Užívat si bez hříchu

Musíme se dívat na svůj život jako na celek a ne se jen ztratit v okamžiku. Užíváme si hmotný svět, ale pořád to není naplňující. Je zde požitek, ale není to dost pro naplnění prázdnoty v našem srdci. Pokud chceme požitek, musí být autorizovaný a v rámci hranic zbožného života. Ne že si užíváme hříšným způsobem, protože pokud si užíváme hříšně, pak budeme mít plné ruce práce s hříšnými reakcemi. Takže tomu, kdo si přeje užívat smyslů, je to povoleno, ale v rámci hranic autority. Kdokoliv, kdo porušuje pravidla písem, se zavazuje k utrpení v budoucnu, v hmotném světě. Proto musíme přijímat útočiště, útočiště principů dharmy!

Přednáška v Govindě, 21. května 2014, Praha

Původní text v angličtině zde.

Služba oddaným

Otázka: Do určité míry se možná chceme stát čistými oddanými, ale jak můžeme tuto touhu udělat vážnější?

Šríla Prabhupáda vysvětluje, že se vše hýbe díky chuti, protože když není žádná chuť, pak je velmi obtížné dělat cokoli. Šrímad Bhágavatam 1.2.16 říká:
śuśrūṣoḥ śraddadhānasya, vāsudeva-kathā-ruciḥ, syān mahat-sevayā viprāḥ, puṇya-tīrtha-niṣevaṇāt.

Měli bychom sloužit vaišnavům a tímto způsobem získáme chuť naslouchat o Krišnovi. A jakmile máme chuť o Něm naslouchat, přijde touha. Protože nasloucháním o Krišnovi se zesílí naše touha stát se čistým oddaným. Vše tedy začíná službou oddaným.

Otázka: Co obnáší stát se čistým oddaným?

První věcí je sloužit čistému oddanému, ale ne mu sloužit jen tak trošku. Ne! Znamená to čistému oddanému odevzdat svůj život. Pochopit "jsem majetkem tohoto čistého oddaného!" A takto se člověk může stát čistým oddaným. To je první věc. Ado guru-padasraya (Čaitanya Čaritámrita, Madhya-líla 22.115) - nejdříve bychom se měli stát majetkem čistého oddaného.

Šrímad Bhágavatam 6.1.50, 1. prosince 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

Mayapur - prosinec 2014

V podávání zpráv o cestování Kadamby Kánany Svámího jsme dva světadíly pozadu. Doženeme to v několika následujících dnech. Mahárádž zůstal v Mayapuru do 19. prosince. Během té doby se intenzivně zaměstnával v různých službách: Mayapur Master plán, vyučování v kurzu Bhakti Šástri, zasvěcování, ranní přednášky, vedení kírtanu, parikrama a tak dále.

Skupina Bhakti Šástri, kterou mahárádž učil Nektar oddanosti, byla velmi energickou partou. Následovaly některé zajímavé výměny a diskuze. Vibrace této třídy můžete zažít posloucháním audio nahrávek níže na tomto odkazu (stejně jako zhlédnout fotografie - pozn. překl.).

V sobotu 20. prosince mahárádž přijel do Kapského Města v Jižní Africe, kde strávil devět dní. Poté cestoval do Německa, kde se účastnil Sankírtanového festivalu a dalších programů. Tento víkend vyrazil do Spojeného království. Podrobné reportáže budou následovat...

Původní text v angličtině zde.

Buďme vážní

Otázka: Řekl jste, že jsme sami za sebe a že je to na nás, jestli půjdeme zpátky domů, zpátky k Bohu. Co bychom měli dělat?

Vezměte velmi vážně oddanou službu. Vezměte ji velice vážně! To je to, co máme dělat. Opravdu, všechno, co můžu říct, je: buďte vážní ohledně vážných věcí.

Můžeme mít hodně zábavy. Každý chce nějakou legraci - můžeme žertovat, můžeme si hrát, můžeme hodovat a tak dále, ale pojďme být vážní ohledně vážných věcí! Vážní pokud jde o zpívání šestnácti kol, vážní ohledně následování čtyř regulativních principů, vážní co se týče čtení knih Šríly Prabhupády, vážní v oddané službě, vážní v našem ášramu. Buďme vážní ohledně vážných věcí a poté zjistíme, že se postupně staneme velice cílevědomými a vážnými v tom, jít zpátky k Bohu.

Šrímad Bhágavatam 6.1.50, 1. prosince 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.

Vždy v naší mysli

Všechna pravidla a regulace v písmech slouží jednomu principu - vždy vzpomínat na Krišnu a nikdy na Něj nezapomenout. Ten, kdo vždy vzpomíná na Krišnu, je neustále připraven na smrt. Na konci života musí člověk vzpomínat na Krišnu. Takže když na Něj pořád vzpomínáme a nikdy na Něj nezapomeneme, pak ať už přijde smrt kdykoli, jsme ochráněni. Tak či onak si potřebujeme zařídit své životy takovým způsobem, abychom vždy vzpomínali na Krišnu.

Přednáška v Govindě, 21. května 2014, Praha, Česká republika

Původní text v angličtině zde.

Opravdová ochrana

Krišna je vždy naším příznivcem. Vždycky! Nezáleží na tom, co se stane, zkrátka vždycky! Proto se na Krišnu nikdy nehněvejte, to je chyba. Je to veliká chyba! Jsme nevýznamní, právě jako zde v této chrámové místnosti – na podlaze jsou čtverce a každý na něm sedí jako figurka na šachovnici. Figurka na šachovnici nemůže mít přehled o hře. Může pouze vidět figurky, které jsou okolo ní, nemůže vidět vše. Ale hráč má o hře kompletní přehled. Stejně tak Krišna vidí kompletně celou hru, ale my o ní přehled nemáme.

Takže bychom neměli lomit rukama a říkat: „Jak se mi tohle mohlo stát? Jak se mi to mohlo stát? Dal jsem Krišnovi všechno. Jak se mi tohle mohlo stát?“ Ne, Krišna chápe… Ví, kdo jsme byli v našich minulých životech. My to nevíme. Krišna ví vše. On ví, co jsme dělali, my ne. Krišna ví všechno a nikdy nás nebude chtít zbytečně trápit. Nikdy! Takže bez ohledu na naše těžkosti je musíme snášet s velkou vírou. Měli bychom si uvědomit, že pokud jsme oddaní, pak zažíváme zvláštní obtíže. Měli bychom chápat: „Krišna mi prokázal přízeň. Prokázal mi laskavost. Dělá aranžmány pro mé očištění, mám štěstí. Věnoval mi speciální pozornost, speciální milost.“ Přesně takto. Tohle je transcendentální vidění. Takhle můžeme snášet všechny těžkosti s vědomím, že nás Krišna vždy ochraňuje. Toto poznání je největší útěchou a musíme o tom být s hlubokou vírou přesvědčeni. Krišna nás vždy ochraňuje. Dokonce, i když to nevíme, ochraňuje nás.

„Ano, ale někteří oddaní umírají. Dokonce umírají ve strašlivých situacích. Krišna je neochránil? Kde byl Krišna?“

„Krišna tu byl. Chránil je.“

„Ale ne, nedělal to. Oddaný zemřel, On jej neochránil. Ve skutečnosti jej nechránil. Prostě zemřel. Viděli jsme oddané, kteří byli zavražděni. Zabiti! Jak může být oddaný zavražděn? Krišna je neochraňoval.“

„Ó ano, ochraňoval.“

„Ne, neochraňoval“

„Ano, ochraňoval.“

„Tak jak tedy?“

On neochraňoval tělo, ale duši. Nikdy duši neopouští. Nikdy! Krišna nikdy neopouští Svého oddaného. Tělo... fajn. Víte, že dříve či později bude konec. Myslím tím, že se to musí stát. Tato těla... co se může stát  materiálnímu tělu. Je to ohromné a stane se to. Hmotné tělo není tak dobré. Kdo si jej chce ponechat? Kdykoli je ten čas, nechte nás odejít z tohoto těla. To není problém, Krišna ochraňuje duši. To je skutečná podstata a je to úžasné!

Musíme mít víru a tu musíme utužovat. Začíná to poznáním. Nejdříve to slyšíme a přemýšlíme o tom. „Hmm, nad tímhle jsem nikdy nepřemýšlel… Hmm, fajn, rozumím. Krišna ochraňuje duši.“ Takže člověk nemůže mít takovou víru okamžitě, musíme naslouchat a přemýšlet o tom. A poté, co jsme o tom přemýšleli, uvažujeme: „Ano, je to pravda.“ Poté můžeme svou víru upevnit. Ano, upevnit! Vidíme, že velcí oddaní to takto berou. Toto je tajemství velkých oddaných. Takoví jsou, abhayam – odvážní… Protože vědí, že Krišna ochraňuje duši.

Šrímad Bhágavatam 3.3.18, 10. října 2014, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

Shromažďování duchovního bohatství

Může být pravda, že si někteří lidé z předešlých životů  nesou více duchovní síly než ostatní. Ale ať už jsme si udělali jakékoli zásoby, nevydrží nám. Je to jako peníze - někteří mohou mít v peněžence o trochu více než jiní, ale pokud nezajistíte, že do ní přijdou peníze nové, tak i když máte opravdu tučnou peněženku, brzy bude prázdná. Tak či onak stejně zmizí. Takže bod je, že v tomto životě potřebujeme duchovní sílu, abychom měli přesvědčení opravdu přijmout výzvy v duchovním životě. Síla nepřichází z toho, co jsme dostali při narození. Síla je to, co potřebujeme vybudovat, a to je hlavní bod - člověk musí shromažďovat daivī sampad neboli duchovní bohatství.

Stejně jako někdo ve světě, kdo neustále hledá příležitost, jak vydělat nějaké peníze - tímto nebo oním způsobem prostě vydělat peníze. Materialisté pořád hledají možnosti. Stejně tak oddaný vždy hledá příležitosti, jak shromáždit nějaké duchovní bohatství, protože právě duchovní bohatství je zdrojem síly. Šríla Prabhupáda dává příklad železa, které dáme do ohně a ono se potom chová jako oheň. Takže čím více duchovního bohatství sbíráme, tím více přijde výsledek, že budeme duchovně silnější.

Šrímad Bhágavatam 6.1.50, 1. prosince 2014, Mayapur, Indie

Původní text v angličtině zde.