší přítel, a proto nemůže být překvapen, pokud jde o naše chování, to není možné. Pokud se tak stane, duchovní učitel bude trpělivě říkat: „Dobře, všechno jsi pokazil, co teď dělat… Pojďme posbírat střepy a dát tvůj duchovní život zase dohromady.“

On nás nebude za nic, co jsme udělali, odsuzovat, za žádnou chybu, které jsme se dopustili. Ne! On jednoduše řekne: „Okay, teď se s tím musíme vypořádat.“ Samozřejmě, že někdy se člověk zaplétá moc. Vzpomínám si, že se někdo po zasvěcení zapletl do drogové závislosti. Duchovní učitel řekl: „No, máme tady problém! Bude to trvat nějakou dobu a nebude jednoduché ho vyřešit, ale jsme v tom spolu.“ Tímto způsobem je duchovní učitel vždy s námi.

Přednáška při zasvěcení, 5. září 2016, Lublaň, Slovinsko

Přeložila bhn. Aneta

Původní text v angličtině zde.