Neomezeně čisté

Někdy když zpíváme japu, naše mysl nás vyrušuje a neustále nás rozptyluje. Zpívání s takovou materialstickou myslí je jako když zpíváme v místnosti se zapnutou televizí. Chodíte sem tam po pokoji “Hare Kṛṣṇa Hare Kṛṣṇa” (podíváte se na televizi) “Kṛṣṇa Kṛṣṇa Hare Hare” (podíváte se na televizi) “Hare Rāma Hare Rāma, Rāma Rāma Hare Hare” (zakryjete si obličej) “To je Māyā! Hare Kṛṣṇa... ty špatné scény!”

A samozřejmě, v televizi je ten oblíbený seriál, který pravidelně dávají a jakpak se jmenuje? “Já v hlavní roli!” Jo! Tenhle seriál nikdy nekončí, je tolik dílů se mnou v hlavní roli a jsou tam všechna má dobrodružství. To je tedy víceméně naše situace. Zápasíme s myslí. Ale dokonce i když zpíváme nedokonale, dokonce i když zpíváme omezeně, svaté jméno je Kṛṣṇa a Kṛṣṇa je neomezeně čistý. Účinek zpívání svatého jména je tak obrovský, že dokonce i neomezená hora hříšných reakcí uskladněných v našem srdci nedokáže zastínit čistotu svatého jména. Všechny naše nedokonalosti nemohou zmenšit jeho slávu.

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)