středa 6. února 2013

Bhagavad-Gíta volá po velkomyslnosti


Kadamba Kánana Svámí, 4 ledna 2013, Ladysmith, Jižní Afrika

Žijeme v hmotném světě a někdy jdou věci dobře a jindy si myslíme, že to moc dobře nejde. Ale oddaný se má vždy dobře! Jako na Nový rok, přemýšlel jsem, že rok 2012 byl dobrý, protože v něm byla oddaná služba. A 2013 bude lepším rokem, protože tam bude více oddané služby. A tak to je. 2014 bude ještě lepší, protože v něm bude ještě více oddané služby a už se nemohu dočkat roku 2015!

Tímto způsobem, když se podíváme na život z duchovního pohledu, pak se vše stane příznivé a nadějné. Ale my zapomínáme. Zapomínáme na transcendentální pohled a jsme uneseni dočasnými podmínkami tohoto světa. Buď si užíváme, „Ó, to je úžasné!“ Nebo „To je hrozné!“. A v jednom z nich jsme pohlceni. To stejné se stalo Arjunovi, který byl přemožen. Který byl tak přemožen okolnostmi. V tu dobu byl v depresi a nakonec se obrátil na Krišnu. Obrátil se ke Krišnovi pro řešení. A pak mu Krišna řekl, „Dobře, nyní jsi mým žákem; přijímám tě za svého žáka.“ A pak okamžitě řekl: „Naříkáš nad věcmi, které nejsou hodny nářku. To se k tobě nehodí.“ A těmito verši, začal vytvářet věčný obraz. Duše se nikdy nerodí, duše nikdy neumírá. Stejně jako prochází skrze různá těla v tomto životě, z mládí do stáří, obdobně se v čase smrti přesouvá do jiného těla.

Jinými slovy, velice transcendentální pohled. Dokonce i smrt v Bhagavad-Gítě rozšiřuje naši inteligenci. Proto se potřebujeme na Gítu obracet stále znovu a znovu a nikdy nepřestat. To je povaha lidské bytosti, zapomenout a upoutat se na tou malou realitou. Vidět malé, menší, nejmenší. Ó, Jižní Afrika! Ó, Kwa-zulu Natal! Oh, Ladysmith! Oh, tato část Ladysmith! Bhagavad-Gíta je základem a Bhagavad-Gíta volá po velkomyslnosti. Proto se obracíme na Gítu, protože je naším útočištěm! Bez Gíty bychom byli obyčejní lidé a obyčejní lidé se rozčilují kvůli maličkostem.

Původní článek v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat