Šílený transcendentální láskou

V Čaitanja-čaritāmṛtě, poté co Pán Čaitanja přijal sannyās, je popis Jeho cest po Jižní Indii, kdy zpívá a projevuje Svou úžasnou extázi. Lidé byli všude smeteni tímto zpíváním a dostali se do extáze. Vrátili se do svých vesnic a celé vesnice se dostaly do extáze! Svaté jméno se ozývalo všude. Zpívání Pána Čaitanji zaplavovalo celou Indii jako přívalová vlna.
Když tedy budeme provozovat hodně naslouchání a zpívání, naše mysl začne vzpomínat na Kṛṣṇu, ale to není to skutečné, plně rozvinuté vzpomínání. To se děje na hlubší úrovni - duše se probudí a začne se rozpomínat. V tomto stadiu již není naslouchání a vzpomínání na mentální úrovni hlavy, ale je přímo v srdci! Poté budeme šílení transcendentální láskou.

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ) 

Vstup na festival

Ti, kteří skutečně, vážně zpívají, jsou těmi, kteří do toho proniknou; vstoupí do sféry, která je pro nás nyní neviditelná - do extatického festivalu Pána Gaurāṅgy. Śrīla Gaurakiśora dāsa Bābājī jednoho dne chtěl uctít odchod Śrīly Sanātana Gosvāmīho hostinou. 

Oddaní, kteří byli přítomni, řekli: “To je skvělý nápad, Bābājī Mahārāji.” Za nějakou dobu se zeptali: “Ale kde na ten festival seženeme ingredience?” Śrīla Gaurakiśora dāsa Bābājī ukázal na svou japa mālu a řekl: “Všechny přísady pro festival jsou zde.”

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ) 

Proměna chtíče v lásku

Hmotnému světu vládne chtíč tolika druhů a podob. Ale v duchovní sféře vládne láska.

Chtíč je sebestředný; chtíč se v konečném smyslu ptá: “Co z toho mám já?” Láska je naproti tomu dávající; láska má za cíl potěšit druhé. To je podstata duchovního světa.

Tato mantra přichází přímo z duchovního světa, a je to tato mantra, která nás do duchovního světa dovádí. Postupně nás pozvedává na duchovní úroveň, kde začínáme chápat, že dávání je esencí existence. To je jediný způsob, jakým budeme spokojeni. V tomto bodě si uvědomujeme, že služba Nejvyššímu Pánu je skutečně tím, o čem naše existence je. To je dokonalost života.

 

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ) 

Dobrodinec všech

Dobrodinec všech - to je vznešená myšlenka a to je nálada Kṛṣṇy a nálada Kṛṣṇova oddaného. Ti, kteří zpívají svaté jméno Kṛṣṇy, se do této nálady dostanou. Místo aby mysleli na sebe: ‘já a moje a co nejvíc co můžu dostat,” přemýšlí nad prospěchem všech. Není to jen o mém štěstí, které se zakládá na utrpení ostatních. Ne, naším štěstím je zahrnout štěstí všech! To je něco a pokud to dokážeme vzít za své, pak je to velice velký cíl. 

Zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry člověk může najít inspiraci s tímto skutečně začít. Když zpíváme Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, očišťujeme se od nižší přirozenosti a začínáme rozvíjet přitažlivost ke službě Kṛṣṇovi. Čím víc Kṛṣṇovi sloužíme, tím víc chuti získáváme a tím se službě Kṛṣṇovi odevzdáváme, až do té míry, kdy se stáváme Jeho nástrojem. Pouze tehdy můžeme být příznivcem všech živých bytostí a to se stává naší meditací. Potom jsme zapálení! Pak jsme tolik inspirovaní! Potom začne mít celý náš život smysl!

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ) 

Plné transcendentální síly

Navštívili jsme Tompkins Square Park, kde je strom, u kterého Prabhupāda  stál a zpíval. Rada města New York na ten strom nechala umístit ceduli s nápisem ‘Hare Kṛṣṇa strom’ a na okraji parku je cedule, která trochu vysvětluje o A.Č. Bhaktivédantovi Svámím Prabhupādovi. Chvíli jsem pod tím stromem stál a pronášel malou modlitbu, když ke mně přišel jeden chlapec a řekl, “Víte, chtěl bych se stát mnichem. Co pro to musím udělat?” A hádejte, jaká byla odpověď: zpívej Hare Kṛṣṇa!

To je fakt. Zpívejte Hare Kṛṣṇa a vše přijde. Prabhupāda měl víru, že jednoduše zpíváním Hare Kṛṣṇa se rozšíří toto hnutí. Znal sílu svatého jména.

tasmāt saṅkīrtanaṁ viṣṇor

jagan-maṅgalam aṁhasām

mahatām api kauravya

viddhy aikāntika-niṣkṛtam

“Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, zpívání svatého jména Pána dokáže zničit i reakce za ty největší hříchy. Toto zpívání, saṅkīrtana, je proto tou nejpříznivější činností v celém vesmíru. Snaž se to prosím pochopit, aby to druzí vzali vážně.”

(Śrīmad-Bhāgavatam 6.3.31)

Víte, že toto jméno je plné transcendentální moci. Víte, že toto jméno má úžasné účinky. Ale přesto ty účinky nedokážeme odhadnout. Pokud bychom dokázali, nebyli bychom tak klidní. Nebyli bychom tak vyrovnaní. Nebyli bychom v žádném případě tak racionální. Byli bychom prostě jen naprosto přemoženi a chytili bychom tuto úžasnou příležitost, kterou jsme obdrželi! Připojte se ke kírtanu a zpívejte svatá jména. Seďte a zpívejte; běhejte kolem a zpívejte; ležte a zpívejte; přijímejte prasádam a mezi sousty zpívejte; zpívejte, zpívejte, zpívejte! Celý svět by měl být povzbuzován k přijetí kultury zpívání Hare Kṛṣṇa a ponořit se do těchto zábav Śrī Čaitanji Mahāprabhua a pak budou všichni ponořeni v oceánu nektaru!

 

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ) 

 

Trvalá přeměna

Když jsme sestoupili do hmotné sféry, naše vědomí se zahalilo a my jsme začali považovat tělo za vlastní já a tento fyzický svět vnímat skrze smysly jako realitu. Když vstoupila mahā-mantra, vše se změnilo. Nechápali jsme sílu, která se objevila. Jakmile jsme jí byli dotčeni, tato přeměna byla trvalá. Naše zájmy se změnily a nyní jsou možná naše nohy v hmotném světě, ale naše oči jsou vždy upřeny na Kṛṣṇu. Jednoduše zpívejme.

 

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ) 

 

Nepodmíněně přístupný proces

Není obtížné zaměstnat se v oddané službě, obzvláště když člověk obdržel milost Śrī Čaitanji Mahāprabhua a je si vědom toho, že toto zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry je procesem pro spojení s Nejvyšším Pánem. Je to ten nejmilostivější proces, jelikož se k nám dostává bez jakékoliv podmínky. Jakýkoliv jiný proces, který nabízejí písma pro naše pozvednutí, v sobě nese nějaké podmínky, ale s Hare Kṛṣṇa mahā-mantrou se žádné předpoklady nepojí. Tato oddaná služba je bezpodmínečně přístupná všem živým bytostem…to je úžasné! Může ji zpívat kdokoli, kdykoli, kdekoli…pokud chceme. A pokud nechceme, pak můžeme naslouchat, jak zpívají ostatní oddaní, nebo můžeme zpívat jméno skrze nāmābhāsu, aniž bychom to věděli - jako když žijeme ve městě Ramarama na Novém Zélandu!

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)