úterý 22. září 2020

Ṭoṭā-gopīnātha


V Džagannáth Purí je kromě Božstva Pána Džagannátha další známé Božstvo, což je Gadádharovo Božstvo Gopínátha známé jako Ṭoṭā-gopīnātha. Právě jsme v Čaitanja Čaritámritě popsali, jak přijal Gadádhar slib kšetra-sannjásu. Tímto slibem bylo zůstat jen v Džagannáth Purí a sloužit Božstvu, ale Čaitanja Maháprabhu řekl, "Jak můžeš porušit svůj slib?" A Gadádhar odpověděl, "Nemám zájem dodržet ten slib. Mám zájem o to mít společnost Pána." Ale Pán Čaitanja mu dal pokyn, aby zůstal. Božstvo Ṭoṭā-gopīnātha je velice velké a pro Gadádhara bylo v jeho stáří velmi obtížné zdobit hlavu tohoto Božstva. Proto se jednoho dne Božstvo přes noc prostě posadilo. Když otevřeli dveře, Božstvo sedělo se zkříženýma nohama. Toto je tedy velmi slavné Božstvo v naší linii. Gadádhar je pro nás velmi významný a velmi důležitý.


(Kadamba Kánana Svámí, 13.dubna 2020, Durban, JAR, přednáška z Čaitanja Čaritámrity na téma Božstva)

 

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

 

pondělí 14. září 2020

Zachráněni díky smyslům


Pamatujete si na naši oblíbenou píseň? Jaká je v Hare Krišna hnutí oblíbená písnička?

Jsou to modlitby před prasádam.

sarira avidya-jal, jodendriya tahe kal,
jive phele vishaya-sagore
ta’ra madhye jihva ati, lobhamoy sudurmati,
ta’ke jeta kathina samsare

Velmi extatické! Nejpopulárnější píseň v ISKCONu. Bez pochyb je to číslo jedna (smích). Pokud mi dovolíte ji přeložit, tato slova říkají, "Ó Pane, toto hmotné tělo je sídlem nevědomosti a smysly jsou síť vedoucí k smrti..." My všichni velmi radostně pokaždé tato slova zpíváme, předtím než přijímáme prasádam. Je to opravdu legrační, když znáte ten překlad. Ale tato slova nám připomínají, že je to díky milosti Šrí Šrí Goura Nitáje, že tak či onak můžeme uniknout smyslům. Protože když jsou všechny tyto smysly zaměstnány ve službě Krišnovi a oslavování Krišny a objevování Krišnových neomezených vlastností - potom začneme Krišnu milovat. Nelze se tomu vyhnout! 


(Kadamba Kánana Svámí, 24.září 2017, Camp de Masque, Mauritius, přednáška na nedělním programu) 

 

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

pondělí 7. září 2020

Kapka víry


Šraddha-bindu,
kapka víry, kterou získáváme od oddaných, je největším vlastnictvím oddaného. Hlavní věcí na oddaném je jeho hluboká víra v Krišnu. Výsledkem je, že nemá víru v nic jiného. Mít silnou víru v Krišnu znamená, že ztratíme naši víru v hmotnou energii. Už nevěříme tomu, že nám hmotná energie přinese ten největší prospěch. Ne, když máme šraddha-bindu, když máme kapku víry ve vědomí Krišny, pak se jakákoli jiná víra zmenší - veškerá víra, kterou máme ve slavné zrození, víra v hmotné statky, víra ve vysoké vzdělání, víra ve velkou tělesnou krásu - ty všechny zmizí.


Proč se to děje? Není to tak, že by vaišnava nepotřeboval místo k životu. Ach ne, tak to není. Vaišnava může mít rád nějaké pohodlí, ale vše má svou cenu, a cena k získání všech těchto věcí - kdo tu cenu dokáže zaplatit? Ta cena nám vezme všechnu naši energii a čas, a kolik my máme energie a času? Vaišnava se vždy ptá, kolik energie a času můžeme věnovat Krišnovi. Proto chce vaišnava přirozeně ušetřit čas a energi pro službu Krišnovi a přirozeně je méně zaměstnaný těmito hmotnými věcmi. Na všech těchto dočasných výdobytcích tedy nezáleží. Určitá úroveň pohodlí ano, ale to už stačí. Potom svůj čas věnujeme skutečnému smyslu života - naslouchání a opěvování - což je naše věčné bohatství. Kdykoli opěvujeme Krišnu, jde to na náš věčný bankovní účet, a budeme mít věčné bohatství. Daivi sampad - věčné bohatství. Proto šraddha-bindu, kapka víry, všechno změní. Začíná to kapkou, ale kapka víry nás přivede k oddané službě a tato oddaná služba samotná zvětší naši víru, až potom máme kaluž víry, až máme jezero víry, až máme oceán víry, až už máme jen víru v Krišnu a vše, co chceme, je Krišna. To se stane! Taková je povaha oddané služby, protože uspokojuje srdce. Proto jediné, co potřebujeme, je šraddha-bindu, jen kapka víry! 

 

(Kadamba Kánana Svámí, 4.srpna 2020, Rádhadéš, Belgie)

 

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

úterý 1. září 2020

Největší láska

Kde můžeme ve světě najít lásku? Tu lásku, která je oslavována po tisíciletí - v písních, v poezii, ve slovech, ve výměnách mezi partnery - tu lásku; kde ve světě ji můžeme najít? Kde je ta láska ve srovnání s úrovní lásky, kterou nacházíme u obyvatel Vrindávanu? A kde tuto lásku můžeme najít mezi obyvateli Vrindávanu? Tu lásku, která zcela a úplně ovládne celou existenci, tu lásku, která ovládá Nejvyššího, kde takovou lásku najdeme? Tato nejvyšší láska může být nalezena v nikom jiném než ve Šrímatí Rádharání. Její láska dosahuje úrovní, které nikdo dokonce ani v duchovním světě nemůže pochopit. Dokonce ani Krišna Samotný nedokáže pochopit lásku Rádharání. Lásku tak hlubokou, že dokonce i Krišna, Nejvyšší, je jí zcela polapen. Krišna je všepřitažlivý, Madan Mohan. Ale dokonce i Krišna, který dokáže všechny pobláznit, dokonce i tento Krišna je zmaten Madan Mohan Mohiní, Šrímatí Rádharání. Taková je povaha láskyplných výměn mezi Šrímatí Rádharání a Krišnou.



(Kadamba Kánana Svámí, 29.srpna 2017, Durban, JAR, přednáška na Rádhaštamí)

 

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

pondělí 24. srpna 2020

Odloučení neexistuje!

Jak se blíží Rádhaštamí, začínáme přemýšlet o Šrímatí Rádharání, jejíž čistá oddanosti nemůže nic konkurovat. Nikdo nemůže projevit tolik lásky ke Krišnovi jako Rádharání a nikdo nedokáže Krišnovi sloužit tak, jako Ona. Proto chceme být dasanudasanudasa - toužíme být služebníkem služebníka služebníka gópích, které jsou služebnicemi Rádharání, a takto přistupujeme k nadcházejícímu Rádhaštamí v náladě oddané služby.

Višvanáth Čakravartí Thákur píše ve své knize Préma Samputa o zábavě Šrímatí Rádharání, po její svatbě, když žila v Javatu. Javat není místem, kde Šrímatí Rádharání vyrostla. Byl to dům její tchýně a byla tam prakticky jako vězeň, kdy ji neustále hlídali, protože jí nikdo nevěřil. V této zábavě se zjevila neobyčejně zářivá osoba v podobě velice nebeské dámy, bohyně, na dvoře v domě Šrímatí Rádharání. Rádharání tedy poslala nějaké gópí, aby se s tuto bohyní setkaly a pozdravily ji, ale bohyně neodpovídala. Gópím se to zdálo divné, a mluvily mezi sebou o tom, že bohyně musí mít rozrušenou mysl a proto nechce mluvit. S touto informací šly za Rádharání.

Proto šla Šrímatí Rádharaní osobně bohyni utěšit a řekla, "Chápu, že něco musí tížit tvé srdce, ale měla bys vědět, že když vyřkneš to, co tě trápí, přinese ti to velikou úlevu. Zde jsi mezi dívkami, které smýšlí podobně, proto je to dokonalá situace, abys vyjevila svoje srdce a promluvila o čemkoli, co tě tíží!" Bohyně poté promluvila a řekla, že je ve skutečnosti jedna z polobohyň, která je svědkem všeho a dokáže vidět, co se děje mezi Rádhou a Krišnou. Tato bohyně pravila, "To už je moc! Už to nemohu snášet! Nemohu snášet, jak s Tebou Krišna jedná. Ty jsi Mu tak odevzdaná, dáváš Mu všechno, jsi mu zcela oddána a přesto je Jeho chování prostě šokující. Jak s Tebou může tak jednat?"    

Šrímatí Rádharání potom odpověděla, "Ne ne ne, ty tomu nerozumíš. Stejně jako já neustále myslím na Krišnu, Krišna také myslí na mě. Jsme jedním v myšlenkách. Neexistuje nic jako odloučení, jsme stále spojeni!" Bohyně potom řekla, "Má drahá Rádharání, chápu, že to tak cítíš, ale myslíš si, že je to skutečně pravda? Možná jen chceš, aby to tak bylo...možná si jen představuješ, že to tak je...ale jak víš, že na Tebe Krišna stále myslí?" Rádharání řekla, "Nemám o tom žádné pochyby. Vím to o Krišnovi." Bohyně pokračovala, "Prostě tomu nemohu uvěřit. Uvěřím tomu pouze pokud tak či onak budeš na Krišnu myslet a přivedeš Ho tak sem. Když říkáš, že jste v myšlenkách s Krišnou jedním, pak by to měl vědět a měl by sem přijít." 

Rádharání tedy řekla, "Dobrá, to mohu udělat." Zavřela oči v meditaci a pohroužila se do Krišny. Když své oči potom znovu otevřela, bohyně zmizela, ale místo ní přímo na místě stál Krišna! Takto se nějakým způsobem zjevil Krišna. Nejdřív jako bohyně a po té meditaci se zjevil znovu. Takže tady v Préma Samputě vidíme, že ačkoli jsou Rádharání a Krišna dva, jsou ve skutečnosti jedním.


(Kadamba Kánana Svámí, 13.září 2018, Durban, JAR, program v Northdene)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pátek 14. srpna 2020

Vše spočívá na Balarámovi


Pán Balarám nosí pluh, který se používá k přípravě půdy před setbou. Balarám je ve skutečnosti tím, kdo připravuje srdce. Krišna dává pokyny, vyřkne Bhagavad-gítu, a zasévá do srdce transcendentální poznání. "Bala" znamená síla a Balaráma dává duchovní sílu. Má tu sílu, protože slouží Krišnovi neomezenými způsoby: jako Jeho osobní příslušenství, Jeho postel, Jeho boty a dokonce i nástroje, které používáme v kírtanu. Dokonce by se kartály neměly nikdy pokládat na zem, protože jsou Balarám. Také se stává puruša-avatáry: Mahá Višnuem, Garbhodakašají Višnuem a Kšírodakašají Višnuem. Balarám přijímá všechny tyto role a je ve skutečnosti jejich původem. Šrímatí Rádharání je hladiní-šakti, což je Krišnova energie blaženosti. Ale Balarám je základní energií duchovního světa neboli sandhiní-šakti - energií existence. Tímto způsobem na Balarámovi vše spočívá.

Snažíme se najít duchovní sílu. Snažíme se získat víc rozhodnosti. Modlíme se k Balarámovi, protože víme, že potřebujeme Jeho podporu. Potřebujeme sílu, a získáváme ji z milosti, protože sami sílu nemáme. Jednoduše postrádáme hlubší sílu. Ale Balarám nám ji může dát! Takže je otázka, jak ji od Něho získáme. Co můžeme udělat, abychom tu duchovní sílu získali? Inu, to je jednoduché. Balarám je tím, kdo je plně ponořen ve službě Krišnovi. Přirozeně, když od někoho něco chceme, a požádáme ho o to, ta osoba nám to může a nemusí dát. Lepší je nejdřív té osobě pomoci s tím, co dělá, a po čase se bude cítit tak zavázána, že můžeme požádat, "Mohl bys mi prosím něco dát?" Jak potom ten člověk může říci ne? Tento princip platí pro Balaráma. Pokud budeme asistovat Balarámovi tak, že budeme pomáhat s tím, co je Mu drahé - oddaná služba Krišnovi - potom se k Němu můžeme modlit o milost, a On nám tu sílu dá.

Šríla Prabhupáda nám dal Šrí Šrí Krišnu Balaráma ve Vrindávanu, částečně proto, že oblast, kde byl chrám postaven, je Ramana-réti, místo, kam přicházeli Krišna a Balarám se Svými kravami a odpočívali. Ale Prabhupáda nám také dal Krišnu a Balaráma protože tolik potřebujeme duchovní sílu. Proto se modlíme k Pánu Balarámovi, jelikož On připravuje srdce a dává duchovní sílu, což nakonec znamená štěstí v duchovním životě.

(Kadamba Kánana Svámí, 12.listopadu 2018, Tálavan, Indie, Kártik Parikrama)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 10. srpna 2020

Meditace o Džanmaštamí

Džanmaštamí je o tom soustředění se na lotosové nohy Krišny, o meditování o Krišnovi, přemýšlení o Něm, čtení o Něm a jednoduše plném pohroužení do myšlenek na Krišnu. To je účel Džanmaštamí, být tak či onak plně absorbován v Krišnovi. V některých chrámech se celý den čte Krišna knížka. Takto mohou oddaní přicházet a odcházet a celý den naslouchat o Krišnových zábavách, a to je na Džanmaštamí pěkná věc. Mnoho oddaných zůstává ponořeno v Krišnovi jinými způsoby - někteří zpívají kola navíc, někteří rozdávají knihy a tak dále. Během tohoto dne není čas na jídlo! Není to tak, že se musíme postit, je to tak, že není čas jíst, protože je tolik věcí, které můžeme pro Krišnu udělat. To je tedy duch Džanmaštamí - ponořit se do Krišny, vzpomínat na Něj a oslavovat Ho celý den.


(Kadamba Kánana Svámí, 9.září 2018, Ljubljana, Slovinsko, přednáška na Džanmaštamí)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pátek 31. července 2020

Nejsme Bůh!

Nebudeme zdlouhavě studovat májávádskou filosofii nebo buddhistickou filosofii, protože to jsou velmi rozsáhlé a akademické filosofie. Májávádská filosofie se v podstatě týká základní příčiny toho, proč je živá bytost v hmotném světě, konkrétně soutěživého ducha ve vztahu s Nejvyšším Pánem, kdy chce živá bytost být poživatelem a vládcem, a toto potom způsobuje chtíč a závist. Proto je řečeno, že jak se osvobozujeme od máji, od snahy užívat si hmotnou energii, poslení léčkou máji je, že se snažíme být Nejvyšším Pánem.A zrovna jako se snažíme osvobodit se, májávádíni se také snaží osvobodit se od veškerého ega. Ale ve skutečnosti se jim to nedaří. Spíše mají to největší ego, protože si myslí, že jsou Bůh. A to samozřejmě není malá věc. To je obrovský problém!    

Aniž bychom chtěli odsuzovat, pokud se obyčejná živá bytost začne považovat za Boha a začne všem říkat, "Ty jsi Bůh", tak to je problém. Je tomu tak proto, že védská literatura jasně ustanovuje, že "Ne, my nejsme Bůh. Neztrácíme veškerou osobnost a nestáváme se neosobní energií a nesplýváme s ní. Naopak jsme věčně služebníky Boha." Proto jako Pán existuje věčně, a my služebníci také existujeme věčně, je zde výměna lásky skrze tuto službu. A je to zde, kde zažíváme lásku, a tato láska také věčně roste!


(Kadamba Kánana Svámí, 18.června 2020, Rádhadéš, Belgie, přednáška z Čaitanja Čaritámrity: Májáváda, část 2)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.


úterý 28. července 2020

Nebe bhakti


ākāśa — ananta, tāte yaiche pakṣi-gaṇa
yāra yata śakti, tata kare ārohaṇa

(Caitanya Caritamrta Antya Lila 20.79)
Nebe je neomezené, ale nejrůznější ptáci se vznášejí výš a výš podle toho, jaké mají schopnosti.
Začal jsem přemýšlet o nebi jako o nebi oddané služby a jak různí ptáci létají na různých úrovních oddané služby. Na začátku je tíha starých návyků silná. Táhnou nás dolů, ale my pokračujeme. Nejdříve skrze proces následování pravidel a usměrnění, a potom, když břemeno předchozích hříšných připoutaností cestou odpadne, tak se prostě probouzíme. Probouzíme naši lásku ke Krišnovi, naši připoutanost k pohlížení na krásu a záměr celého stvoření, a tak jdeme kupředu. A potom ta láska bude růst a Krišna bude opětovat.

Takto děláme na duchovní cestě pokrok směrem k větším a větším výškám na nebi bhakti a jsme v tomto nebi svobodní. Osvobozeni od řetězů hmotné existence, prosti chamtivosti, prosti chtíče, prosti hněvu, osvobozeni od veškeré ošklivosti, osvobozeni od temnoty v nás. A tak se láska více a více probouzí, služba roste víc a víc a my uctíváme Krišnu, Jeho oddané, Jeho příslušenství a tak dále. 
Bhakti je úplně přirozené vyjádření, kdy stojíme před Krišnou, a jak rosteme ve své lásce a odevzdání, více a více vnímáme Jeho slávu a On nám odhaluje, že vše v tomto světě je bezvýznamné, a ať se stane cokoli, jsme na cestě pohroužení se do nekonečného, neustále se rozpínajícího oceánu lásky k Bohu, který se rozprostírá do všech směrů.
(Kadamba Kánana Svámí, 27.června 2020, Rádhadéš, Belgie,Čaitanja Čaritámrita)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.

neděle 19. července 2020

Sdílet plody lásky k Bohu

Je to naše mise dělit se o plody lásky k Bohu s každým - v podobě kírtanu, v podobě transcendentálních knih, v podobě transcendentálních přednášek a v podobě transcendentálních vlivů na internetu jako jsou transcendentální videa. Můžeme také sdílet plody v podobě transcendentálních božstev. Pojďme ustanovit sankírtanové hnutí všude a pojďme být jeho součástí! Tím, že to budeme dělat, můžeme překonat tuto sebestřednou mentalitu.
Toto sankírtanové hnutí nemění pouze svět, ono mění nás. Je to přední způsob, kterým se můžeme změnit. Tak či onak oddaní po celém světě přemýšlí o tom, jak rozšířit vědomí Krišny v takovéto době. Jen se podívejte, kolik oddaných dělá něco na internetu - vysílají na Facebooku, Instagramu, YouTube, kdekoli mohou. A to je velmi pěkné. Každý může něco představit. Někteří oslavují Pána tím, že píší poezii, jiní Pána oslavují skrze divadlo, další oslavují Pána prostřednictvím obrazů nebo tance. Je tolik způsobů skrze umění, skrze filosofii, skrze hudbu a tak dále, jak můžeme oslavovat Nejvyššího Pána, a tím, že to děláme, se změníme, a svět kolem nás se změní. Tak pojďme zvětšit transcendentální rodinu Pána Čaitanji. 
(Kadamba Kánana Svámí, 13.května 2020, Durban, JAR, přednáška z Čaitanja Čaritámrity)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

středa 15. července 2020

Zvětšujme slávu!

Většinou se nevěnuji tématu nerespektování vaišnavů, protože je to v jednom smyslu nechutné téma. Nerad diskutuji o všech nepříjemnostech vaišnava-aparádhy, protože to naše srdce nenaplňuje štěstím. Učinit z vaišnava-aparádhy střed duchovního života také není to, o čem to je. Naše životy musí být zasvěceny oddané službě. Pojďme jen dnem i nocí myslet na to, jak expandovat naši oddanou službu a jak expandovat milost Pána Čaitanji do všech směrů. A během toho se vyvarujme vaišnava-aparádhy. Ale pokud člověk svůj život tráví jen vyvarováním se vaišnava-aparádhy, to samotné nestačí. Pojďme udělat něco, co zvětší slávu Pána a slávu Jeho oddaných. A takto zvětšujeme slávu sankírtanového hnutí.

pátek 10. července 2020

Zpívání začíná po šestnácti kolech

Za časů Bhaktisiddhánty Sarasvatího Thákura říkával, že kdokoli, kdo nezpívá 64 kol, je pokleslý. Říkal zpívat minimálně 4 kola. Ale 4 kola nemusí nutně znamenat jít v tomto životě zpátky k Bohu, ale znamená to, že je tu alespoň nějaké spojení. Nicméně programem bylo 64 kol. To byla přímá cesta zpět k Bohu. Ale Prabhupáda to snížil na 16 kol, doprovázených jeho modlitbou, tak proto je 16 požehnaným číslem pro návrat zpátky k Bohu.
Proto musíme zpívat toto číslo - toto požehnané číslo, dokonce i když je to obtížné. "Proč ne 12? 12 dokážu. 16 nedokážu." To je mi jedno, stejně musíte zpívat 16. "Ale..." Neexistuje žádné 'ale', protože 16 je tím požehnaným číslem! Není to o tom, co dokážete, je to o tom, kde je požehnání. Je to zkratka. Je to minimum, na které to Prabhupáda přivedl. Snížil práh pro duchovní svět. Prabhupáda řekl, "Jednoduše 4 regulativní principy a minimum 16 kol a jdete zpátky k Bohu."
Také řekl, "Proč jen 16 kol? Proč ne 16 000 kol?" Opravdové zpívání vlastně začíná potom, kdy dokončíme 16 kol, protože potom můžete jen zpívat bez toho tlaku "Musím zpívat". Dokud zpíváme 16 kol, je zde vždy tento tlak. Proto se někdy říká, že skutečné zpívání začíná po šestnácti kolech.
(Kadamba Kánana Svámí, 9.ledna 2017, Brisbane, Austrálie, Šrímad Bhágavatam 1.1.6)

Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

pondělí 29. června 2020

Čas smrti


Bude to stačit? Odevzdám se dostatečně, tak, že když přijde čas smrti, budu skutečně anyābhilāṣitā-śūnyaṁ (Nektar oddanosti 1.1.11); oproštěn od jakékoli jiné motivace, a že se budu moci jednoduše obrátit na Krišnu a říci, "Krišno, jsem Tvůj, a nemám žádný jiný zájem než Tvůj zájem, to, co si přeješ." ? Vyvinu abhayaṁ sattva-saṁśuddhir (Bhagavad-gíta 16.1); rozvinu ducha nebojácnosti? Tato nebojácnost je nezbytná, když musíme posunout své zaměření a hledět na Krišnův zájem.

Musíme se dívat na toto:
Co Krišna chce? Co Krišna potřebuje?
Co dělám pro to, abych tomu přispěl?
Co dělám pro to, abych Krišnovi nabídl to, co potřebuje?
Čím přispěji v rámci svého charakteru a jednání?
Jinými slovy, čím přispěji v rámci svého vědomí a konání?

Vše v mém vědomíi by mělo být pro Krišnu. Alespoň by vše v mém vědomí mělo být na Krišnu upřeno. Všechny moje činnosti musí být spojené s Krišnou, každá z nich. Všechny mé činnosti musí být neustálým proudem činností, které jsou spojeny s vědomím Krišny, a tyto aktivity musí být přímo zaměstnány v Krišnově službě nebo nepřímo podporovat vědomí Krišny. Ale co máme dělat, pokud máme zaměstnání ve světě? Jsme oddaní, ale máme také hmotnou profesi. Potom pojďme použít plody této práce pro službu Krišnovi, a tak si můžeme udržovat životní styl vědomý si Krišny. Takže co Krišnovi přinášíme? Nepřináším Mu jen své vědomí. Přináším i své činnosti. Dokonce i když mé vědomí není dokonalé, doufám, že mé činnosti přinesou změnu, protože konec konců Krišna je milostivý a Krišnu si můžeme získat milostí. Proto doufám, že cokoli Krišnovi přinesu, bude dostatečné k získání Jeho milosti.

Proto čím víc se soustředíme na to nabídnout Krišnovi to nejúžasnější, co se jmenuje "náš život", tím víc se tímto směrem soustředíme, tím více se můžeme stát nebojácnými. Ale když čelíme Krišnovi v čase smrti, je tam celá řada otevřených konců, chybiček a takových věcí. Proto toto je chvíle, kdy bychom měli nasbírat své bohatství. Toto je doba sbírání pokladů, ne pro nás, ale sbírat poklady pro Krišnu a pojďme před Krišnu předstoupit s velikou sbírkou úžasných darů. Potom bude Krišna tak spokojen, že čas smrti bude chvílí velikého štěstí.



(Kadamba Kánana Svámí, 4.červen 2020, Rádhadéš, Belgie, Čaitanya Čaritámrita Lecture)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.
 


pondělí 22. června 2020

Láska, mír...a darebák!


Když přijdeme na duchovní úroveň, myslíme si, že život je jenom láska a jenom mír a že je jen jeden pocit, jedna emoce - LÁSKA A MÍR.
Ale ne ne ne...skutečné duchovní emoce nejsou jen slaďoučké, je to i TY DAREBÁKU! Víme, že darebák bylo jedno z Prabhupádových oblíbených slov. Ve skutečnosti jsem to slovo neznal, dokud jsem nezačal číst Prabhupádovy knihy. To slovo jsem se naučil od Prabhupády. Může to být dokonce i zastaralé slovo, ale v ISKCONu je to takové docela roztomilé slovo.

Když lidé dělali všelijaké věci, Prabhupáda byl připraven nazvat je darebáky! Celý svět se věnuje nejrůznějším odporným činnostem a moderní způsob myšlení je, že o lidech začneme přemýšlet více jako o obětech - obětech okolností. Ale Prabhupáda by řekl darebák, protože to lidem dávalo zodpovědnost...protože ty víš, co děláš, a víš, co dělat máš, víš, že je to špatné a přesto to děláš - darebáku!

Proto vznešená úroveň paramahamsy znamená přijmout zodpovědnost a přestavit svůj život.
"Ale ách, tolik práce," někdo může říct - pak je to líný darebák - příliš líný než aby předělal svůj život!
"No, je to tak těžké, bere to tolik energie. Já se snažím..." Ne, snažení nestačí, ty to musíš UDĚLAT. Snažení vlastně znamená, že to neděláš, a to znamená DAREBÁK!
Takto měl Prabhupáda osvěžujícího rebelského ducha a bojovného ducha. Ne jen být poražený, "Ááách, je to tak obtížné," a my to děláme ještě obtížnějším než už to je, abychom s tím nemuseli nic dělat, a každý řekne, "Inu, je to velmi rozumné. Předložil jsi tolik argumentů a my to chápeme." Protože každý si někde vzadu v mysli říká, že zítra může být řada na něm. Takový pakt mají darebáci mezi sebou!   


(Kadamba Kánana Svámí, 19.prosince 2011, Kapské město, JAR, přednáška)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.

čtvrtek 18. června 2020

Krišna dal, Krišna vzal

Máme tyto "hlučné chlapce", kteří hrají v kírtanu velmi energicky na všechny svoje nástroje. Ale ta energie není jejich, tuto energii jim dal Krišna. Je to Krišnova energie, kterou vložil do těchto "hlučných hochů", a oni ji teď mají. Ale jak jde čas, nebudou ji mít, hodně z té energie zmizí, není to tak? Když se podíváte na některé starší pány, tak sedí na židlích a opírají se o zeď. (smích) Už nemají tolik energie. Krišna ji odebral. Oni ji také měli, ó ano, ale nyní ji Krišna vzal, pomalu ale jistě. To je to, co znamená stárnout, vše je odebíráno. Po nějaké době, když si chcete vzpomenout, jestli jste si vyčistili zuby, musíte si sáhnout, jestli je váš kartáček mokrý. (smích) V totmo světě je vše postupně odňato. Ano, to je Hari! Hari bere energii, ale nikdy nesmíme zapomenout na to, že Hari nám energii také dává. 


Proto vše, co teď vidíme, všechna energie, která existuje, je Krišnova energie a Krišna tu energii vložil. Takže všechno v nás, cokoli co máme, musíme chápat, že to do nás vložil Krišna. Říkáme "můj mozek", ale musíme myslet na to, že Krišna do nás vložil inteligenci a také musíme vědět, že to může vzít. Tak je to se vším. Tímto způsobem můžeme vidět, že Krišna je původem všeho.

(Kadamba Kánana Svámí, 3.října 2018, Camp de Masque, Mauricius, Šrímad Bhágavatam 1.1.1)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pátek 12. června 2020

Stoprocentní Bhágavatam


Manu Samhita, ačkoli dává pokyny o tom, jak by se měla lidská spolenčost chovat, není zcela transcendentální, a proto vaišnavové Manu Samhitu plně nepřijímají. Napřiklad - v Manu Samhitě je usměrněné jezení masa, které my nikdy nepřijmeme. Manu Samhita obsahuje jednoduše světské pokyny o tom, jak regulovat spolenčost, ale čisté transcendentální pokyny jsou jiné povahy a můžeme je nalézt ve Šrímad Bhágavatamu. Proto je Šrímad Bhágavatam literaturou, kterou můžeme přijímat na sto procent. Existuje spousta védské literatury, je zde hierarchie a dokonce i když jsou citovány verše z určitého védského textu, to nezbytně nečiní celou tuto knihu autorizovanou.

Je tu mnoho knih z Manu Samhity a také mnoho knih, ze kterých naši áčárjové citují, jelikož je to autorizovaný védský zdroj, ale to neznamená, že přijímáme celou Manu Samhitu. Takto spoléháme na áčárji - dharmasya tattvaṁ nihitaṁ guhāyāṁ (Čaitanja Čaritámrta, Madhja-líla, 17.186). Skutečný význam písem zůstává skrytý v srdcích velkých svatých osob a pouze skrze jejich zjevení můžeme k písmu přistoupit. Proto je princip gurua zásadní.


 evaṁ paramparā-prāptam
imaṁ rājarṣayo viduḥ
sa kāleneha mahatā
yogo naṣṭaḥ paran-tapa. 



Toto transcendentální poznání přichází skrze linii duchovních učitelů, kteří toto transcendentální (Bhagavad-gíta 4.2). Když chce někdo zjistit, co je pravda, jen tím, že bude o samotě studovat knihy, pak se ztratí v divočině. Potřebujeme áčárji, aby ustanovili, co skutečně máme přijmout a co být přijato nemá. Taková je povaha transcendentální kultury.
poznání na základě písem vezmou, toto transcendentální poznání zrealizují a potom je vyučují. A přináší správné závěry z písem (


(Kadamba Kánana Svámí, 6.prosince 2019, Kapské Město, JAR, Šrímad Bhágavatam 2.7.20) 


Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 8. června 2020

Vnímání Krišny skrze zpívání


Krišna je všude, protože je všeprostupující. Nejen že je všude přítomna Krišnova brahmajyoti (záře), na které vše spočívá, ale Krišna samotný je přítomen všude v různých podobách. Někdy je v podobě Nrsimhadéva, někdy je v podobě Várahy a jindy je ve Své sladké podobě hrající na Svou flétnu. Proto je v podstatě Krišnova milost neustále zde.

Přebal prvního zpěvu Šrímad Bhágavatamu je velmi speciální, protože Šríla Prabhupáda ho sám navrhl. Nakreslil tam mapu celého duchovního světa. Tato mapa ukazuje Gólóku Vrindávan, sídlo Krišny, ve tvaru lotosu. Uvnitř okvětních lístků máme Mathuru. Zvenku je Ajodhja. Pak je tam ta záře, ve které je mnoho vaikunthských planet, kde přebývají různé podoby Višnua. Potom na břehu řeky Viradži, která odděluje hmotný svět od duchovního, vidíme Mahávišnua. To je vnější strana přebalu. Když se podíváte dovnitř, můžete číst text, který je také velmi zajímavý. Tam Šríla Prabhupáda píše, že duchovní nebe je všeprostupující a Krišna zahaluje část tohoto duchovního nebe mrakem iluzorní energie. Proto o něm nikdo neví a proto jsme na něj zapomněli. 


Na začátku když zpíváme Hare Krišna mahámantru, vnímáme zpívání skrze tři hmotné úrovně - intelekt, mysl a smysly - a tak se vztahujeme ke všemu. Takže pokud posloucháme mahámantru skrze naše smysly, říkáme, "Ááách, je tak pěkné to slyšet!" s myšlenkou dosažení okamžitého požitku. Pokud ji začneme vnímat skrze naši mysl, začneme o ní snít intuitivním způsobem. Když používáme intelekt, začínáme se ptát na otázky ohledně toho, co slova mahámantry znamenají analytickým způspbem. Takto tedy vnímáme zpívání Hare Krišna mahámantry na začátku. Proto když zpíváme na této úrovni, ve skutečnosti nevidíme Krišnu. Nevnímáme Krišnu.

Ale když zpívali Gósvámí, neviděli jen podobu Krišny, ale také viděli Jeho zábavy. Zábavy duchovního nebe se před nimi zjevily, jednoduše tím, že zpívali. To je tedy duchovní moc zpívání - zpívání sestupuje do hmotné sféry, kde zvedá závoj iluze. Skrze tento neustávající proces zpívání se pomalu začínáme rozvzpomínat na svůj původní duchovní vztah s Krišnou. To je účel naší činnosti zpívání Svatého Jména; oživit náš vztah s Nejvyšší Osobností. 


(Kadamba Kánana Svámí, 2.prosince 2019, Canberra, Austrálie, domácí program)



Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 1. června 2020

Nedostatek touhy

Nedostatek touhy mění celou naší oddanou službu v odříkání
Z knihy “Under the Desire Trees”

Slýchávám, "Vrindávan je tak odříkavý. Je tam tolik prachu a během parikramy dokonce pršelo. Ach Bože! Prasádam je v pořádku, ale není to jako doma. Ach, to slunce je tak horké. Páni, to je dlouhá cesta; jak mohu jít tak daleko? Také máte komáry..."

Takže realita je taková, že naše touha není příliš silná. 
Když není naše touha silná, vše, co vidíme, je odříkání. Pokud silná je, pak to žádné odříkání není.  


Odkaz na přepis a nabídku knihy v angličtině je zde.

čtvrtek 28. května 2020

Vaišavové jsou pokladnice milosti

Vidíme, jak Šrí Čaitanja Maháprabhu představil Sanátanu Gósvámího všem svým společníkům z Navadvípu, kteří byli všichni z Bengálska, všichni tito oddaní byli samozřejmě velké osobnosti. A samozřejmě mezi nimi byli Advaita Áčárja a Pán Nitjánanda, kteří jsou oba Nejvyšší Osobností Božství. Pán Čaitanja požádal Sanátanu Gósvámího, aby vzdal své poklony všem těmto osobnostem, což udělal, takže mu mohli udělit svou milost. Vaišnavové ho zahrnuli milostí, přátelstvím a úctou. 
 
Vaišnavové jsou opatrovatelé milosti. Žijí z milosti, zaměstnávají se v oddané službě a získávají milost skrze tuto oddanou službu. Sdružují se s vaišnavy a získávají skrze tyto oddané milost. Navštěvují svatá místa jako je Vrindávan, Majápur a Džagannáth Purí, a získávají zde milost. V dolech písem těží drahokamy, mají úplné sbírky drahokamů z různých zdrojů. Milost ze služby, milost ze sdružování, milost ze svatých dhámů, milost z písma, milost z Krišnova prasádam a milost ze svatého jména. 


Tímto způsobem všechna tato milost ve vaišnavovi narůstá. Všechny tyto různé aspekty milosti, které získáváme z našeho duchovního života, se stávají stavebními kameny naší bhakti.


(Kadamba Kánana Svámí, YouTube Live Stream, 26.března 2020)


Odkaz na přepis v angličtině je zde

pondělí 25. května 2020

Spolknout hořkou pilulku


Vědomí Krišny není snový stav mysli. Vědomí Krišny je o realismu. Je o tom vidět věci skutečně takové, jaké jsou. Pochopit je trochu víc do hloubky, potom ještě trochu dál; je to o tom pohlédnout trochu za mraky. Skutečně vidět, co je za tím, a tak dále. Odkud všechna tato energie pochází? Dokonce i když stojíme před oceánem a sledujeme, jak břeh omývá vlna za vlnou a také si všimneme, že je za tím mocný vítr, ale odkud všechna tato energie pochází? Slunce svítí, ale odkud pochází všechna tato energie? Všechny tyto planety se točí, ale odkud pochází všechna tato energie? A před horou se cítíme jako trpaslíci, ale co je hora ve srovnání s vesmírem? A co je jeden vesmír ve srovnání s mnoha vesmíry? Jak můžeme pochopit velikost přírody? A odkud všechna tato moc pochází?

Vždy nám to přináší pochopení Nejvyššího Pána, Nejvyššího vládce. A když dojdeme do bodu, že spolkneme tu hořkou pilulku a skutečně přijmeme, že nejsme Nejvyšší, tak to trochu bolí, ale co se dá dělat? Jsme vždy podřízeni Nejvyššímu Pánu, au! A když opravdu dojdeme do bodu, kdy se Mu klaníme, pak vše začne konečně fungovat.




(Kadamba Kánana Svámí, 2.února 2020, Londýn, Spojené království, Bhagavad-gíta 9.22)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pátek 22. května 2020

Čím víc dáš, tím víc dostaneš


Můžeme si vzpomenout na to, že duchovní učitel Rámanudžáčarji ho poslal studovat k velkému seberealizovanému mudrci, a tento mudrc mu po dlouhé době dal tajnou mantru. Řekl, "Pokud budeš zpívat tuto mantru, dosáhneš veškeré dokonalosti; osvobození od zrození a smrti. Kdokoli tuto mantru zpívá, dosáhne veškeré dokonalosti. Je tak mocná, ale je to velmi skryté tajemství." Takže Rámanudžáčárja  tuto mantru obdržel a potom šel na hlavní náměstí vedle chrámu. Postavil se poblíž brány chrámu a hlasitě oznámil lidem, "Dám vám to největší tajemství. Dosáhnete veškeré dokonalosti!" A potom veřejně vyslovil mantru "Om Namo Nárájanája!"



Mezitím se o tom doslechl Rámanudžáčárjův guru, velmi se rozzlobil a hodně ho pokáral, "Jak jsi mohl takovou věc udělat? Řekl jsem ti, abys tuto mantru držel v tajnosti a ty jsi ji teď řekl každému!" Potom Rámanudžáčárja odpověděl, "Vím, že jsem neuposlechl váš pokyn a vím, že pro toho, kdo neposlechne pokyn duchovního učitele, není žádná dobrá destinace. Vím, že budu muset trpět pekelnými reakcemi za toto všechno. A oni všichni získají ve své další destinaci prospěch. Pomyslete na to, že všichni tito lidé teď zpívají tuto mantru a všichni získají prospěch!" Když to svatý učitel uslyšel, byl v šoku. Pomyslel si, "Taková vize světce. Nikdy jsem neviděl takového ducha oběti. Nemá strach z toho jít do pekla pro prospěch všech ostatních!"  



Tímto způsobem jsme součástí úžasného hnutí. A tajemstvím tohoto hnutí je že čím víc dáme, tím víc dostaneme. To je úžasné! Ať dostaneme cokoli, musíme to dát. Podívejte se, co se stalo Rámanudžáčárjovi; obdržel tajnou mantru, dal jí dál a získal tak víc než jen tuto mantru. Získal zvláštní požehnání za šíření té milosti tolika lidem. Proto čím víc dáváme, tím víc získáváme a to je zásada, kterou Šríla Prabhupáda neúnavně kázat všude; podělit se o dar vědomí Krišny s každým.


 (Kadamba Kánana Svámí, 7.ledna 2017, Brisbane, Austrálie, přednáška během domácího programu)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

středa 13. května 2020

Krišna nám dal tolik šancí

Šríla Prabhupáda vysvětloval, že tento hmotný svět je jen malý nepatrný koutek duchovního nebe a že tento maličký koutek duchovního nebe je zakrytý mrakem, proto se cítíme odpojeni od slunečního svitu duchovního světa. Ale Krišnova záře, brahma-jyotir, se rozprostírá do všech směrů a pak je tu ten malý koutek duchovního nebe, který je pokrytý mrakem iluze, proto si myslíme, že jsme od Krišny odděleni a že Krišna je daleko a že jsme sami. 
Proto si myslíme, že máme těžkosti, protože jsme opuštěni. Myslíme si, že se musíme vypořádat s věcmi, se kterými se vypořádat nedokážeme, "Jak se všechno tohle může dít? Jak si s tím poradím? To je příliš. No tak, Krišno! Víš co, dej mi pokoj!"
Ale Krišna nám dal pokoj milionkrát, milion šancí! Nedal nám jednu, ne dvě, ale nekonečně šancí - neustále. A my působíme tolik potíží, ale copak nevidíme, kolik milosti společně s potížemi vždy přišlo? Jak jsme vždy přežili, když se něco přihodilo! Krišna má úplnou kontrolu dokonce i nad tímto malým koutkem duchovního světa, který je překrytý mrakem.  
mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ
sūyate sa-carācaram, 
(Bhagavad-gíta, 9.10)
Každým okamžikem, ne jen někdy, Krišna projevuje Svou milost. Krišna Svou milost manifestuje neustále. Nikdy se nestane, že by Krišna Svou milost stáhl. Krišna je známý jako ‘avyakta-mūrtinā,’ (Bhagavad-gíta 9.4) neboli neprojevená podoba vesmíru.

(Kadamba Kánana Svámí, 25.dubna 2017, Rádhadéš, Belgie, Šrímad Bhágavatam 7.15.68)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

sobota 9. května 2020

Vaišnava má srdce!

Vaišnava musí být někdo, kdo má srdce. Vaišnava není jen někdo, kdo zpívá hodně kol džapy nebo někdo, kdo zná mnoho šlok (veršů ze šáster) nebo někdo, kdo vstává opravdu brzy, když celý svět ještě spí. To je všechno úžasné, ale pokud ta osoba navzdory všem těmto skvělým vlastnostem neprojevuje dobré srdce nebo nemá srdce, pak není úplným vaišnavou!


(Kadamba Kánana Svámí, 11.září 2010, Newcastle, JAR)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.

úterý 5. května 2020

Vzpomínejte...zpívejte!

Když cítíme, že nemáme žádnou chuť pro zpívání a když přemýšlíme, "Ach, nemám žádnou touhu zpívat šestnáct kol...trvá to tak dlouho a zdá se mi to nudné", je to proto, že vůbec nevzpomínáme na Krišnu. Nicméně je jednoduché na Krišnu myslet skrze Jeho zábavy, protože jsou naplněné rasou, chutí. Vůbec nejsou nudné; jsou ve skutečnosti plné vzrušení.
Jsme zbožní? Ne, my nejsme zbožní. Jsme přitahováni k zábavám Krišny; tak je to jednoduché. Je to tato přitažlivost a vzpomínání na Krišnu, které nám dá sílu ve zpívání Hare Krišna mahámantry. Důvodem, proč nevyvíjíme chuť pro zpívání, je, že nevzpomínáme na Krišnovy zábavy. Proto se musíme plně ponořit do Krišnových vlastností, Jeho zábav, Jeho povahy a tak dále. Musíme se zaměřit, abychom si uvědomili Krišnovu laskavost a Jeho milost dokud nás to neuchvátí. Pokud to budeme dělat jako cvičení, můžeme s tím mít obtíže, ale potom začneme přemýšlet nad Krišnovými zábavami a najednou naše kola ubíhají. Takže je to vše opravdu jen o pohroužení se ve vzpomínání, jak je Krišna úžasný. Je to o tom být uchvácen Jeho vlastnostmi a potom budeme zpívat Hare Krišna mahámantru v extázi. O tom to nakonec všechno je; o pohroužení.
(Kadamba Kánana Svámí, 23.srpna 2019, Ljubljana, Slovinsko, přednáška na Džanmaštamí)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 27. dubna 2020

Proud bhakti



Když jdete v Majápuru na břeh Gangy, abyste se v ní vykoupali, máte pod nohama dno a kráčíte ve vodě kupředu svou vlastní silou. Ale když se dostanete hluboko do vody, co se stane? Proud Gangy vás jednoduše stáhne. A nic s tím nezmůžete, prostě vás odnese. Bhakti je zrovna taková. Na začátku musíte dělat různé kroky sami - musíte následovat tuto zásadu a musíte vykonávat tuto povinnost a tak dále. Musíte sami udělat všechny tyto kroky, až se dostanete hluboko do bhakti a potom vás proud bhakti prostě unese. Proud extáze! Proud lásky!  
(Kadamba Kánana Svámí, 24.září 2017, Phoenix, Mauricius, přednáška v chrámu Šrí Šrí Gólokánandy)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.


pátek 24. dubna 2020

Odloučení Síty a Rámy


Připoutanost Pána Rámačandry k Sítadéví nebyla taková, kterou bychom přirovnali k připoutanosti obyčejného manžela ke své manželce. V zábavách Pána Rámačandry musíme poznat, že jsou dvě úrovně - jedna je, že Pán Rámačandra hraje roli manžela v tomto světě a druhá je duchovní - vztah, který existuje mezi Sítou a Rámou. 


Prabhupáda vysvětluje, že odloučení Rámy od Síty je duchovně chápáno jako vipralambha, což je aktivita energie hladiní šakti Nejvyšší Osobnosti Božství. Takže zábavy Pána Rámačandry předvádějí něco z povahy vipralambhy. Proto je řečeno, že ze všech inkarnací zmíněných ve Šrímad Bhágavatamu je to Pán Rámačandra, kdo je skoro jako Pán Krišna. Ve skutečnosti Prabhupáda zdůrazňuje, že je Pán Rámačandra stejně dobrý jako Pán Krišna (prakticky řečeno není rozdíl mezi Rámou a Krišnou), ale jediný rozdíl je, že když Pán předvádí rysy Rámy, neodhaluje Svou povahu v plné míře. Jelikož jako Pán Rámačandra následuje cestu dharmy; je tu proto, aby dával příklad.

Na druhou stranu, Krišna je tu prostě proto, aby ukázal Svou transcendentální povahu. Navzdory tomu Pán Rámačandra přesto ukazuje něco z duchovního světa, a to je vipralambha a to, jak duchovní láska může existovat v této náladě odloučení. Proto je odloučení od Sítadéví projevené Pánem Rámačandrou skutečně tím odloučením mezi Nejvyšším Pánem a Jeho oddaným. Není to jen připotanost mezi manželem a manželkou, ale je to připoutanost, která existuje v čisté bhakti, takové, kteoru cítí k Pánu Jeho čistý oddaný. Takže je velmi důležité na to myslet, když čteme a posloucháme o zábavách Pána Rámačandry.

(Kadamba Kánana Svámí, 14.dubna 2008, Bhaktivedanta Manor, Spojené království, přednáška na Ráma Navami)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.

pondělí 20. dubna 2020

Vyřezat čas pro Krišnu


Vidíme, že bráhmanové ve védské kultuře odmítali jít do práce. Žili jen z vyučování písem a oslavování písem. Lidé jim přinášeli nějakou rýži a další věci a takto žili celý svůj život; bylo to velice jednoduché. "Má žena vaří tuto velmi dobrou polévku. Na dvoře máme tamarindový strom a má žena používá jeho listy, aby uvařila tuto dobrou polévku s rýží. Jsem velmi šťastný!" Takový způsobem to byla ve védské kultuře ctnost; ta nejvyšší třída lidí byla nejjednodušší. Dnes má nejvyšší třída lidí ty největší domy, největší auta, všechno největší - "Velmi vysoká třída, velmi aristrokratická rodina, velký dům, tři auta, drahá!" Víte, samotná garáž má troje dveře (smích) "Ó ano pane! Jsou z velmi vysoké třídy. Uctíváme jejich nohy!"
 

Naproti tomu Krišna uctíval nohy Svého přítele Sudámy. Sudáma, který žil tak jednoduše, šel za Krišnou poté, co jeho žena nebyla spokojená s tím, že její manžel trpí takovou chudobou. Tak na něj  tlačila a říkala, "Krišna je tvůj dávný přítel ze školy. Jdi za ním. Něco ti dá." A tak Sudáma šel, ne proto, že by chtěl Krišnu o něco požádat, ale prostě proto, že jeho žena mu připomněla, že Krišna je jeho starý přítel a přemýšlel, "Půjdu a uvidím Krišnu." Nikdy Krišnu o nic nepožádal, ale Krišna mu přesto dal.


Takže bráhmanové nikdy nedělali kompromis. Byli prostě vědomí si Krišny a konečně to je směr, kterým oddaní také budou muset jít. Samozřejmě, pokud podle vaší povahy vyděláváte peníze velice snadno, můžete žít ve větším bohatství. Ale pokud je to těžké, dobrá, pak buďte spokojení s tím být trochu jednodušší, protože v konečném smyslu, proč na tom záleží? Velké auto, malé auto. Dobrá, v malém autě je trochu těsno. Není to tak pohodlné, ale stejně tam dojedete. Takový způsobem může život přesto pokračovat dobře. Prabhupáda říkal, že vědomí Krišny a duchovní život jsou jako tvrdé dřevo. Musíte vyřezat Krišnu; musíme tak či onak vyřezat čas pro Krišnu, čas pro Bhágavatam a tak dále.

(Kadamba Kánana Svámí, 1.prosince 2019, Brisbane, Austrálie, Šrímad Bhágavatam 2.3.20)


Odkaz na přepis v angličtině je zde

pondělí 13. dubna 2020

Důležitost naslouchání

Šríla Prabhupáda vyzdvihuje jeden důležitý bod - že naslouchání písmům a jejich vysvětlování je důležitější než jejich čtení. Proč je tomu tak? Protože když pouze čteme, některým věcem neporozumíme a když nikdy nenasloucháme, znovu opakujeme své vlastní nepochopení. Tak je to až do dne, kdy někdo dá přednášku a ten koncept vysvětlí úplně jiným způsobem, než jakým jsme ho celou dobu chápali. Proto nám naslouchání ostatním dává jiné vhledy a jiné úhly pohledu na naše písma. Je to velice důležité, jelikož skrze naslouchání můžeme hluboce porozumět obsahu písem.
(Kadamba Kánana Svámí, 9.ledna 2017, Brisbane, Austrálie, Šrímad Bhágavatam 1.1.6)
Odkaz na přepis v angličtině je zde.

středa 8. dubna 2020

Jako východ slunce

Haridás Thákur řekl, že když je svaté jméno zpíváno čistě, když je provedeno očištění, potom nám dá svaté jméno skutečnou lásku k Bohu. Pokračoval, že je řečeno, že je to stejné jako když vychází slunce.
Ráno, dříve než vyjde slunce, už je na obloze vidět světlo, ale slunce je stále za obzorem. Nevidíte sluneční kotouč, ale světlo už tu je. Potom se nad obzor pomalu začíná dostávat rudý sluneční kotouč a pak už vidíme sluneční světlo přímo. Takže když ještě slunce vidět není, je to odraz slunce, ne skutečné slunce. Stejně tak pokud jsme se ještě neočistili a nepřijali principy čistoty, jak naším chováním, tak změnou charakteru, potom svaté jméno nebude plně projeveno a potom jediné, co se projeví, bude nāmābhāsa  - slabý odraz svatého jména. Toto nás může očistit od zrození a smrti a může nás to očistit od karmy, ale nedá nám to Krišna prému. Ale když zpíváme svaté jméno čistě, pak budeme opojení a potom nás svaté jméno odnese.

(Kadamba Kánana Svámí, 24.září 2017, Phoenix, Mauricius, přednáška v chrámu Šrí Šrí Gólokánandy)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

středa 1. dubna 2020

Žijme jednodušeji

Celý den mluvíme o penězích. V práci jsou středobodem peníze. O tom to v podstatě všechno je; děláme všechny tyto věci, abychom vydělali peníze. Vyděláváme peníze, firma vydělává peníze. Takže to děláme jen pro peníze. Máme pěknou schůzku - pro peníze! Všichni jsou přítomní - pro peníze! Jen za tím účelem.
V práci je člověk zaneprázdněn penězi. Ale doma už to stačí! Kolik času můžeme věnovat penězům? Peníze přijdou tak jako tak samy o sobě. A měli bychom mít také na paměti, že bychom měli žít podle svých prostředků - podle toho, co přichází přirozeně bez toho, abychom zašli moc daleko. To by měl člověk přijmout, svůj osud. Ne že můžeme jít proti osudu a chceme být bohatší než jak být máme a tak se plahočíme dvanáct hodin, čtrnáct hodin a tak dále. Protože potom už nezbývá žádný duchovní život. 
Pokud někdo říká, "Nemám už čas na duchovní život," pak je první otázka, "Kolik času věnuješ jen penězům?" Prabhupáda jednou řekl, že šest hodin denně stačí. Teď to můžete říct svému šéfovi; to bude určitě komplikace (smích). Ale alespoň se můžeme snažit a minimalizovat čas, který věnujeme pouze vydělávání peněz. To znamená, že musíme žít trochu jednodušeji, ale to je v pořádku!
(Kadamba Kánana Svámí, 1.prosince 2019, Brisbane, Austrálie, Šrímad Bhágavatam 2.3.20)
Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

sobota 28. března 2020

Naslouchejte, přemýšlejte


Učení Šríly Prabhupády, jeho knihy a jeho přednášky, jsou jako naše kotva. Také získáváme více informací od předchozích áčárjů. Takto získáváme obecnou představu o tom, co v našich životech dělat. V jedenáctém zpěvu Šrímad Bhágavatamu je řečeno, že člověk musí poznání aplikovat skrze svou vlastní inteligenci


Někdy posuzujeme okolnosti, máme vlastní názory a máme nějaké pochyby o tamtěch názorech. Některé věci hned nepřijmeme, tak je odložíme na poličku, protože proti nim zároveň nic nemáme. Prostě je dáme na poličku, protože si jimi nejsme jistí. A potom v průběhu času, kdy jsme s ostatními vaišnavy, získáme o tom bodu nebo tématu další informace a více úhlů pohledu, a potom máme nějaký pohled na to, co si s tím počít.
 Proto byste neměli věci řešit v kvalitě vášně a jakmile slyšíte něco, o čem si myslíte, že je hrozné, říct, "To je hrozné! To je přece směšné! Na to zapomeňte! To dělat nebudu!" To není nejlepší způsob, jak postupovat. Nejlepší je odložit to na poličku, naslouchat od vaišnavů, více absorbovat a potom postupovat opatrně a s rozmyslem. Každý letí ve svém vlastním letadle, takže na to musíte přijít. Hodně štěstí a šťastný let!


(Kadamba Kánana Svámí, 25.dubna 2017, Rádhadéš, Belgiue, Šrímad Bhágavatam 7.15.68)


  Odkaz na přepis v angličtině je zde.


Foto: bh. Oleg Vinokurov-Dyomin 

úterý 24. března 2020

Nezmeškejte loď!


Oddaní, kteří stále váhají s dokončením šestnácti kol zpívání Hare Krišna mahámantr,y mohou říkat, "Víte, já to prostě nedokážu. Je to příliš těžké!" Takoví lidé nedělají moc veliký pokrok dokonce i když mají tolik těžkostí se zpíváním. My jsme tolerantní, chápeme, že může být obtížné jít rovnou na šestnáct kol, ale člověk se tam přesto musí dostat. Nemůže zůstat na osmi kolech, protože to prostě nestačí! Osm kol znamená další zrození; osm znamená, že vám odpluje loď; osm znamená pardon, ale necháme tě tady.
Na nějakou chvíli osm kol stačí. Samozřejmě, abychom se rozehřáli, ale šestnáct kol je nejlepší číslo. Prabhupáda to snížil na šestnáct, protože to je číslo "návratu k Bohu". Prabhupádovou milostí nás zpívání šestnácti kol může dostat zpátky k Bohu!
Tak co mohu říci. Mám pochopení. Rozhodně tomu velmice rozumím. Vím, jaké to je být konfrontován se slabostí. Sám jsem to pocítil v sobě, že tu je také slabost. Ale potom si musíme vzpomenout, že je potřeba bojovat! Musíme se dostat na tu loď!

(Kadamba Kánana Svámí, 24.dubna 2012, Rádhadéš, Belgie, Čaitanya Čaritámrta Madhya-Líla 200-250)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.