
Když to matka Sačí slyšela, řekla, "Prosím o to, abych směla tento týden vařit a abych byla jediným kuchařem." Každý chtěl vařit, ale přání matky Sačí bylo vyslyšeno, a když vařila, bylo to něco neuvěřitelného. Pokaždé, když vařila, bylo to speciální, ale tentokrát věděla, že vaří pro Nimáje naposledy. Proto vařila s takovou láskou a oddaností a do všeho, co vařila, to vložila, a potom to nabídla. Když oddaní dostali toto maháprasádam, bylo to výjimečné!
Můžete koupit nějaké jídlo v supermarketu, přečíst složení a říct, "No, je to vegetariánské... Šrí Višnu, Šrí Višnu, Šrí Višnu... a teď máme prasádam." Ano, je to prasádam, ale také existuje prasádam, kdy oddaný s velkou láskou a odevzdáním vynaložil veliké úsilí, aby udělal něco výjimečného, že to můžete cítit v každém soustu! To vychutnávali oddaní a dokonce matka Sačí.
Toto hnutí je vytvořeno z odevzdání a je to odevzdání, které dělá věci výjimečnými. A je to odevzdání, které je tím prostředkem, kterým kážeme. Pokud si myslíme, že kázání znamená naučit se umění hypnózy, pak děláme velikou chybu. Oddaní si ostatní kupují svým příkladným odevzdáním.
(Kadamba Kánana Svámí, 31.prosince 2018, Simhačalam, Německo, Šrímad Bhágavatam 3.25.21)
Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat