Celý den mluvíme o penězích. V práci jsou středobodem peníze. O tom to v podstatě všechno je; děláme všechny tyto věci, abychom vydělali peníze. Vyděláváme peníze, firma vydělává peníze. Takže to děláme jen pro peníze. Máme pěknou schůzku - pro peníze! Všichni jsou přítomní - pro peníze! Jen za tím účelem.
V práci je člověk zaneprázdněn penězi. Ale doma už to stačí! Kolik času můžeme věnovat penězům? Peníze přijdou tak jako tak samy o sobě. A měli bychom mít také na paměti, že bychom měli žít podle svých prostředků - podle toho, co přichází přirozeně bez toho, abychom zašli moc daleko. To by měl člověk přijmout, svůj osud. Ne že můžeme jít proti osudu a chceme být bohatší než jak být máme a tak se plahočíme dvanáct hodin, čtrnáct hodin a tak dále. Protože potom už nezbývá žádný duchovní život.
Pokud někdo říká, "Nemám už čas na duchovní život," pak je první otázka, "Kolik času věnuješ jen penězům?" Prabhupáda jednou řekl, že šest hodin denně stačí. Teď to můžete říct svému šéfovi; to bude určitě komplikace (smích). Ale alespoň se můžeme snažit a minimalizovat čas, který věnujeme pouze vydělávání peněz. To znamená, že musíme žít trochu jednodušeji, ale to je v pořádku!
(Kadamba Kánana Svámí, 1.prosince 2019, Brisbane, Austrálie, Šrímad Bhágavatam 2.3.20)
Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat