Je to tak jednoduché, že to můžete až minout!

 Lekci přednesl Jeho Svátost Kadamba Kánana Maharáj 28. února 2012 v Modré na Slovensku.


Om namo bhagavate vasudevaya


Číslo mezi 1 a 18?


Publikum: 9


Dobře. Číslo mezi 1 a 34?


Publikum: 18


Dobře 9.18. Tohle není hazard (smích), protože v hazardu můžete ztratit i vyhrát ale zde nemůžete nikdy ztratit!

gatir bharta prabhuh saksi
nivasah saranam suhrt
prabhavah pralayah sthanam
nidhanam bijam avyayam

Překlad: Já jsem cíl, udržovatel, pán, svědek, sídlo, útočiště a nejdražší přítel. Jsem stvoření a zničení, základ všeho, schránka a věčné semeno.


Všichni potřebujeme Krišnu


Když se někoho zeptáte, co doopravdy chce, pak se možná na chvíli zamyslí, dostane nápad a pak řekne odpověď: „Krišnu!“, protože každý doopravdy chce Krišnu. Jednou se zeptali Prabhupády: „Kolik je na celém světě oddaných?“ Prabhupáda řekl:“Každý je oddaný, jen někteří to vědí a někteří ne.“ Takže mnoho lidí na světě je zahaleno hmotnou energií,

avrtam jnanam etena
jnanino nitya-vairina
kama-rupena kaunteya
duspurenanalena ca

Je řečeno (BG 3.39), že lidské bytosti byly zahaleny a zapomněly. Je to kvůli vlivu chtíče. Chtíč je to, že chceme všechno pro sebe, že si prostě chceme užívat hmotnou energii. atmendriya-priti-vancha—tare bali ‘kama’ (CC Ádi 4.165), pro naše vlastní smysly. To je chtíč. Každý se stal takto podmíněným a každý z nás má tolik životních cílů. Ale přirozeně je v hmotném světě také nějaká frustrace, protože i když se snažíme, tak stále nejsme šťastní. Samozřejmě že někteří lidé nebudou souhlasit a řeknou: „Ne, já jsem velice šťastný!“ Tak jako když přijdou do nemocnice, muž tam visí s nohou v sádře, a když se ho zeptají: „Jak se máš?“ tak on řekne: „Ó, jsem velice šťastný!“ Mnoho lidí řekne, že jsou velmi šťastní ale, když se podíváš na jejich životy, řekneš: „No, určitě bych s nimi neměnil.“ Pracuješ od pondělí do pátku ve strašné továrně v pekle a pak „Jsem velmi šťastný“. Tento druh štěstí není opravdové štěstí. Opravdové štěstí znamená, že všechno musí být dokonalé. Lidé by řekli: „To není reálné, to je pro snílky. Problém s váma Krišňákama je ten, že jste všichni snílci! Měli byste dělat něco praktického. Snění, snění o velkých duchovních světech, ale co tady děláte?“ Ne, ne, ne, my jenom nesníme o duchovním světě. Rozhodně věříme, že je věčný, duchovní svět. Rozhodně věříme, že v tom věčném duchovním světě je vše dokonalé, ale také si uvědomujeme, že i tento svět se může stát duchovním. Můžete vzít cokoli a použít to pro Krišnu a najednou se to stane duchovním.

Oddaná služba všechno mění

Jednoduchým příkladem je nůž. Vezmu nůž a dám ti ho na hrdlo a protože jsem holič, tak začnu pomalu holit! Takže v tomto případě je nůž užitečný….má babička říkávala, že pokud umíš oloupat slupku jablka najednou, bez přerušení, tak se brzy oženíš. Babičky znají takovéto věci. Ať už je to jakkoliv, nůž může být dobrá věc nebo špatná věc, záleží na tom, jak je použitý. Tímto způsobem se může člověk v hmotném světě rozhodovat. Všechno může být použito pro Krišnu. Lidé, kteří vyrobili tuto věc nikdy nemysleli na to, že bude použita pro Krišnu. A tak třeba přemýšlíte, proč tato žena (tlumočnice) používá tento mikrofon, vždyť ho nepotřebuje. Je to pravda, protože ona má velmi silný hlas. Ona ho ve skutečnosti opravdu nepotřebuje, ale používá ho proto, aby očistila tu továrnu, ve které to byl vyroben! Takhle to je; pokud použijeme něco, co je vyrobeno s hmotným úmyslem a použijeme to pro Krišnu, pak se ten výrobce očistí. Tímto způsobem dokáže oddaná služba změnit všechno!

Smita Krišna Maharáj nám jednou vyprávěl, že Prabhupáda řekl, že když jde harinám sankírtanová skupina po ulici, ten transcendentální zvuk změní všechny lidi v té ulici! Slyšel to od Prabhupády. Řekl, ale to není všechno, protože ta ulice samotná se taky očistí a proto i když už harinámová skupina odešla, tak všichni kdo poté projdou po té ulici se stanou také očištěnými! Dokážete si představit, že jsou domy, kde žijí oddaní, jako tady v Modré. V Bratislavě mívali dům hned vedle ropné rafinérky. Dobře si to pamatuji. Teď už to není chrám a já nevím, kdo na tom místě bydlí, ale nebuďte překvapení, když se tito lidé občas cítí něco jako…“Hare Krišna“…stali se očištěnými jenom tím, že jsou v tom domě, protože tam proběhly spousty pořádných kírtanů. Tímto způsobem se místa očišťují. V Indii toto lidé vědí, proto stále říkají: „Prosím, musíte přijít do mého domu! Pojďte do mého domu, trochu prašád (indický přízvuk)….“ Je to pravda, když oddaní přijdou do vašeho domu, váš dům bude očištěn. Kdokoli byť i jednou zpíval Svaté Jméno, stane se očištěným.


Spící duše

Když se živá bytost stane vtělenou, má dvě těla- hrubohmotné tělo a jemnohmotné tělo. Jemnohmotné tělo je tvořené myslí, inteligencí a falešným egem. A Prabhupáda říká, že zpíváním Hare Krišna se jemnohmotné tělo rozpustí. Co to znamená? No, to znamená, že mysl zmizí. Je to dobře? Někteří si mohou myslet: „No já nevím. Stávám se mentální, když přemýšlím o takových věcech.“ To je ono, mysl nám vždycky přidělává potíže, pořád, mysl a mysl a mysl! Takže zbavit se mysli není vůbec špatná věc. Podle Bhagavad Gíty jsou funkcemi mysli myšlení, cítění a chtění. Myšlení, cítění a chtění jsou přirozenými činnostmi mysli. Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur řekl, že ve skutečnosti toto nejsou činnosti mysli. Řekl, že ve skutečnosti to jsou činnosti duše. Ale když duše vstoupí do těla, pak přejde do spícího stavu a tak mysl převezme činnosti myšlení, cítění a chtění. Když se očišťujeme, pak myšlení, cítění a chtění začne přicházet znovu z duše. Pak se osvobodíme od všech druhů úzkostí. Na úrovni mysli je vždycky štěstí a neštěstí, takže mysl přichází s momenty úzkosti a pak zas „ano, ano, ano!“. Prostě pořád nahoru a dolů, nahoru a dolů! Někdy to vypadá opravdu dobře a někdy to vypadá opravdu špatně. Někdy to vypadá opravdu suše nebo někdy to vypadá opravdu mokře.

Cokoli je, hmotná energie má svou dvojitost. Ale duše je přirozeně spojená s Krišnou, a když se zaneprázdníme hmotnou energií, duše prostě přirozeně usne- příliš nudné! Ale když je tam Krišna a služba pro Krišnu, pak se duše probudí.


To protože jsme byli velice dlouho na úrovni mysli, neumíme přistoupit k duši. (BG 15.7)

mamaivamso jiva-loke
jiva-bhutah sanatanah
manah-sasthanindriyani
prakrti-sthani karsati

Trošku pro Krišnu a trošku pro mě


Mysl a smysly jsou zaneprázdněné hmotnou energií a pak se zpíváním Hare Krišna osvobodíme, budeme bez úzkosti. Takže tohle je velmi jednoduché pochopit, ale ne tak jednoduché převést to do reality. Prabhupáda přijel do Anglie a v jedné lekci řekl: „Krišna vědomí je tak jednoduché, že ho můžete minout!“ A my si myslíme, „Ne, to nemůže být tak jednoduché. Ta přednáška byla příliš jednoduchá, moc mě nezaujala. Bylo to opravdu jednoduché.“ Ano, ale pravda je velmi jednoduchá- všechno o Krišnovi je blažené, Krišna je prostě úžasný. Proto cokoli je ve spojení s Krišnou tak je velmi nádherné, zatímco s hmotnými věcmi to není vždycky jenom blažené. Tak jako jsem použil příklad svatby, při loupání jablka. Většina lidí se ožení, protože si myslí, že budou šťastní, ale vždycky to tak není. Někteří lidé prostě jenom 40 let trpí! V hmotném světě jeden nikdy neví, nikdy… vypadá to tak dobře a pak po chvilce už to vypadá jako krokodýl. Takhle prostě nikdy nevíš, co dostaneš. Ale když přijde na Krišnu, nemůžeš dostat špatně. Cokoli dáme Krišnovi, udělá se lepším. Takhle jednoduché to je. Ale mysl si není jistá…

 „Ne, to nemůže být tak jednoduché! Já myslím, že budu dělat nějakou službu pro Krišnu a zároveň budu dělat i něco jiného….“ a to je to, co všichni dělají, (zpívá) „trošku pro Krišnu, trošku pro mě“ a takto, jak žijeme. Máme pro to hezký termín, říkáme tomu „hmotné tužby“. V sanskritu tomu můžeme říkat visayi a můžeme použít slova jako „zapletení se s hmotnou přírodou“ nebo „kvůli působení tří kvalit hmotné přírody se živá bytost zapletla do nekonečně mnoha různorodých situací.“ Nebo řečeno jednoduše, my se prostě nerozhodujeme pro Krišnu, protože stále věříme, že budeme šťastní v hmotném světě.


Kdybychom to jen nechali být


Je řečeno, že kanistha adhikari, neboli začínající oddaný, se velmi bojí, protože „co když se vzdám toho, co mám a pak dám celý svůj život Krišnovi a pak stále nebudu šťastný? Pak už nebudu mít své hmotné potěšení a nebudu mít ani žádné duchovní věci. Ne, raději si nechám své hmotné věci a zároveň zkusím Krišnu.“ Takže dám příklad žebráka v Indii, který si nevedl moc dobře. Kvůli ekonomické krizi dokonce ani žebráci moc nedostávají. Takže on nejedl už několik dní a cítil se slabý. Tak přemýšlel: „Půjdu do chrámu, protože to je dobré místo na žebrání.“ Ale když přišel do toho chrámu, tak se cítil tak slabý, že se chytil jednoho sloupu a visel takhle na tom sloupě. Jeden muž ho viděl a říkal si: „Ó, tenhle žebrák vypadá velmi špatně, měl bych mu něco dát.“ Měl nějaké burizóny a řekl: „Tady pro tebe mám nějaké burizóny.“ Ten žebrák se držel toho sloupu a řekl:“Dej mi je do rukou.“ Ale jak je pak mohl sníst? Ten sloup byl uprostřed, a kdyby rozevřel své ruce, tak by to všechno spadlo na zem. A my jsme stejní. Držíme sloup hmotných věcí v našich pažích a proto nemůžeme ochutnat štěstí Krišna vědomí. Ale věříme tomu! Držíme se sloupu, nic neochutnáváme, ale říkáme, „Já se nevzdávám, já věřím Krišna vědomí, ale je velmi obtížné.“ Takže tohle je ta situace. Kdybychom měli jenom trochu odvahy, kdybychom jenom řekli „Dobře, odejdu od toho sloupu a budu prostě jenom dělat všechno pro Krišnu“ pak se najednou budeme cítit velmi inspirovaní.

Mám i jiný příběh….jeden muž byl na úpatí Himálajských hor, tam kde to jde pomalu nahoru a šel a šel a šel a přemýšlel: „Tohle je příliš moc chůze, přál bych si mít koně.“ A hned tam kůň byl! A on na to: „Tohle je Božské aranžmá!“ Tak se snažil toho koně koupit, ale byl velmi drahý. Ale co, poslal ho Bůh, tak tu cenu zaplatil. Potom skočil na toho koně, ale on se nechtěl hnout, tak zkoušel všechny triky, které znal….hut,hut,hut….zkusil plácnout dlaní na zadek…zkoušel najít ruční brzdu, ale kůň se stále nehýbal. Tak slezl z koně a hned v dalším momentě jeho kůň porodil malé hříbátko. Tak si řekl:“Podívej se na to, tohle je můj šťastný den- dva za cenu jednoho!“ Ale pak už chtěl jít, jenže ten velký kůň se nechtěl hnout, protože to malé hříbě ještě neumělo chodit. Po nějakém čase někdo toho muže viděl, jak nesl na ramenou hříbátko a kůň ho následoval. A tak se ho ten člověk zeptal: „Co děláš? Proč neseš malé hříbátko nahoru do hor, myslím tím, co to děláš?“ a tak mu vyprávěl celý příběh, „já jsem dostal tohoto božského koně a dostal jsem dva za cenu jednoho!“ a pak mu ten muž řekl: „A proč prostě nenecháš ty koně tady? Vždyť ti nejsou vůbec k ničemu užiteční.“ „Ne, ne, ne, to nemohu udělat! Zaplatil jsem za ně spoustu peněz….“ Takže my jsme taky takoví; každý si drží své koně a ti neodejdou- nejdřív jsou jako malá hříbátka a pak vyrostou a jsou z nich koně. Pak někdo řekne: „No a proč nenecháš ty koně tady?“ a my řekneme „ne, ne, ne, já jsem do nich tolik investoval, jak bych je tady mohl nechat?“ Takhle zůstáváme roky a roky v pekelné situaci a nikdy z ní neodejdeme. Někdo by řekl: „Tohle místo, tohle místo je prostě příliš, žil jsem zde už 40 let a je to prostě peklo!“ A pak by někdo řekl: „Proč prostě neodejdeš?“ „Ó ne, ne, ne, to nemohu udělat!“ Jsme jako ten muž a kůň!


Všechno pro Krišnu


Takže tohle všechno jsou příběhy, které ukazují, že Krišna vědomí je ve skutečnosti velmi jednoduché a když cítíme, že je složité, je to proto, že my ho děláme složitým. Takže pokud se náš život stal složitým, tak bychom měli vědět, že jsme ho udělali složitým my, protože Krišna vědomí je velmi jednoduché. Je to jednoduše všechno pro Krišnu a nic pro nás. A cokoliv nám Krišna dá, dobře, to můžeme přijmout. V Bhágavatamu můžete najít popisy takových osobností. V sedmém zpěvu je příběh Prahláda. Když Prahlád vyrostl, stal se králem a jednoho dne šel po cestě a byl tam nějaký sádhu, který ležel na té cestě. Ten sádhu byl ve skutečnosti, abychom byli upřímní, docela tlustý. Takže Prahlád, který byl celkem přímočarý, mu řekl: „Prosím tě, nezlob se, když se tě zeptám na jednu otázku. Ty jsi sádhu, jak ses stal tak tlustým?“ Sádhu řekl, že složil slib krajty. Krajta, na rozdíl od jiných zvířat, místo lovení jenom čeká a tak tam jenom tak leží na cestě, prostě čeká, až něco přijde. A když to přijde, tak to krajta spolkne. A tento muž složil slib krajty a tak jenom ležel na cestě a přijímal cokoliv mu kdo donesl. Takhle to popsal Prahládovi a řekl: „Přišlo toho spoustu!“ a proto byl tak tlustý. Takže můžete vidět, že to, co říkám je v písmech.

Dalším příkladem je Mádhavendra Purí. Závěr Mádhavendry Purí byl, že všechny problémy začínají jedením. Protože musíš jíst, tak musíš pracovat a z toho přichází spousta komplikací. Takže Mádhavendra Purí se rozhodl, „nebudu pracovat, budu jen uctívat Krišnu a nebudu se jedení starat. A pokud něco přijde, tak to přijde a pokud nic nepřijde, tak se budu postit.“ Takže to byl jeho program. Seděl vedle Govardhanu, postil se, zpíval a byl klidný. Nemyslel si: „Hare Krišna Hare Krišna, ó Bože, já se postím, Hare Krišna Hare Krišna, mám hlad, Hare Krišna Hare Krišna, ó přál bych si mít něco k jídlu, Hare Krišna Hare Krišna,“ ne, on byl jednoduše pohroužený do zpívání. Ale pak odpoledne přišel jeden chlapec se džbánkem mléka a řekl: „Slyšel jsem, že se postíš, tak jsem ti přinesl nějaké mléko.“ A Mádhavendra Purí byl překvapený „Jak jsi věděl, že se postím?“

 „No, nějaké ženy z vesnice mi řekly, že je tam jeden babádží který nejí. Ženy vědí všechno! Nicméně, až dopiješ to mléko, tak já si přijdu pro ten džbánek.“ Samozřejmě že už zpátky nikdy nepřišel, ale později se ta stejná osoba se zjevila ve snu Mádhavendry Purího a ukázalo se, že je to Krišna. Takže pak si uvědomil, že to byl Krišna, kdo mu přinesl to mléko.

Je mnoho oddaných jako tito velcí oddaní, kteří mají plnou víru v Krišnu a nedělají žádná opatření pro své hmotné potěšení, nebo své hmotné udržování a všechno jde dobře. Takže můžeme vidět, že Krišna vědomí je velmi jednoduché, prostě všechno pro Krišnu. Ale my jsme ti, kdo to dělají složitým. Občas, když jsme v procesu vyrovnávání, pak se také může stát, že dáme trošku pro Krišnu, a pak trošku sobě, ale to není dovoleno! Cokoli dáš Krišnovi, nemůžeš si vzít zpátky. Cokoli Krišnovi slíbíme, nemůžeme vzít zpět. To musí být standard. A pokud takový standard máme, můžeme dělat pokrok.

Patnáctá kapitola Bhagavad Gíty vysvětluje, jak živá bytost vytváří život, který je sítí karmy. Je řečeno, že je to obrácený strom, jehož kořeny jsou nahoře a větve jdou do všech směrů. Takže to je to, co dělá náš život velmi složitým, protože v našem životě je spousta větví, tolik věcí ve kterých jsme zapojení a naše mysl není klidná, znáte to, „Číňani přicházejí, věděli jste o tom? Oni opravdu přicházejí.“ Takže takhle je zde tolik věcí, tolik věcí, kterých se můžeme obávat a tolik úzkosti, protože jsme si udělali život tak složitým. Dobře, nemůžeme najednou udělat náš život tak jednoduchým jako Mádhavendra Purí, ale můžeme ho začít dělat o trošku jednodušším. Když toho moc nemáš, tak potom co ti takoví Číňané vezmou? Doufám, že zde není nikdo Číňan (smích). Já jenom vtipkuju o Číňanech, protože oni teď přebírají svět. Jako je ten komiks a na něm je čínská delegace a je tam i Obama a který se jim klaní. A jeden z těch Číňanů říká: „Ó ano, to je pan Obama, který je jedním z manažerů našich západních kolonií.“ Takže lidé jsou z toho v úzkosti – Ekonomika – a pak čtete noviny (dramaticky, v úzkosti): „Četl jsi noviny? O Bože! Víš, co jsem četl v novinách? Víš, četl jsem, že když piješ vodu v Dillí, tak je tam spousta bakterií, které jsou odolné vůči antibiotikům! A šíří se! A ty noviny psaly, že je to tak vážné, že nastane čas, kdy už žádná antibiotika nebudou fungovat! Ó můj Bože, to je opravdu velmi vážné! Ó můj Bože, jen si představ! Žádná další antibiotika! Ale ne! Ale ne! Co budeme dělat?“

Podívejte, je zde spousta věcí, kvůli kterým bychom se mohli strachovat, ale když jednoduše zpíváme Hare Krišna, pak to necháváme na Krišnovi. „Hare Krišna Hare Krišna, bakterie….Krišna Krišna Hare Hare….“ pak nepotřebuješ mikroskop a nepotřebuješ všechny ty věci. Tisíce let žili lidé velmi pokojně – někteří lidé zemřeli a spousta lidí žilo – a pak vynalezli mikroskop a tak musíš chodit dávat krev a injekce a všechny ty různé věci a někteří lidé zemřou a někteří žijí! Je to tak, co se ve skutečnosti změnilo? Některé nemoci vymizely a nějaké nové přišly…co se doopravdy změnilo? „Už neumíráme na černý mor!“ Ne, teď umíráme na rakovinu. Jaký je rozdíl? Je mi to líto, ale smrt je smrt.

Proto čím více se staneme Krišna si vědomími, tím se staneme jednoduššími. Našim jediným opravdovým zdrojem štěstí je Krišna. Takže pokud jste už ženatí (vdané) s 12 dětmi a psem a kočkou a kanárkem, pak vím, že tato lekce může být trochu…můžete se podivovat „je to opravdu praktické?“ Ano, myslím si, že je; myslím, že můžete učit kanárka nebo papouška zpívat Hare Krišna. Čím více je Krišna v domě, tím více štěstí tam bude a čím méně je Krišna v domě pak šššš….víc bolehlavů, starostí a úzkostí. Takže vlastně je to velmi jednoduché, velmi, velmi jednoduché být Krišna si vědomým. Jsme to jen my, kdo nejsme jednoduší.
Nějaké otázky nebo komentáře?


Otázka: Maharájo, mluvil jste o muži, který viděl svého koně jako božského a my jsme ve stejné situaci. Tak jak můžeme vidět, jestli nám to bylo dáno Krišnou nebo Májou?


Maharáj: Dobře, vezměme si tenhle dům – je tenhle dům daný Krišnou nebo je daný Májou? Co si myslíš?


Oddaný: Mája je Krišnova služebnice tak…(smích)


Maharáj: No já si myslím, že tenhle dům byl dán Májou-karmou. Karma jsou zákony akce a reakce, což je část energie Máji, ale my ho používáme pro Krišnu. Tak proč se starat, jestli nám byl dán Májou nebo Krišnou? My ho prostě používáme pro Krišnu. Nezajímá nás, kdo nám to dal, když to můžeme použít pro Krišnu, použijeme to. Když to nemůžeme použít pro Krišnu, tak na to zapomeneme! Jako já pro Krišnu dům použít nemůžu, tak na to zapomenu. Ale oni mohou, a to je dobře. Takže to prostě používej pro Krišnu a nestarej se o to, kdo ti to dal, dokonce i kdyby to byl samotný ďábel! Kdo říká, že ďábel se nemůže stát oddaným?

Otázka: Rád bych se zeptal, když projde Harinám ulicí, jak dlouho ta ulice zůstane očištěná?

Maharáj: No, Prabhupáda přesně tuhle část neřekl, takže teď musím spekulovat (smích). Je to velmi mocné, takže to může trvat nějaký čas. Ale pro jistotu bude lepší dělat Harinámy pravidelně. Takže bude lepší, když jednou za týden půjdete na Harinám, pro jistotu!

Děkuji vám všem, že jste sem přišli. Přijeli jste všichni z různých míst. Minule když jsem přijel na Slovensko, přijel jsem do Modré a pak jsem jel na Ekačakru. V Modré jsem potkal spoustu lidí a pak jsem jel do Martina a potkal jsem ty stejné lidi tam. A když jsem dorazil na Ekačakru, tak už tam také všichni byli. Tak myslím, že pro tentokrát zůstanu jen v Modré. Ale děkuji vám všem, že jste přijeli. Cením si toho. Nikdo nemůže být Krišna si vědomý sám, protože hmotná energie je velmi silná. Ale tak či onak se znovu a znovu potkáváme a to nám dává sílu a tak či onak pokračujeme. Ne, že by se to všechno stalo jednoduchým, ale stále to dává dostatek energie na to, říct ne. Každý potřebuje být nadšený. Dává to nadšení, že jste všichni přišli a já vám děkuji, že jste podstoupili všechny obtíže. Já tady jenom tak sedím a lenoším na svém hezkém křesle. (smích) Děkuji vám, že jste přišli!

Zdroj v angličtine: kksblog.com 
Lekce ke stažení se Slovenským překladem zde.
Další fotky a bhajan z Modré zde.
Přeložila: bhn. Jana Jendrulková
Editoval: Madhupandit dás