Pít či nepít...mléko

V dnešní době se stále více lidí stává vegany, a to nejen mimo naše hnutí, ale i uvnitř našeho hnutí. Samozřejmě, Šríla Prabhupáda v prvním zpěvu Šrímad Bhágavatamu velmi zdůrazňuje důležitost pití mléka. Zdůrazňuje také, že božstvům by se měly nabízet mléčné sladkosti. Zde, ve Vrindávanu, Šríla Prabhupáda rezervoval mléčné sladkosti pro Gurukulu. Ano, dostali všechny mléčné sladkosti. Někdy jsme kradli, takové věci se děly. Mléko je tedy nezbytné pro jemnější mozkovou tkáň. Když je Kršnovi nabídnuto kravské mléko, máme z toho prospěch všichni, včetně krav. Takže toto je řešení. Někteří oddaní řeknou: "Ano, jsem vegan, ale budu brát pouze mléko ahimsa." Ale to také nebyl program Šríly Prabhupády. Šríla Prabhupáda chtěl, aby tu bylo mléko, nabízené božstvům a oddaným a tak dále. Takže si nemyslím, že bychom to měli měnit. Zároveň si myslím, že bychom měli být citliví k faktu, že se s krávami špatně zachází, a pokud prostě bereme mléko od krav, se kterými se špatně zachází, tak to není tak pěkné. Takže tam, kde můžeme, bychom měli odebírat mléko od chráněných krav a měli bychom převzít tuto odpovědnost za ochranu krav. Zároveň není reálné říci jen „pouze mléko ahimsa“. Mléko je nezbytné, a teprve když je obětováno Nejvyšší Osobnosti Božství, tak si mléko dáme. Je to proto, že krávy jsou středem Krišnova života, a proto by krávy měly být středem našeho života. Způsob, jakým Krišna žije ve Vrindávanu, je dokonalý životní styl. Neexistuje lepší životní styl. Kdybychom tak žili všichni, měli bychom šťastný svět.

(Kadamba Kánana Svámí, 26.října 2022, Vrindávan, Indie, Góvardhan-puja)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Nejvzácnější klenot

Kṛṣṇova transcendentální pokladnice je plná tak úžasného bohatství. Stejně jako Bhagavad-gītā, která nám dává věčnost ve verších jako je ṇa tv evāhaṁ jātu nāsaṁ: “Nikdy se nestalo, že by nebylo Mne, tebe či všech těchto králů…” nebo když říká, yat karoṣi yad aśnāsi: “Vše co děláš, jíš, obětuješ či rozdáváš, jakož i veškerou askezi, kterou podstupuješ, dělej jako oběť Mně.” 

Krišnova pokladnice je naplněna neomezeným bohatstvím, ale nejcennějším klenotem ze všech je zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Vzpomínáme na čas, kdy měl Sanātan Gosvāmī sparśa-maṇi. Sparśa-maṇi je kámen mudrců. Když se tímto kamenem dotknete kovu, promění se ve zlato. No, nevadilo by nám mít pár takových kamenů, že? Dnes jsou tyto kameny velmi vzácné, ale Sanātan Gosvāmī takový kámen měl. Čehokoliv se tímto kamenem dotkl, to se proměnilo ve zlato. A co Sanātan udělal? Zahodil ho přes rameno na hromadu smetí a poté se posadil a začal zpívat Hare Kṛṣṇa mahā-mantru! Všichni věděli, že Sanātan Gosvāmī má takový kámen. Jednoho dne tedy přišel jeden muž a řekl, “Sanātane

Gosvāmī, slyšel jsem, že vlastníš kámen mudrců. Je to pravda? Kámen, který dokáže proměnit kov ve zlato?”

Sanātan Gosvāmī řekl, “Hmm..”

“Vážně je to pravda? Máš ten kámen? Mohu si ho prosím půjčit?”

“Můžeš si ho vzít.”

“Opravdu? Kde je? Kde je?”

“Jen se podívej támhle, v zahradě - ten kámen je přímo tam.”

Ten muž tedy kámen zvedl ze zahrady, vzal si ho a šel domů. Zlato! Zlato! Zlato! Vše zlaté! Bylo to úžasné!

Ale potom v noci přemýšlel, “Proč ho Sanātan Gosvāmī zahodil do smetí? Kvůli čemu ho tam odhodil? Jaké tajemství zná? Musí mít něco lepšího!

Šel zpátky a prosil, “Prosím, řekni mi své tajemství. Dal jsi mi tento kámen, ale já vím, že máš něco lepšího. Dej mi to.”

Sanātan Gosvāmī odpověděl, “Dobře, zahoď ten kámen a sedni si vedle mě.”

Potom mu dal japa mālu a začali zpívat svaté jméno.

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Zpívání není hmotná léčba

Zpívání nemusí nezbytně být řešením na všechny naše hmotné problémy. Někdy vyvstane otázka, “Jak je možné, že zpívám a stále mám tolik hmotných problémů!” Ano, zpívání nezbytně nevyléčí všechny naše materiální těžkosti, My nicméně pokračujeme, protože toto zpívání nám dává něco mnohem většího než je jakýkoliv hmotný prospěch. Přivádí nás k lotosovým nohám Kṛṣṇy!

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Náš nejlepší přítel

Mahā-mantra je náš nejlepší přítel. Ve skutečnosti je velmi blízkým přítelem všech živých bytostí. Mantra je tu vždy pro nás, a kdokoli ji chce se na ni může kdykoliv obrátit ať je kdekoli. Mantra nerozlišuje. Vždy je nám k dispozici a dokonce ani nic nestojí. Pokud si to tedy přejeme, máme vždy svého přítele, mahā-mantru. A pokud si to nepřejeme, mantra přijde stejně, přiřítí se ulicí! 

Někdy lidé odolávají, možná proto, že si mantru spojují s rozzlobeným a trestajícím Bohem, tím, který je někde nahoře a je připraven dolů posílat hromy a blesky! Ale ne, naše mantra je radostná a blažená, má to být legrace a štěstí, něco dobrého, co ze všeho dělá to nejlepší. Tato mantra není jen nějaký zvuk nebo slova. Je to projev Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, a skrze tuto mahā-mantru je Kṛṣṇa vždy s námi, vždy nám žehná. Takto je tedy mahā-mantra naším nejlepším přítelem

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Neomezeně čisté

Někdy když zpíváme japu, naše mysl nás vyrušuje a neustále nás rozptyluje. Zpívání s takovou materialstickou myslí je jako když zpíváme v místnosti se zapnutou televizí. Chodíte sem tam po pokoji “Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa” (podíváte se na televizi) “Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare” (podíváte se na televizi) “Hare Rāma Hare Rāma, Rāma Rāma Hare Hare” (zakryjete si obličej) “To je Māyā! Hare Kṛṣṇa... ty špatné scény!”

A samozřejmě, v televizi je ten oblíbený seriál, který pravidelně dávají a jakpak se jmenuje? “Já v hlavní roli!” Jo! Tenhle seriál nikdy nekončí, je tolik dílů se mnou v hlavní roli a jsou tam všechna má dobrodružství. To je tedy víceméně naše situace. Zápasíme s myslí. Ale dokonce i když zpíváme nedokonale, dokonce i když zpíváme omezeně, svaté jméno je Kṛṣṇa a Kṛṣṇa je neomezeně čistý. Účinek zpívání svatého jména je tak obrovský, že dokonce i neomezená hora hříšných reakcí uskladněných v našem srdci nedokáže zastínit čistotu svatého jména. Všechny naše nedokonalosti nemohou zmenšit jeho slávu.

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Pokyny o festivalech

Nyní je mou službou zůstat zde ve Vrindávanu. Tato moje služba není službou vás všech – vy všichni stále musíte pokračovat. Musíte jít zpět na všechna různá místa světa, odkud pocházíte, a šířit tam vědomí Krišny. To se musí udělat! Přemýšlel jsem o lvech Šríly Prabhupády a o tom, jak byl Prabhupáda znám jako simha guru. Jeho guru byl také známý jako simha guru – lev mezi všemi duchovními mistry. A je jasné, že Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur měl mezi svými žáky také lva. Takže takto bych si také přál pár lvů. Ne tady (smích), ale venku ve světě; lvy, kteří se snaží udělat něco mimořádného pro Krišnu.

Ať jsou festivaly! Podívejte se například na Indradjumna Maharádže – tolik festivalů, kterých se účastní tolik lidí a je to něco opravdu mimořádného. Jiní jako Tribhuvanáth také dělali menší festivaly v Africe, ale on pořádal místní festivaly, které zahrnovaly návštěvu afrických vesnic a pořádání festivalů tam. Tak jděte a uspořádejte tyto festivaly na oslavu slávy Krišny! Uspořádejte, prosím, festival – jsou v tomto hnutí mocné. Festivaly jsou stále stejné v tom, že získávají nové oddané a spojují oddané dohromady. Dělají z tohoto hnutí něco, čeho lze být součástí a přispívat k jeho službě. Taková je povaha duchovního světa – každý okamžik je svátkem – každý okamžik je oslavou slávy Krišny, oslavou Jeho Svatého jména a oslavou společného bytí s ostatními oddanými. Co jiného se dá dělat?! Pak není promarněný ani okamžik. Každý okamžik je využit k oslavě Nejvyššího Pána a ke zpívání Jeho jména s chutí. Každý okamžik oddané služby se počítá! Lidé se mě vždy ptají - co bys chtěl, abych udělal se svým životem? No, odpověď je jednoduchá, získávejte nové oddané! Pokud každý z vás dokáže získat 10 oddaných, pak s 500 lidmi zde získáte 5 000 nových oddaných! Pokud během svého života dokážete získat 10 oddaných, je to něco mocného, co děláte pro Pána.

(Kadamba Kánana Svámí, 15.září 2022, Vrndávana, Indie, program v Balarám Hall)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Povrchní život se stane hlubokým

Když do naší mysli vstoupí Kṛṣṇovo jméno, vše ostatní se v mysli postupně zmenší. Naše perspektiva se rozšíří a uvidíme větší obraz. Zpíváním mantry získáme inteligenci a pochopení významu, který za vším stojí. Jak je řečeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu, význam všeho má být pochopen dle svého vztahu ke Kṛṣṇovi. Takto se vše skrze mahā-mantru začíná zcela vyjasňovat, kousek po kousku. Bez mahā-mantry je vše povrchní, ale s mahā-mantrou se z povrchního života stane hluboký!

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)