Láska ve výstavbě

Nemůžete prostě milovat jen tak. Láska je v první řadě o praxi. Můžeme říct "láska ve výstavbě", stejně jako "probíhající práce", "dům ve výstavbě" - láska ve výstavbě. Nemůžete jen tak milovat, takzvaná láska na první pohled nejde moc hluboko. Láska na první pohled může být prvotní přitažlivost, ale do jaké hloubky jde?

Proto se láska ke Krišnovi rozvíjí tím, že se o Krišnovi víc a víc dozvídáme - kdo je, co dělá, co říká, co má rád. A když potom začneme jednat takovým způsobem, který Krišnu těší, pak se postupně vše stane příznivým.

Poté začneme pomalu rozvíjet svou lásku k Němu, protože Krišna je úžasný, a tím, že budeme jednat tak, jak Ho to těší, budeme sami také potěšeni, protože Jeho pokyny jsou dokonalé - plné hloubky a moudrosti a kdokoli jim odevzdá celý svůj život, uvidí, že jeho život se stane dokonalým.

Kapské Město, Jižní Afrika, 2005

Článek v AJ zde.

Zásadní otázka

Jak je možné, že všedobrá, nejmilostivější a nejvlídnější Nejvyšší Osobnost Božství, která je plná lásky, dobrodincem a přítelem všech živých bytostí; která se stará o každičkou malou rostlinku, každou malou jívu (živou bytost); jak to, že Nejvyšší Pán, Nejvyšší Vládce, vytvořil všechny ty různé druhy utrpení, jež v tomto světě existují? Zodpovědět tuto otázku je velmi obtížné.

Ale je to pro nás zásadní otázka, pokud chceme Krišnu milovat. Musíme si ji vyjasnit. Jak Ho jinak můžeme milovat, pokud hluboko v našem srdci je nějaká pochybnost o tom, že On je nějakým způsobem odpovědný za utrpení v tomto světě? Jak potom můžeme někdy rozvinout lásku k Bohu?

V tomto světě vidíme, že potíže a utrpení jsou zde z jediného důvodu. Krišna je bezpochyby neomezený a plný lásky. Ale není to ten neosobní typ lásky, který je jaksi teplý jako slunce a dává požehnání každému - tak to není. Je to osobní druh lásky a Krišna v této náladě už nemůže déle čekat. Jak dlouho to bude trvat? Vrátíš se nebo ne? Trvá to moc dlouho. Pán na nás nemůže věčně čekat, když zůstáváme v tomto hmotném světě život za životem, jsme věčně pokleslí a stále se neobracíme. Trvá to moc dlouho, proto do hmotného světa zakomponoval určité mechanismy utrpení, jež nás mají přivést ke smyslům a přimět nás obrátit se zpátky k Němu.

Přednáška, 2009, Jižní Afrika

Přepis v angličtině zde.

Odhodlání vs. poznání

Všichni jsme v hmotné situaci a shrnul bych to jako: "Někdy jste vy na slonovi a jindy je slon na vás!" Toto je materiální život, nebude to vždycky jednoduché, ale musíme chránit svůj duchovní život a snažit se dělat něco, abychom hájili své vědomí Krišny.

Nic není snadné; proto musíme pracovat na svém vlastním přesvědčení. Musíme pochopit, proč to děláme. Čím lépe tomu budete rozumět, tím budete přesvědčenější.

Mám rád příběh o Karnovi. Byl přijat jako žák Parašurámy, jenž se ho předtím zeptal, jestli je kšatriya. Všichni Karnovi říkali, že kšatriya není, a tak řekl: "Ne, nejsem kšatriya." Byl tedy Parašurámou přijat, velice hezky mu sloužil a učil se používat všechny ástry a nebeské zbraně. Jednoho dne byl Parašuráma velmi potěšený a odpočíval s hlavou na klíně svého žáka, když Karnu bodl do nohy nějaký hmyz. Nechtěl vyrušit svého duchovního mistra, takže s velkým odhodláním zvládl zůstat klidný. I přesto, že bolest byla nesnesitelná, toleroval ji a nepohnul se. Duchovní učitel pěkně spal, ale když se probudil, uviděl krev a ptal se, co se stalo. Karna vysvětlil, že onen hmyz ho bodl do nohy. A pak Parašuráma ucítil kšatriyu, takže řekl: "Jak jsi mohl tolerovat... Jak jsi mohl snést takovou bolest? Nikdo nemůže vydržet takovou bolest kromě kšatriyi!"

Takže já mám rád tento bod, protože ukazuje, že na chvíli je snášenlivost kšatriyi silnější než bráhmany, ale dlouhodobě je tato schopnost u bráhmany silnější! Ale proč? Protože tolerance kšatriyi je založena na odhodlání: "Měl bych to dělat...," ale jak dlouho tohle můžete říkat... Jeden den, jeden týden, jeden měsíc, jeden rok, deset let, dvacet let? Je to obtížné. Ale snášenlivost bráhmany je založena na poznání, a protože je založena na poznání, jeho přesvědčení je silnější, poněvadž vidí, že nemá žádnou jinou možnost. "Co jiného můžu dělat? Vím, že je těžké být oddaným; vím, že to je boj, ale co jiného tady můžu dělat? Není zde nic jiného, žádná jiná možnost!"

Šrímad Bhágavatam 1.10.4, 23. září 2014, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

Karmické přesvědčení

Mít dobrou karmu je požehnání. Je požehnání být odpoutaný. Ušetří vám to hodně problémů. Je to zkratka. Zbožnost je cenná, ale když dojdeme k požehnáním bhakti - bhakty-unmukhī sukṛti (ČČ Madhja 22.45, význam)... Požehnání bhakti jsou úžasná! Jsou úžasná, protože nás mohou přirozeně velice jednoduše vzít ke Krišnovi!

Byl jsem v Německu a sdílel jsem pokoj s Bhakti Bhúšanou Svámím. Bhakti Bhúšana Svámí je oddaný, který se připojil k tomuto hnutí v Německu v jeho velmi rané fázi, úplně na začátku. Co se v podstatě stalo bylo to, že vědomí Krišny začalo v Americe a poté přišlo do Evropy.

Láskyplné výměny

Tamál Krišna Mahárádž míval tento obrázek ve svém domě ve Vrindávanu. Prabhupáda je na něm tak blažený, že Tamál Krišna Mahárádž byl udiven silou tohoto štěstí. Oddaná služba je susukham kartum avyayam (Bhagavad-gítá 9.2), vykonávána radostně. A déšť květin, které shazují oddaní, je poté příznakem lásky a respektu. Láskyplná výměna je základem sankírtanového hnutí Pána Čaitanji. Prabhupáda dal tolik úžasných darů oddané služby a oddaní přijali tuto oddanou službu s takovou upřímností...

Přednáška, 30. listopadu 2012

Původní text v angličtině zde.

Přitáhnout milost

Jaký přínos pro nás bude mít samotné odříkání? Získáme Krišnovu milost pouhým postěním se nebo tím, že se vzdáme světa?

Ne! Přijetí oddané služby Krišnovi je to, jak získáme Jeho milost. Ale v průběhu této služby je zde mnoho odříkání. V rámci oddané služby Krišnovi se musíme vzdát mnoha věcí, samotné odříkání však není vyžadováno. Není pravda, že ten, kdo jí méně než všichni ostatní a kdo spí méně než ostatní těší Krišnu nejvíce? Ne.

Krišna říká v Bhagavad-gítě: "Oddaný, který káže mou slávu, je Mi nejdražší." ANO! Opěvování Krišny zůstává tou činností, která přitahuje nejvíce Jeho milosti.

Přednáška, 30. srpna 2009

Původní text v angličtině zde.

Už žádné utrpení

Musíme rozvíjet duch soucitu. Soucit je v jistém smyslu přirozený, protože my sami v tomto světě zakoušíme utrpení a známe bolest utrpení. Když tedy vidíme, že někdo jiný prochází tím, čím my, přirozeně je zde soucit. Nejdříve tak člověk musí alespoň do nějaké míry vědět, co je to utrpení. Když někdo trpěl, stane se soucitnějším, protože začne chápat, že to je prostě příliš. V tomto světě nejsou žádné výjimky: nikdo není od utrpení osvobozen.

Vaišnava je však automaticky oproštěn od utrpení tím, že rozvíjí extatický vztah s Krišnou. Tento extatický vztah s Krišnou odstraňuje veškeré utrpení. Oddaná služba ničí všechno utrpení, automaticky ho překonáváme. To je povaha oddané služby, ačkoli to může trvat nějakou dobu.

Přednáška, 20. ledna 2005

Původní text v angličtině zde.

Nevyřčený slib

Řekl bych, že v našem Hare Krišna hnutí je jednou z hlavních příčin toho, že oddaní "vyschnou" ve svých duchovních praktikách to, že se nepohrouží do čtení. Vidíte - zpívání je něco, co děláte, protože to lze změřit: 16 kol - je to velice jasné. Avšak neslibujeme to, že budeme hodinu číst. Prostě to neslibujeme, takže tomu nedáváme stejnou naléhavost. Stejná naléhavost by zde ale být měla. Čtení písem je velmi důležité. Velice, velice důležité. Pokud nečteme, zaručuji vám, že všechno okorá, vyschne.

Čtení má schopnost tak nějak změnit celou naši vizi zpět na transcendentální. Je tedy velmi důležité a spousta oddaných vám řekne: "Čítával jsem mnohem víc před tím, než jsem se připojil..." A mnozí by s tím souhlasili. Já chápu, že okolnosti a kultura, ve které žijeme, nejsou příznivé, že musíme zápasit, abychom to dělali, ale skutečně to je důležité. A když máte tolik služby, že nemáte nikdy čas na čtení, možná je čas promluvit si se staršími vaišnavy o tom, aby vám na to dali nějaký čas. Samozřejmě také vím, že když tu trochu času dostanete, během dvou minut usnete. Ale znal jsem jednoho oddaného, který byl opravdu zapálený. Jednou rukou uklízel a pomocí druhé se učil śloky. Dělal to a byl velice učený.

Přednáška, duben 2008, Amsterdam, Nizozemsko

Původní text v angličtině zde.

Žádné zlé pohledy aneb Čisté dobro

Není možné mít čistý a vznešený charakter, pokud nejsme duchovně realizovanou osobou. Není to možné, pokud nemáme služebnický postoj k Bohu. Konec konců od Něj všechny dobré vlastnosti vzešly a On je jediným důvodem k udržování dobrých vlastností.

Existuje filozofie nazvaná humanismus, která v základu představuje zbožné chování – jste dobročinní, laskaví, milostiví a všechny tyto  věci, ale není tam žádný Bůh. Snažíme se vyvinout tyto vlastnosti, ale proč bychom je měli udržovat, když můžeme mít prospěch a být respektovaní? Jaký je vůbec z morálky užitek? Je to jako když se zlodějům daří lépe než čestným lidem. V čem je potíž, pokud je vše hmotné?

My rozumíme, že bez duchovnosti není možné udržet se na úrovni dobra. Není to možné, poklesnete zpět dolů. Pouze ten, kdo je odevzdaný oddanosti, se stane nesobeckým. Jen ten, kdo je nesobecký, se může stát nezávistivým. Protože pokud jste sobečtí, chcete něco, co patří někomu jinému. A pak se na něj začnete zle dívat.

Takže nesobeckost a čistotu vidíme u velkých osobností jako jsou Judhištira, který měl být na trůnu, a Ardžuna, jeho mladší bratr, jenž byl velkým bojovníkem své doby. Judhištira znal esenci všeho poznání. Znal odpovědi na všechny otázky. Věděl, jak funguje realita a rozuměl tomu, že vše co vidíme, je boží energie. Že cokoliv, co vidíme, je duchovní. Když viděl dřevo, kámen, oblohu, stromy, vše, chápal, že mají duchovní původ.

Kadamba Kánana Svámí, 14. března 2013, Amsterdam, Holandsko, BG 7.24

Původní článek v angličtině zde.

Jak se vyhnout čtení

Prabhupáda napsal tolik knih a někteří lidé nikdy nečtou o moc víc než zprávy na WhatsApp! Nikdy se nedostanou k dokončení Bhágavatamu.

Dokonce i po devíti letech ve vědomí Krišny pořád čtou devátou kapitolu prvního zpěvu. Pokud půjdou tímhle tempem jedné kapitoly za rok, pak to možná nezvládnou, protože Bhágavatam má něco kolem 355 kapitol, a to znamená, že by se museli dožít 355 let, což se možná nestane, a v tom případě nikdy nemusí dokončit čtení Bhágavatamu!

Co se stane potom... Jste pak navždy ztraceni? Naštěstí ne. Když nasloucháme Bhágavatamu od těch, kteří jej četli, a zejména pak od velkých seberealizovaných duší, které Bhágavatam četly, sdělí nám jeho podstatu a esenci.

Bhagavad-gítá 9.10, Náma Hatta přednáška, 8. října 2016, Johannesburg, JAR

Původní text v angličtině zde.

Dokonalé aranžmány

Krišna ví, co je pro nás nejlepší! Proto bude inteligentní oddaný spoléhat na Krišnu. Jestliže si člověk přeje manželku, pak Krišna někoho pošle. Anebo taky nepošle. Když nepošle, pak budiž. Jaký je význam hledání - hledání všude... možná tahle... nebo třeba tamta... a mezitím se člověk stane úplně posedlým takovými světskými věcmi bez vzpomínání na Krišnu. Náš úkol je vzpomínat na Krišnu a věřit, že On pro nás ty aranžmány učiní.

Neidentifikovaná přednáška

Původní text v angličtině zde.

Šestnáct v kuse...

Nejlepší způsob, jak zpívat, je zpívat každý den ve stejnou dobu. Nejlepší je zpívat šestnáct kol v kuse a nepřerušovat to. Přerušování kol není dobré - čtyři tady, čtyři támhle, šest a pak nějak ten zbytek - to není dobré. Nejlepší je prostě všechno zastavit a odzpívat šestnáct kol na jeden zátah. To je nejlepší. Nebo několik kol před mangala árati a zbytek po něm, to je ještě lepší. Anebo všechna kola před mangala árati - to je úplně nejlepší! A nejhorší jsou ta pozdní noční kola!

Přednáška, září 2009, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

Ve skutečnosti jsem z Vrindávanu!

Můj život měl mnoho neočekávaných zvratů. Udělal jsem si plány, ale mnohé z nich jsem nemohl naplnit a musel jsem čelit mnoha překvapením - někdy příjemným a jindy nepříjemným. Žil jsem v mnoha zemích. Hodně lidí si myslí, že jsem z Holandska, ale abych řekl pravdu - nejsem! Dokonce i v tomto životě jsem se narodil ve Vrindávanu, protože můj duchovní život začal ve Vrindávanu. A proto Holandsko cítím jako minulý život. Pamatuji si to jen matně. Ve skutečnosti jsem z Vrindávanu! Ale i tam jsem čelil vzestupům i pádům. I ve Vrindávanu jsem byl postaven před příjemná překvapení a několik nepříjemných, protože tohle je hmotný svět. Krišna nám však říká, že bychom se měli naučit tolerovat štěstí a neštěstí v tomto světě, protože jsou dočasné. A jak tolerovat? Je to nemožné? Můžeme tolerovat pouze tehdy, pokud jsme připoutáni ke Krišnovi...

Přednáška, 2008, Newcastle, JAR

Původní text v angličtině zde.

Pán Rámačandra byl první božstvo, které jsem kdy viděl

Když jsem jel poprvé do Indie, Pán Rámačandra byl první božstvo, které jsem kdy viděl, protože první chrám, do kterého jsem šel, byl Pána Rámačandry, a to byl můj chrám. Byl to malý kruhový chrám, který později zrenovovali a udělali z něj chrám velký a mramorový. Ó, chybí mi ten můj malý kruhový chrám, bylo to tak pěkné. Božstva byla opravdu blízko, ale nyní jsou vysoko a daleko...

Když jsem jel potom do Benaresu, pochytil jsem v chrámu mantru "Šrí Rám džaj Rám". Hrálo to tam dvacet čtyři hodin denně a po chvíli se vám to dostane do hlavy. Když jsem pak byl zpátky v Evropě, tahle mantra stále hrála v mé hlavě: "Šrí Rám džaj Rám, džaj džaj Rám; Šrí Rám džaj Rám, džaj džaj Rám; Šrí Rám džaj Rám, džaj džaj Rám!"

Když potom mé matce zbývalo jen pár dnů, nevěděl jsem, co dělat! Co uděláš? Umírala na rakovinu. Byl jsem s ní sám v jejím pokoji a říkal jsem si: "Co uděláš! Musím udělat něco posvátného... Zpívat tu svatou chrámovou píseň - Šrí Rám džaj Rám, džaj džaj Rám!" A tak jsem jí to zpíval a ona opustila tento svět.

Takže jsem dostal milost Pána Rámačandry, i když jsem byl zahalený nevědomostí, a tak nějak jsem byl schopen požehnat svou matku svatým jménem! Jsem tedy vděčný a zadlužený Pánu Rámačandrovi. Jak bych kdy mohl zapomenout Jeho jméno? Zpíval jsem jméno Pána Rámy denně čtyři hodiny, než jsem začal zpívat Hare Krišna. "Šrí Rám džaj Rám, džaj džaj Rám; Šrí Rám džaj Rám, džaj džaj Rám!"

V tento den byla má přitažlivost k Pánu Rámačandrovi znovu probuzena. Jenže konec Rámajány je prostě příliš, prostě moc (Pán Rámačandra vyhání Síta déví)! Ne, já budu Krišna bhakta! Budu uctívat Pána Krišnu. Ano, kecit kevalaya bhaktya vasudeva-parayanah (ŠB 6.1.15), Vasudeva Krišna, původní Nejvyšší Osobnost Božství, který říká, že Jeho oddaný nebude nikdy zničen - na me bhaktah pranasyati (BG 9.31). Nakonec je plná milost Pána projevena v Krišnovi, což přesahuje dharmu a vystupuje na úroveň lásky. Když láska transcenduje dharmu, to je to, co vidíme v Krišnovi. Proto sloužíme Krišnovi jakožto svému isthadévovi, svému uctívanému Božstvu!

Přednáška na Ráma Navamí, 28. března 2015, Lenasie, JAR

Původní text v angličtině zde.

Svaté jméno

Ne každý den byl během těch let, co zpívám, optimální. Zpíval jsem, když jsem byl unavený, když jsem byl nemocný a zraněný, zpíval jsem v autech, letadlech a na lodích. Jednou jsem také zpíval na koňské dostihové dráze. Kvalita mých kol se měnila podle mé fyzické kondice, vnějších okolností a stavu mého vědomí. Svaté jméno však zůstalo jako nedílná součást mého života. Svaté jméno je jako přítel - je vždy tady, uklidňuje mou mysl, vytváří stabilitu v turbulencích života v hmotném světě, udržuje mě nezaujatého co se týká probíhajících  afér tím, že mi dává vzpomenout si na věčný pohled a perspektivu, na kterých skutečně záleží v mé službě Krišnovi...

Rozmluvy o džapě, 15. července 2009

Původní text v angličtině zde.

Rozdávání milodarů

Rozdávání milodarů oddaným je důležité proto, že tím, že to budeme dělat, můžeme nějakým způsobem překonat naši hluboce zakořeněnou hmotnou připoutanost. Musíme se naučit spíše dávat než brát, jako to dělal Jayananda.

Jayananda byl Prabhupádovým oblíbeným žákem, který udělal spoustu úžasných věcí. Připojil se v San Franciscu, byl o deset let starší než všichni ostatní a měl i zaměstnání - dělal řidiče taxi a vydělával pěkné peníze. A tak Jayananda nakupoval oddaným oblečení a cokoliv, co potřebovali.

Pro sebe si ale nic nekoupil. Pro sebe neutrácel vůbec nic, a když bylo třeba, koupil si nějaké obnošené oblečení za jeden dolar z Armády spásy, nebo obdobného obchodu, protože žádné peníze nechtěl utrácet pro sebe. 

Jednou mu oddaní řekli: "Musíš si už na sebe koupit nějaké slušné oblečení! Nesmíš už nosit tyhle kalhoty za jeden dolar!" A poslali ho do obchodu. On si tam tak oblékl nějaké kalhoty, ale pak viděl jejich cenu a přemýšlel: "Bože, jak bych mohl utratit tolik peněz pro sebe?" A tak si jen přes ty nové oblékl své staré kalhoty a pokusil se z obchodu odejít, ale byl chycen.

A o pár týdnů později stanul před soudem, kde vysvětloval celý příběh soudci - je mnichem, odevzdal tomu celý svůj život a byl dotlačen k tomu, aby si šel koupit nové kalhoty. Nedokázal však utratit tolik peněz pro sebe...

A tím způsobem, kterým to vysvětlil a který byl tak upřímný, přesvědčil bezpečnostního pracovníka obchodu, který ho chytil a byl u soudu také jako svědek, aby řekl: "Vaše výsosti, Já ty kalhoty sám zaplatím!" A takhle tedy Jayananda nebyl odsouzen. Jayananda byl takový oddaný, který se úplně rozdal ostatním.

Rozdávaní milodarů znamená skutečné rozdávání sebe samotného ostatním. Rozdávání věcí, plodů svého jednání jako milodarů je jedna věc, ale ještě větší dar je rozdat sebe samotného, odevzdat svůj život pro dobro ostatních a nebýt zaujat jen tím, co bude moje. "Pokud se stanu služebníkem všech ostatních, pak nezbude žádný čas pro to, abych se věnoval svým vlastním věcem!" Nejvyšším a největším činem je dát ostatním sebe samotného...

Kadamba Kánana svámí, 13. Března 2007, Přednáška na nektar pokynů

Původní článek z kksblog.com přeložil Madhu pandit dás

Následovat ve stopách...

Prostřednictvím svatých osob získáváme i my sami odvahu a odhodlání. Sami toho nedosáhneme. Proto v duchovním životě člověk sám moc daleko nedojde. Musí následovat ve stopách Mahájanů, velkých duší...

Přednáška, 20. září 2009, Pretoria, JAR

Původní text v angličtině zde.