čtvrtek 26. srpna 2010

Být služebníkem - část první

Ve spisech Danteho je emblém materialistické osoby. Je tam král, který řekl: „Raději králem v pekle než služebníkem v nebi.“ To tak nějak shrnuje rozpoložení podmíněné duše. Být služebník, být služebník, stavět sami sebe na druhou kolej, nebrat žádné zásluhy, přijímat pokorné postavení, úplně se přizpůsobit touhám někoho dalšího, ignorovat naše vlastní touhy a soustředit se na touhy jiné osoby. Skutečně to chceme? Jsi si jistý? Je to zábavné? Inu, je, je to tak, tolika způsoby. Je řečeno, že oddaný by se měl stát podřadným služebníkem duchovního učitele a Krišny. Když jsme Krišnovými služebníky, zařizujeme věci pro Krišnovo pohodlí, tolik zařizování pro Jeho pohodlí. A vidíme, že tu jsou pěkné polštáře, pěkně vyšívané – jen podívat se na ně je potěšení – a zveme Krišnu, aby se posadil. Pěkný talíř a pěkné pokrmy a tolik pěkných zařízení pro Krišnovo potěšení. Všechno pro Krišnovo potěšení. Na začátku se mi to zdálo těžké. Například Džanmáštamí: Džanmáštamí pro mě byl jeden z nejtěžších dnů v roce, protože celý den držíme půst, to je jedna věc, ale kromě toho celodenního půstu jsme taky celý den vařili! To je teda věc! Celý den se postit je jedna věc, ale zároveň celý den vařit je mučení, myslel jsem si. No, celý den s jídlem zatímco držíme půst mi přišlo jako muka. Takže je těžké dát stranou naše touhy a pouze se soustředit na potěšení někoho jiného. To je pro nás těžké. Ale když vidíme povahu pána, kterému sloužíme, tak se to stává více a více zajímavým...

Přednáška v angličtině je zde. - formát mp3, velikost 46MB

Žádné komentáře:

Okomentovat