Střízlivá myšlenka

Někdy míváme pochybnosti a myslíme si: “Zpívání nefunguje! Snažím se být oddaným už tak dlouhou dobu a chantuji už tolik let, skoro každý den, ale cítím, že jsem pořád ta stejná pokleslá osoba, jako jsem býval…“

Ale Šríla Prabhupáda řekl: „Jediné vyslovení svatého jména může očistit více hříchů, než jsme schopni spáchat za celý život“

Takže moje jediné vysvětlení je, že nám to zabere trochu víc času, než se úplně očistíme, neboť jsme v tomto hmotném světě již nespočet životů, zaměstnáni nesčetnými hříšnými činnostmi, a nyní jsme očišťováni jako nikdy!

ŠB 6.3.31, 13. srpna 2012, New Vraja Mandala, Španělsko

Přeložila bhn. Eva

Původní text v angličtině zde.

Potápějící se loď

Pokud člověk chantuje a úmyslně se dopouští hříšných činností, stane se to, že Krišna se stáhne ze svatého jména. Člověk může nadále zpívat, ale zbyde tam jen prázdná skořápka. Takhle můžeme zpívat po mnoho a mnoho zrození a stále nezískat prospěch z takovéhoto zpívání. Měli bychom se tedy snažit vyvarovat hříšných činností. Může se stát, že náhodně upadneme a Krišna nám takovou nehodu odpustí, ale musíme být velice opatrní, abychom zůstali čistí.

Nedávno se mi mnozí oddaní svěřili, že někdy pijí kávu. Říkají: "Mám řídit a potřebuji zůstat vzhůru, takže je to otázka života a smrti. Je to stav nouze!" A jiní říkají: "Pomáhá mi to na trávení," nebo: "Musím dlouho pracovat na počítači a jsem z toho unavený, takže potřebuji něco, co mě nabudí, abych mohl pokračovat." To je hrozné! Co se stalo s tímto hnutím pro vědomí Krišny, že se to sem vloudilo a je na to nahlíženo jako na přijatelné, nedělá se z toho věda...

Ale já z toho dělám velkou vědu! Je to naprostý nesmysl. Jsem z Holandska, což je země lodí. Pokud je v lodi díra a voda se dostává dovnitř tímto otvorem, stane se to, že se ta díra silou vody zvětšuje. Když tedy uděláte díru ve svém duchovním životě a pustíte dovnitř nějakou máju, pak se tam dostane více máji! Nechat vejít trošku máji otevírá dveře další máji, to vám zaručuji.

Přednáška při zasvěcení, 30. července 2016, Londýn, Anglie

Původní text v angličtině zde.

Osmý přestupek proti svatému jménu

Osmý přestupek proti svatému jménu je: "Považovat zpívání Hare Krišna za jeden z příznivých védských obřadů z kategorie karma-kánda." Řekli jsme to už mnohokrát, ale co to znamená... Existují různé významy, které z toho můžeme čerpat, ale hlavní význam, který z toho vyzdvihuji, je: obřad karma-kánda je materiální činnost, védský obřad, který řeší naši hmotnou situaci. Když tedy provádíte obřad karma-kánda, očekáváte příznivost. "Teď jsou všechny mé problémy ty tam. Do mého domu přišel bráhmana a udělal tuto yagnu, takže teď už všechno bude v pořádku!"

Zpívání svatého jména je však transcendentální proces a má jiný účel. Jeho cílem není vyřešit náš hmotný život! Smyslem zpívání je potěšit Krišnu a přitáhnout Jeho milost. A tato Krišnova milost může nebo nemusí vyřešit naši materiální situaci. Můžete říct: "Jsem oddaný, jak se tohle mohlo stát? Jak se mi mohla stát tahle pohroma?" A prostě zanecháte zpívání... Tento proces není určen k tomu, aby vyřešil náš hmotný život. Má nás vzít zpátky ke Krišnovi a oddané službě Jemu.

Jižní Afrika je nebezpečná země, protože je zde spousta násilí. Někteří oddaní tam dokonce byli zavražděni. Vzpomínám si na jeden program, kde se někdo zeptal: "Jak se tohle mohlo stát oddanému? Neochraňuje snad Krišna Své oddané?" A jeden z přítomných sannjásích řekl: "Ne, Krišna vždy ochraňuje Svého oddaného. Krišna však může nebo nemusí ochránit tělo. Vždy ale ochraňuje duši!"

Takto se vědomí Krišny liší od karma-kándy a nevyřeší naše materiální problémy, takže bychom neměli upadnout do této iluze.

Přednáška při zasvěcení, 30. července 2016, Londýn, Anglie

Původní text v angličtině zde.

Základ duchovního života

Otázka: Svámidží, můžete mi prosím říct nějaké základy o duchovním životě?

Služte oddaným! To jsou základy. Tam to všechno začíná. A když sloužíme oddaným, sloužíme jejich nohám. Sloužíme lotosovým nohám oddaných, což znamená, že se oddaným klaníme - jak jinak bychom se tam dostali? A klanět se oddaným není jen protahovací cvičení. Klanění se není jen o hrubém těle - klaníme se také svým subtilním tělem. Skláníme před oddanými svou vůli dělat cokoliv, co řeknou. Tímto způsobem přijde vše.

sadhu sanga, sadhu sanga – sarva shastra koya

lava matra sadhu sanga sarva sidhi hoya

(ČČ Madhya-lílá 22.54)

Ze sloužení oddaným vzejde veškerá dokonalost. Tam to vše začíná, to jsou základy - klanět se u nohou oddaných.

Přednáška na nedělním programu, 20. března 2016, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

Odpustit a nechat být...

Otázka: Jak přežít vykořisťování a zneužívání a zároveň se nestát impersonalistou, který se jen všeho zříká? Potřebujeme mít i nadále dobré srdce, abychom milovali Krišnu...

Zneužívání je velice nechutné. Jak jsem řekl dříve: "yayedaà dhäryate jagat," (Bhagavad-gítá 7.5) - v tomto světě existuje mezi živými bytostmi vykořisťování. A je to ještě ohavnější, když takováto vykořisťovatelská mentalita vstupuje do vztahů mezi oddanými. Zároveň se však dá očekávat, že bude existovat. Je to nevyhnutelné, protože jsme si ji s sebou přinesli v našem příručním zavazadle, jako součást našeho hmotného podmínění. Naše znečištění nezmizí. V tomto smyslu se tedy musíme naučit odpouštět. Jedním prvkem odříkání, to, čehož se každý vaišnava musí zříci, je pocit hněvu, pocit "já jsem oběť". U zneužívání jsou dvě strany - násilník a oběť. Mnozí z nás jsou profesionálními oběťmi, žijíce v přesvědčení: "Byl jsem zneužit!" Jak se však můžeme povznést nad tuto léčku? jak se můžeme dostat z téhle klece, klece já-jsem-oběť, která nás na roky zamkla? Klec, jež nám nedovolí  být svobodní a užívat si u Krišnových lotosových nohou, v zábavách a službě Jemu? Jak se můžeme zbavit této mentality oběti? MŮŽE TO UDĚLAT JEDINĚ ODPUŠTĚNÍ.

Odpustit. Musíme být velmi velkorysí a vidět, že mentalita zneužívání je i v nás. Ať už ji necháme do nějaké míry projevit, nebo ji držíme v sobě, tato tendence zde je. Podívejte se na děti - nejsou jen sladké, sem tam jsou i kruté k ostatním dětem. Ještě se nenaučily, jak upravit své chování tak, aby odpovídalo sociální normě být milým a civilizovaným člověkem. Jsou to jen zvířata, kterými jsme všichni. Takže co s tím?

Když se naučíte odpouštět, je to jediný způsob, jak se můžeme povznést nad zbytky vykořisťování, které jsou stále s námi, a jak se uvolnit z oné klece oběti, jež je jako další past.

ČČ Madhya-lílá 25.57, 5. června 2016, Rádhádéš, Belgie

Původní text v angličtině zde.

Relativní utrpení

Existoval videoklip o teenagerech v Austrálii, kteří měli velice těžký život - měli iPady s pouze 1 GB paměti! A o sobotách, kdy jejich rodiče jezdili na všechny ty nákupy na celý týden a zajeli s autem do garáže, musely děti odnášet celý ten nákup, celou tu cestu od auta až do kuchyně! Ó můj Bože, jaký to intenzivní život! Takové je tedy utrpení mladé generace v Austrálii (smích).

No, všichni jsme takoví. Všechno je příliš. Kuchyňské dřezy jsou plné špinavého nádobí. Když procházíte domem, prádlo se vrší na židlích, takže si není kam sednout. Je to prostě ztělesnění letargie, lenosti kali-jugy. Máme nekonečný seznam nezodpovězených e-mailů a jsou auta, na které lidé píší: "Chci umýt!" Jen nekonečné příznaky letargie; jako vědomí mokré přikrývky: "Musím něco dělat? Radši bych dělala něco pasivního, něco jako sledování televize nebo hraní počítačových her. Něco, u čeho ve skutečnosti nemusím dělat nic, pokud možno. Něco dělat je tak únavné."

Doufáme, že nám kouzelný charakter přiletí na kouzelném koberci a dá nám úžasnou inspiraci v kírtanech a přednáškách - něco, co nás ponese, něco, co zařídí, abychom se odevzdali. A tak to odkládáme - život za životem. Říkáme: "Já se odevzdám! Ano, chci se odevzdat, ale udělám to zítra." My však musíme prolomit tyhle bariéry teď a sami.

Přednáška na nedělním programu, 3. dubna 2016, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

Rovnost bohatství?

Ve svém seznamu pro společnost jako celek Bhíšmadév zmiňuje: "Rozdávat rovnoměrně bohatství." Mluvíme zde tedy o komunismu? Zní to, jako kdyby byl Bhíšmadév předskokanem Karla Marxe... Ne, rovnoměrně rozdávat bohatství znamená, že by neměla existovat nepřiměřená chudoba, nikdo by neměl trpět nedostatkem základních životních potřeb. Neznamená to, že by všichni měli být stejně bohatí, to by nebylo vhodné. Odměna by měla souviset s úsilím, a také je zde vliv karmy - někteří se narodí bohatší a někteří chudší. Tyto rozdíly ve společnosti jsou tedy v pořádku, ale ne pro vykořisťování druhých. Ti, kteří mají bohatství, musí převzít zodpovědnost za blaho druhých.

Šrímad Bhágavatam 1.9.25, 3. září 2016, Kapské Město, JAR

Původní text v angličtině zde.