Rostlinka oddanosti

Když v Hare Krišna hnutí mluvíme o milosti, rozhodně nemluvíme jenom o milosti, jedině o milosti. Není to tak, že by za nás někdo zemřel a trpěl za naše hříchy a vše, co teď potřebujeme, je milost. Ne – milost potřebujeme, ale také musíme napravit naše chování. Musíme se vzdát hříšných činností, ale to není vše. Také musíme kultivovat naší rostlinku oddanosti. Musíme vzít semínko bhakti, zasadit ho do našeho srdce, pěstovat naši rostlinku oddanosti a zalévat jí nasloucháním a zpíváním, śravaṇa-kīrtana-jale karaye secana,‘ (ČČ. Madhja-Líla 19.152) . Takto může rostlinka velice pěkně růst. 

Kapské Město, Jižní Afrika, listopad 2012

Síla odříkání

Odříkání je bohatstvím bráhmanů. Velcí světci jako Bhrigu dosáhli vyšších planetárních systémů nad nebeskými planetami. Byli nesmírně mocní silou svého odříkání a každý ve vesmíru byl pod kontrolou těchto velkých světců. Takže také vaišnava svým odříkáním v oddané službě získává transcendentální sílu. Duchovní síla závisí na mnoha faktorech, ale odříkání je jejím zásadním elementem. V tomto věku je složité vykonávat odříkání, jelikož jsme slabí a nemáme k odříkání sklony. Ale vidíme, že velké osobnosti v minulosti byly slavné díky odříkání, které vykonaly ve své duchovní praxi.

Kapské Město, Jižní Afrika, únor 2010

Krišna préma

Když Krišna vkročí Svýma lotosovýma nohama do Jamuny, vodní rostliny v Jamuně se drží Krišnových lotosových nohou a nedovolí Krišnovi, aby Své nohy z Jamuny znovu vytáhl. Jamuna poté zastaví svůj tok a začne tvořit malé vodní víry z extáze kvůli tomu, že jsou Krišnovy lotosové nohy v jejích vodách. Jak by mohla téci a plout kolem Krišny, když jsou tu Krišnovy lotosové nohy? Vůbec neteče. Takže takto jsou všichni obyvatelé Vrindávanu pohrouženi do Krišna prémy.

Durban, Jižní Afrika, září 2012

Mezi dvěma světy

Otázka: Často se mluví o tom mít v duchovním životě chuť. Četl jsem, že chuť může vyvinout někdo, kdo je oproštěn od hmotného dychtění. Takže jak se od hmotného dychtění osvobodit?

Odpověď Kadamby Kánany Maharádže: Osvobození od hmotného prahnutí začíná, když se obrátíme na Krišnu. Nejsme úplně oproštění od hmotného dychtění, ale trochu ano. Víte, že když se zastavíme v chrámu, znamená to, že nejsme úplně materialističtí, ale také nás trochu zajímá duchovní život. Pak když vidíme Rádhu Gopínátha, něco cítíme a vidíme, že jsou úžasní a Jejich přítomnost je tak mocná! Mezitím, nejsme oproštěni od hmotné touhy, ale máte chuť a sedíte v kírtanu. Další týden máte dvanáctihodinový kírtan s Mádhavou a Sačínandanou Maharádžem, oba dělají velmi pěkné kírtany. Ach, tak sladké, tak pěkné, tak hluboké...a jindy, když jste v Pitt street (známé nákupní ulici v Sydney), také vám to přijde vzrušující. Ano...takže co s tím? Polapeni mezi oběma světy, ale je tu přitažlivost ke Krišnovi a je tu chuť, ale ještě není příliš hluboká. Ale postupně se službou Krišnovi očišťujeme a pak se naše připoutanost zvětšuje a chuť se prohlubuje více a více, až ta chuť nakonec tak zesílí, že úplně převládne! Vše ostatní se zdá nesmyslné a plytké a vy to necháte být. Chcete jen Krišnu: kecit kevalaya bhaktaya vasudeva parayanah… Pouze Krišna, pouze Vásudév...vše ostatní – děkuji nechci...chceš nějakou čokoládu? Ne! Dej mi jenom trochu toho maháprasádam barfi, protože to je čisté vědomí. Čokoláda z nějaké továrny... Nejsem si opravdu jistý, jestli Šríla Prabhupáda opravdu schvaloval čokoládu, takže na to zapomeňte...jenom maháprasádam, tak!

Sydney, Austrálie, říjen 2012

Čas se nám krátí

Navzdory veškerému našemu transcendentálnímu poznání se nám čas krátí. A každý je takto polapen. Čas nám utíká a my jsme ještě neskončili. Spoustu času strávíme přípravami na lepší časy, které přijdou. Ale jak dlouho se připravujeme? A pak jednoho dne ze stádia příprav vejdeme přímo do stádia „už není čas“. Tak se to ve skutečnosti děje. Proto musíme být ve vědomí Krišny dost rozhodní a říct: „Udělám to TEĎ. Udělám něco TEĎ! Budu vážný TEĎ! Nebudu to odkládat.“ Toto stadium oddanosti je nistha a to je začátek; stádium kdy duchovní život začíná vstupovat do říše chuti!    

Kapské Město, Jižní Afrika, leden 2010

Skutečná pomoc

Otázka z publika: Pokud je tu vše dočasné, proč pak někomu pomáhat?

Odpověď Kadamby Kánany Maharádže: To je úplná pravda. Proč někomu pomáhat dočasnou pomocí? Co to opravdu pomůže? Jako když někdo nemá peníze, opravdu to až tak nepomůže. Takže v jednom smyslu světská dobročinná práce neboli pomoc druhým vyřešit dočasné problémy není skutečné řešení. Proto skutečná pomoc musí zahrnovat věčná řešení. Takže můžete pomoci, samozřejmě když někdo hladoví, je pro něj trochu těžké vůbec následovat nějaký vyšší cíl. Stejně jako Maslowova pyramida, kde Maslow říká, že když nejsou naplněny vaše základní potřeby, nemůžete se věnovat potřebám vyšším, a to je pravda.
Takže proto dává smysl pomáhat lidem s hmotnými potřebami, aby byli schopni začít s vyššími potřebami. Pokud trpíte hroznou nemocí, tak O.K., vyléčím nemoc a když jsi zdravý, jsi připraven věnovat se vyšším námětům. Ale jen vyléčit nemoc, jak to pomůže? Nijak doopravdy...dočasně bude dobré zdraví a pak tu nemoc dostaneš zase, protože je tu také karma. Karma je příčinou utrpení. Člověk obdrží utrpení, protože reakcí na určité negativní činnosti je že získáte negativní reakce. Takže potom, pokud věříme v karmu, pak ještě o to víc – proč byste pomáhali, protože špatná karma se zase vrátí...vyřešíte problém a karma ho přinese zpět. 

Takže musíme vyřešit dočasnou situaci a poté dát věčná řešení. Jako když přijdu k někomu, kdo hladoví a řeknu: „Zpívej Hare Krišna“ a on ani nemůže zvednout prst. Možná je čas na zásah a nějakou dobu ho vykrmovat a když už je v pořádku a zdravý, pak můžete říct: „Teď už jsi v pořádku, tak proč nezpíváš?“

Melbourne, Austrálie, květen 2012

Čerstvé zprávy z Durbanu

Reportáž Rukminí déví dásí

Dny v Durbanu jsou klidné a zaměřené na zotavování. Když je slunce vysoko, Maharádž vyklouzne ven na svižnou procházku s džapou okolo chrámového příkopu, ale jinak je povětšinou uvnitř, ve vnitřní meditaci. Z jeho pokoje vychází neustálá ozvěna oslavování Krišny – někdy džapa, někdy vlna spontánního kírtanu, jindy přednášky Šríly Prabhupády nebo recitování veršů ze Šrí Čaitanja čaritámrity
Během této doby se jeho meditace o Šrí Girirádžovi zintenzivnila. V půl osmé ráno je čas na púdžu. Každý den je jak obsáhlá, tak hluboce devocionální. Nedávno byla dekorace ze žlutých voňavých kvítků a bílých jasmínů. Po stranách Šrí Girirádže byly obrázky Lality a Višáky. Za každou z nich byl obrázek Kusum Sarovaru. Hned za Šrí Girirádžem byl obrázek krav z Raman Reti. Maharádž oltář popisoval: „Gópí sbírají květy u Kusum Sarovaru a krávy zůstávají v Raman Reti...“ Také zmínil: „Duchovní svět je v naší mysli.“ 
Chrám v Durbanu je požehnán společností mnoha úžasných kazatelů. Jeho Svatost Brihad Bhágavatámrita Svámí a Jeho Svatost Mahávišnu Svámí tu poslední dva týdny tráví svůj čas. Aby využil jejich přítomnosti a šel příkladem, Maharádž vyšel ze svého pokoje, aby se zúčastnil přednášky Mahávišnua Maharádže ze Šrímad Bhágavatamu.
V neděli 9.prosince Maharádž konečně na chvíli odhodil závoj hibernace a zúčastnil se nedělního programu. Oddaní byli nadšení! Mnozí z nich dychtivě čekali na to, aby od něho mohli naslouchat a jiní dokonce pochybovali, zda je Maharádž vůbec ve městě!