Pokud chcete shrnout Bhagavad-gítu do jedné věty, tak je to:
„Jsme věčné duše a věční služebníci Krišny.“
Takže když to chápeme, toto zasvěcení má formálně změnit
naše životní priority. Samozřejmě, ačkoli z toho vyjdeme jako nová osoba,
stále mnoha způsoby vypadáme podobně, jako jsme vypadali, než jsme se posadili
k jagje. Není to tak, že by se pak zasvěcovaní postavili ve svých
duchovních tělech a celí zářili. Ne, budou pokračovat i se svými hmotnými
identitami – budou pokračovat ve svých životech. V jednom smyslu se nic
nemění. To je to rozčarování. Je to velký obřad a vy tím vším projdete,
dostanete nové jméno, a tím rozčarováním je pak to, že život je potom
v jednom smyslu pořád stejný. Takže ano, to tady je, že v hmotném
smyslu je život stále stejný – pořád ta stejná adresa, ty samé účty, které
musíme zaplatit, stejný život a stejné problémy. Ale co se významně změnilo,
je, že se Krišna teď stal první a nejdůležitější prioritou ve vašem životě.
V tomto bodě – budeme se starat o
hmotné věci, jistě. To je nutné, ale je to druhotné. Což neznamená, že to není
důležité – samozřejmě to důležité je. Podobně můžeme říct, „Dům je důležitější,
než zahrada.“ Protože konec konců bydlíme v domě. Můžeme mít velmi dobrou
zahradu, ale přesto – i když vaše zahrada začne vypadat jako džungle, není to
tak důležité. Jinými slovy duše je důležitější než tělo! Proto zájem duše nyní
přichází do popředí, více než kdykoli předtím. Proto zasvěcení znamená, že ve
svém životě musíme učinit změny. Pokud se po zasvěcení nic nezmění, tak něco
není v pořádku. Něco se musí změnit!
Lekce ze zasvěcení, Pretoria, JAR, září 2012
Žádné komentáře:
Okomentovat