Jeho Svatost Kadamba Kánana Svámí
Svaté jméno neustále odskakovalo od stěn, v noci pokračovalo v našich snech, občas jsem se probudil a hned jsem začal s kírtanem. Odráželo se ode zdi našeho falešného ega, dělalo praskliny a postupně ji rozbilo. V Čaitanja Bhágavatě je popsáno, jak Pán Nitjánanda zaměstnal skupinu mladých chlapců v jednoměsíčním neustálém kírtanu, nepřestávali dokonce ani kvůli jídlo nebo spánku a nakonec
chlapci v extázi vytrhli celé stromy ze země. Během Kírtan Mély byly někdy kírtany divoké a intenzivní, jindy jemné a meditativní, oceán tolika ras, tolika různých druhů ras. Někteří celý týden tančili.
Potom jsme zpívali a tancovali, zatímco jsme táhli vůz Pána Džagannátha skrze ulice Lipska a ještě měl následujícího dne přijít další festival, Rádháštamí, den zjevení Šrímatí Rádhárání. Když vzpomínáme na čistou láskyplnou oddanou službu Šrímatí Rádhárání, Její láska je jako zrcadlo odrážející neomezené Krišnovy vlastnosti a Ona pokračuje v objevování nových a nových úžasných vlastností Krišny a tímto způsobem Její láska věčně roste. V duchovním světě radost nikdy nekončí. Starosta Limbachu, vesnice, kde se Kírtan Méla odehrávala, osobně festival navštívil a užíval si festivaliu a prasádam. Starosta je teolog s nadšeným duchovním zájmem a velice příznivě zapůsobil v novinovém článku; “Jsme městem otevřeným světu a přijde mi úžasné, že lidé z celého světa přijíždějí, aby byli našimi hosty. Obecně řečeno, v souvislosti s globalizací bychom měli vyvinout zvýšené úsilí směrem k dialogu mezi různými kulturami.“ „Takové festivaly jsou svou působivou atmosférou velmi vhodné k dosažení tohoto záměru a mohou mít na vědomí větší dopad než semináře a hovory o tématu globální kultury.“ Dodal, že by „přivítal festival, pokud by se zase v roce 2012 odehrával v Limbachu...“
Svaté jméno neustále odskakovalo od stěn, v noci pokračovalo v našich snech, občas jsem se probudil a hned jsem začal s kírtanem. Odráželo se ode zdi našeho falešného ega, dělalo praskliny a postupně ji rozbilo. V Čaitanja Bhágavatě je popsáno, jak Pán Nitjánanda zaměstnal skupinu mladých chlapců v jednoměsíčním neustálém kírtanu, nepřestávali dokonce ani kvůli jídlo nebo spánku a nakonec
chlapci v extázi vytrhli celé stromy ze země. Během Kírtan Mély byly někdy kírtany divoké a intenzivní, jindy jemné a meditativní, oceán tolika ras, tolika různých druhů ras. Někteří celý týden tančili.
Potom jsme zpívali a tancovali, zatímco jsme táhli vůz Pána Džagannátha skrze ulice Lipska a ještě měl následujícího dne přijít další festival, Rádháštamí, den zjevení Šrímatí Rádhárání. Když vzpomínáme na čistou láskyplnou oddanou službu Šrímatí Rádhárání, Její láska je jako zrcadlo odrážející neomezené Krišnovy vlastnosti a Ona pokračuje v objevování nových a nových úžasných vlastností Krišny a tímto způsobem Její láska věčně roste. V duchovním světě radost nikdy nekončí. Starosta Limbachu, vesnice, kde se Kírtan Méla odehrávala, osobně festival navštívil a užíval si festivaliu a prasádam. Starosta je teolog s nadšeným duchovním zájmem a velice příznivě zapůsobil v novinovém článku; “Jsme městem otevřeným světu a přijde mi úžasné, že lidé z celého světa přijíždějí, aby byli našimi hosty. Obecně řečeno, v souvislosti s globalizací bychom měli vyvinout zvýšené úsilí směrem k dialogu mezi různými kulturami.“ „Takové festivaly jsou svou působivou atmosférou velmi vhodné k dosažení tohoto záměru a mohou mít na vědomí větší dopad než semináře a hovory o tématu globální kultury.“ Dodal, že by „přivítal festival, pokud by se zase v roce 2012 odehrával v Limbachu...“











