Gulaby nás zachrání

Myslím si, že v každém chrámu by měl být hrnec gulab-džamunů a nikdy by neměl být prázdný. Může to zachránit život! Všude jsou hasičské přístroje, aby zachránily životy v případě nouze. Ale kde je hrnec gulab-džamunů, který nás může zachránit, když už je toho na nás opravdu moc!?

(Kadamba Kánana Svámí, 23.září 2020, Čaitanja Čaritámrita, Simháčalam, Německo)

Okamžité požehnání

Vidíme, že milostí Pána opustil Hiranjákša tělo a získal veliké požehnání. Dotykem Nejvyšší Osobnosti Božství dostal pohlavek a následně zemřel. Hiranjákša tak byl ve skutečnosti očištěn od démonské mentality a jeho tělo bylo dokonce očištěno dotykem Pána, takže se jeho tělo nerozpadlo jako obyčejné tělo. Takto můžeme vidět, že ti, které zabije Nejvyšší Pán, jsou požehnaní a dosáhnou velmi příznivé destinace. Na bitevním poli Kurukšétře zemřelo 640 milionů lidí. A Judhištir cítil veliký smutek, protože těch 640 milionů lidí zemřelo proto, aby získal trůn. Řekl: "Podívejte se na mě! Jsem netvor. Jen kvůli mojí touze mít království zemřelo tolik lidí." Ale unikl mu ten bod, že každý, kdo viděl v čase smrti Nejvyšší Pána, byl okamžitě požehnán a okamžitě dosáhl duchovního cíle. Proto co se navenek jevilo jako příšerná věc ve skutečnosti vůbec nebylo hrozné, ale spíše to bylo obrovským požehnáním!

 

(Kadamba Kánana Svámí, 3.května 2021, Simháčalam, Německo, ŠRímad Bhágavatam 3.19.27)

 

Odkaz na přepis v angličtině najdete
zde

Kdo může ublížit ISKCONu?

V Indii je plno vesnických věcí. Nejsme si jistí, odkud pocházejí. Některé ty věci mohou být na základě védské tradice, zatímco jiné ne. Například když řídíte auto, nemůžete na začátku couvat. Musíte jet dopředu dokonce i když je před autem zeď a teprve potom jet dozadu. Je velmi nepříznivé, když couváte na začátku. Když jedete a přes cestu přeběhne černá kočka, to je také velice špatné. Musíte zastavit, vypnout motor a znovu nastartovat. Potom pokračujete v cestě. Indie je plná takových věcí. I Prabhupádova matka to dělala. A matka Jašoda to dělala, aby ochránila Krišnu. Prabhupáda řekl, "Stejně jako matka Jašoda dělala tolik věcí, aby ochránila Krišnu, tak se také já neustále modlím, abych ochránil ISKCON. Ale modlitby matky Jašody nebyly potřeba, protože kdo může ublížit Krišnovi? Stejně tak já vím, že moje modlitby nejsou třeba, protože kdo dokáže ublížit ISKCONu?" To je transcendentální! 

(Kadamba Kánana Svámí, 3.května 2021, Simháčalam, Německo, Šrímad Bhágavatam 3.19.27) 

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Leťme do duchovního světa

Tento svět je jako letiště. Měli bychom tady nastoupit do letadla. Ale někteří lidé jsou tak vzrušení, když se dostanou na letiště, protože je tu tolik obchodů a oni jdou nakupovat a stane se to, že jim to letadlo uletí. Záměrem bylo odletět, ne jít nakupovat, přišli jsme, abychom někam odletěli!

S námi v tomto hmotném světě je to stejné. Tento svět je letiště a měli bychom tady nasednout do letadla a letět do duchovního světa, to je naše destinace. Dopravním prostředkem, který nás tam může dovézt, není obyčejné letadlo, ale mahámantra. Mahámantra je ve skutečnosti tím prostředkem, který nás může přenést do transcendentálního světa, je také uvnitř nás, proto je to také vědomí, že všechny transcendentální vjemy můžeme zažívat uvnitř i vně skrze mahámantru. Mahámantra nás pozvedá, nese nás a dává nám tu zkušenost, takže je to velice pěkné. Jsme na letišti a letadlo, do kterého nastupujeme, je mahámantra. Pojďme vzít mahámantru a vzletět, letět s mahámantrou a vidět, jaké obzory se nám otevřou.

 (Kadamba Kánana Svámí, 28.května 2021, Amsterdam, Holandsko, setkání přes Zoom)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Oběť pro Krišnu

Každý dělá oběti pro hmotný prospěch. Ale to jsou oběti od kterých se musíme postupně odpoutat a místo nich dělat jen oběti pro Krišnu. Proto očišťování zůstává každý den v naší mysli, ať děláme cokoli. Nechme hlavu skloněnou a nemysleme si, že jsme tak kvalifikovaní, protože ať už máme jakoukoli zásluhu, získali jsme ji jen díky Prabhupádově hnutí. Tak jednoduché to je; odtud pochází naše zásluhy. Když nám bylo dovoleno vykonat trošku služby, a o cokoli nás oddaní požádají, nějakým způsobem to uděláme. Někdy se mi líbilo, když oddaní požádali, a když požádali o službu, která je důležitější, stal jsem se důležitějším. Takže když jsem byl velmi důležitý, Krišna na mě jen aplikoval princip  ‘punar mūṣika bhava’  - staň se znovu myší! Musím říct, že tento příběh je příběhem mého života. V mém životě jsem se vždy znovu a znovu stával myší. Dnes se jednoduše snažím přijmout, že jsem myš, nic víc. 

(Kadamba Kánana Svámí, 15.července 2012, Kapské město, JAR, přednáška na nedělním programu)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

foto: bh. Oleg Vinokurov-Dyomin

Uvařená čapátí

Jednou jsem byl v New Yorku a jak jsem šel, uviděl jsem stroj na čapátí. Byl to prvotřídní stroj. Nahoře vešlo těsto, udělalo to kuličky, pak přišly válečky, a udělalo to pěkné kulaté čapátí. Potom to přišlo na horký talíř, přijelo rameno a strčilo čapátí do díry se sluzavkou a ta potom tu čapátí otočila dokola až spadla na další rozpálený kotouč dole. A potom byla čapátí upečena na druhé straně. To je povaha čapátí. Jsou opečeny na obou stranách.

Takže pokud se nám nelíbí situace, ve které se nacházíme, můžeme tu situaci změnit, ale budeme opečeni na druhé straně. To je všechno. Jsme čapátí, stejně budeme uvařeny. Když už jsme opravdu uvaření, začneme být trochu vážnější v duchovním životě. Staneme se hmotně vyčerpanými a potom řekneme - teď chci duchovní život. Do té doby je čapátí opékána na jedné straně a potom na druhé straně, opékána znovu a znovu. Já jsem byl dost dobře uvařen a tato čapátí filosofie přišla po mnoha letech. V hmotném světě neexistuje dokonalá situace. Nejsme tu proto, abychom zavrhovali hmotný život. Jednoduše říkáme, že tento hmotný život je něco, co dělat musíme. Ale pojďme posílit duchovní život a nenechme hmotný život narušit náš život duchovní. Učiňme duchovní život naší prioritou, protože je věčný!

 (Kadamba Kánana Svámí, 2.července 2021, Ljubljana, Slovinsko, setkání přes Zoom)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Výjimečná milost

Jeden z důvěrných Prabhupádových následovníků měl po Prabhupádově odchodu období, kdy pro něj bylo těžké se napojit. Pro mnohé oddané to nebylo po Prabhupádově odchodu jednoduché. Ti Prabhupádovi žáci, kteří měli jeho společnost a kteří tam byli v jeho době, byli přítomni během toho období, kdy Prabhupáda odešel a ISKCON přešel do rukou nových vůdců. Důsledkem toho se mnozí stáhli. Jak se stáhli, tak se standard vědomí Krišny také trochu snížil, nebo alespoň navenek se tak praktikování vědomí Krišny jevilo. Ale spojení s Krišnou v srdci nezmizelo tak snadno. Dokonce i když oddaný po dlouhém praktikování nyní svou praxi přerušuje, Krišna stále zůstává v jeho srdci. Jak je zde jednou víra, že Krišna je Nejvyšší Pán, jak je tu jednou prospěch za všechnu tu službu, potom Šríla Prabhupáda říká ve Šrímad Bhágavatamu, je člověk rasa-graha. Rasa-graha znamená, že člověk má chuť v transcendentálních náladách. Proto se nemůže jen tak odklonit od Krišny a Krišna se neodkloní od takového oddaného. Ani duchovní učitel. Tím oddaným, o kterém konkrétně mluvím, je Upendra. Upendra byl tak blízkým služebníkem Prabhupády v těch raných dnech. Když Upendra zemřel poté, co neměl tak dobré období, tak na konci svého života se posadil na posteli a řekl, "Prabhupádo, ty jsi přišel." On na konci viděl Prabhupádu! Proto množství milosti, kterou v tomto hnutí získáváme, je vskutku výjimečné.

 

(Kadamba Kánana Svámí, 3.května 2021, Simháčalam, Německo, Šrímad Bhágavatam 3.19.27)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.