Ať už se v hmotném světě děje cokoli, oddaný je stále jednou nohou
v duchovním světě. To je skutečně co máme na práci – umístit jednu nohu do
duchovního světa. O tom je naše zpívání Hare Krišna, o tom je naše čtení Šrímad
Bhágavatamu – postupně z nás udělat obyvatele duchovního světa. Dobře,
nejdřív tak jako naší nohu namíříme tím směrem a trochu váhavě ji položíme a
naše váha spočívá především v hmotném světě. Tak to může být. Takže se
cítíme tak nějak jako: „No, jsem tady v hmotném světě a duchovní svět se
zdá tak vzdálený a neskutečný...“ Ale tím že více a více nasloucháme
z různých úhlů, znovu a znovu, tak postupně roste naše důvěra. Jak roste
naše důvěra, roste přitažlivost a už nemáme takový strach, že se bojíme „No,
ale jak mohu vložit všechny své touhy do duchovního světa, když jsem tady?
Myslím – to není realistické, to není praktické, musím jednat ve skutečném
životě!“
Co je na tohle světě skutečného? Vrindávan je náš domov,
duchovní svět je náš domov. Tam prší milost, tak proč bychom se otravovali
s tímhle místem, s tímhle místem k ničemu? Milost se vás dotkne
ať se děje co se děje. Takže si nemusíme dělat starosti. Tady je Krišnova
milost přítomna taky, ale je tu více zakrytá, je tu více mezi a je tu
skrytější. Samozřejmě že tady je, ale v duchovním světě milost prostě
prší! Prostě tam proudí milost! Je prostě všude! Proto nasloucháním o duchovním
světě naše víra postupně roste. Potom se důraz v našem životě přesune na
duchovní stranu. Pak jsme v tomto hmotném světě, ale ne skutečně
v hmotném světě, protože jsme osvobozené duše. Chodíme v hmotném
světě, ale jsme osvobození, protože náš zájem není v hmotném světě.
Kapské Město, Jižní Afrika, září 2012
Žádné komentáře:
Okomentovat