úterý 21. února 2017

Mnoho problémů, jedno řešení

Úcta se vytratila už před mnoha generacemi. Ale milost Pána Čaitanji pronikla i do hříšných životů pokleslých lidí ve světě, kde vše směřuje špatným směrem. Hříšné činnosti pokrývají celou planetu, to je skutečnost. Proto toto není doba, kdy bychom se měli cítit dobře. Není to doba, kdy bychom měli zůstat ve svých chrámech, kde je všechno pěkně květinové a sladké. Když se zajímáme jen o sebe, není to dostatečné. Nemůžeme očekávat, že budeme ochránění od vlivu iluzorní energie, která je všude kolem, tím, že budeme zůstávat na našem malém ostrově uprostřed oceánu, protože dokonce i v chrámu bují hmotné touhy velice silně.

Oddaní zjišťují, že vnějšně přijímají duchovní život, ale uvnitř se potýkají s obtížemi. Cítí tlak od mysli a smysly jsou velice silné a někteří podléhají. Jak to překonat? Jak s tím naložit? Jak ovládat mysl? Tato otázka už byla vznesena tisíckrát. Znovu a znovu, mnohokrát se už mnozí na tuto otázku ptali. „Jak mohu porazit mysl? Jak mohu přemoci chtíč? Jak můžeme překonat hmotné touhy? Jak se stát pokorným? Jak se mohu stát duchovním učitelem? Jak se mohu stát světcem, když jím ve skutečnosti nejsem?“

Jak??? Klíčem je oddaná služba. Jednoduše se zapojit do oddané služby natolik, aby nezbyl žádný čas na starost o vlastní mysl a smysly! Kdykoliv je nějaký čas a mysl je rozrušená, odpovědí je více služby. Když je mysl rozrušena z přílišné služby, tak je to v pořádku. Tak je to dobře, jinak by byla rozrušena z hmotných věci.

Ranní přednáška, 9. prosince 2011, Durban, JAR

Původní článek z kksblog.com přeložil Madhupandit dás.

neděle 19. února 2017

Čas pro Krišnu

Můžeme chtít rodinný život, ale jak můžeme mít pěkný rodinný život bez Krišny? Rodinný život bez Krišny nebude uspokojující. Bude velice frustrující. Začne skutečně fungovat pouze tehdy, když přidáme Krišnu.

Co je to za práci, pokud se nevztahuje ke Krišnovi?! Peníze, peníze, peníze jen pro jídlo, spaní a ty ostatní věci. Budete frustrovaní, to vám zaručuji! Ale pokud použijete ty peníze pro Krišnu, pak je to v pořádku.

V každé situaci musíme vynakládat úsilí udělat něco pro Krišnu!

Byl jsem v rodinném ášramu, ale neměli jsme děti, díky osudu se to nestalo. Měl jsem svatbu, když jsem byl mladý, a po 24 letech bez dětí jsme už společně zestárli – bylo to osudem mého života?! Zní to trochu suše, a tak jsem vzal sannjás, a tím se zavazujete následovat striktní sliby. V podstatě esencí slibu sannjásu je, že úplně všechno je pro Krišnu a nic není pro vlastní smyslový požitek. A tak jsem získal dandu a ostatní věci, a pak jsem si pomyslel: „Co teď budu dělat...?“ Protože je tak pěkné dát takové sliby, ale potom je také musíte následovat!

Podívejte, před sannjásem jsem měl vždy dokonalou omluvu: „Já prostě nemám čas!“ Byla to velká omluva. Nemám dost času na zpívání. Nemám dost času na čtení. Nemám dost času na oddanou službu... Nemám dost času, nemám dost času, nemám dost času! A pak jsem vzal sannjás a najednou jsem měl veškerý čas pro Krišnu. „Óóo, no a co teď tedy budu dělat!“

Vidíte, že každý ášram je intenzivní! V každém ášramu musíme vynakládat vědomé úsilí. V sannjás ášramu musíme veškerý čas naplnit Krišnou. V grihasta ášramu si musíte udělat čas!

Kadamba Kánana Svámí, 4. prosince 2016, Melbourne, Austrálie, ŠB 3.26.41

Původní článek z kksblog.com přeložil MadhuPandit dás

pátek 17. února 2017

Má služba

Naše oblíbená píseň zní: “Sarīra abidyā-jāl, joḍendriya tāhe kāl, jīve phele viṣaya-sāgore, tā’ra madhye jihwā ati, lobhamoy sudurmati,” což je překládáno jako: „...smysly jsou síť vedoucí ke smrti a nejdravější a nejhůře ovladatelný ze všech smyslů je jazyk....“ Zní to docela drsně, ale díky milosti Pána Čaitanji a Pána Nitjánandy, díky zaměstnání jazyka v transcendentálních činnostech opěvování Krišny a ochutnávání Krišnova prasádam, se najednou vše změní, náš celý osud se změní. Tímto způsobem je to právě jazyk, který určuje náš osud!

Veliká loď, těžká mnoha tunami oceli je řízena a mění směr díky malému kousku kovu, kormidlu. Stejným způsobem může jazyk změnit osud celé naší existence. Takže musíme nějakým způsobem zapojit jazyk a pokud ho zapojíme ve spojení s Krišnou, pak se velice rychle ke Krišnovi připoutáme. To je povaha vědomí Krišny, paraḿ dṛṣṭvā nivartate (BG 2.59) - vyvineme vyšší chuť. Nemůžeme Krišnovi sloužit bez toho, že bychom k Němu vyvinuli pouto.

Na počátku, když začínáme, můžeme shledat určité věci trochu odříkavými, ale po chvilce si pomyslíme: „Toto je má služba a já se jí nevzdám, nepřestanu s ní. Toto je mým spojením s Krišnou!“ Ve vědomí Krišny je filozofie, ale skutečné spojení s Krišnou je skrze službu – jakoukoliv malou věc děláme... Službu si začneme ochraňovat, protože se vyvine pouto. To je povahou oddané služby -přirozeně se vyvine připoutanost ke Krišnovi, a proto následovat vědomí Krišny není těžké!

Kadamba Kánana Svámí, 4. prosince 2016, Melbourne, Austrálie, ŠB 3.26.41

Původní článek z kksblog.com  přeložil MadhuPandit dás

středa 15. února 2017

Získat prostor na čtení

Šríla Prabhupáda sepsal mnoho knih, avšak někteří lidé nepřečtou nikdy více než WhatsApp zprávu. Nikdy nedokončí čtení celého Šrímad Bhágavatamu.

Dokonce i po devíti letech ve vědomí Krišny stále ještě čtou devátou kapitolu prvního zpěvu. Pokud budou pokračovat tempem jako doposud, jednu kapitolu za rok, pak to asi nestihnou, protože Šrímad Bhágavatam má něco kolem 355 kapitol, což by znamenalo žít více než 355 let, a to by se nemuselo tak úplně stát a v tom případě nikdy Šrímad Bhágavatam nedočtou do konce!

Co se stane potom? Jsou snad navždy ztraceni? Naštěstí nikoliv. Pokud nasloucháme Bhágavatamu od těch, kdo ho četli, a specificky od velkých seberealizovaných duší, takové osoby nám sdělí esenci Šrímad Bhágavagamu.

Kadamba Kánana Svámí, 8. října 2016, Johannesburg, JAR, Náma-Hatta přednáška, BG 9.10

Původní článek z kksblog.com přeložil MadhuPandit dás

pondělí 13. února 2017

Dychtivost po milosti

Při uctívání Božstev je od začátku až do konce vše předepsáno. Jako například to, že nesmíte nikoho před Božstvy kárat, nesmíte před Božstvy plakat s výjimkou slz z extáze, nemělo by se před Božstvy jíst, s výjimkou čistého mahá prasádam, které by naopak mělo být uctěno okamžitě, protože to je milost a povaha milosti je taková, že když si ji nevezmeme ihned, může zmizet!

Proto když přijde milost, vezměte si ji bez váhání hned! Sarvabhauma Bhatáčárja byl probuzen Pánem Čaitanjou. Přímo do postele mu Maháprabhu dal prasádam Pána Jagannátha a on jej bez vyčištění zubů okamžitě přijal. Mahá prasádam by se mělo přijímat bez otálení.

Vzpomínám si, jak v počátcích ISKCONu seděli Brahmánanda a Tamál Krišna Mahárádž vedle sebe u prasádam. A Šríla Prabhupáda dal opravdu velkou kuličku simply wonderful Tamál Krišna Mahárádžovi, který si ji šetřil na konec jídla. A Brahmánanda prabhu, jenž seděl vedle něj, ji viděl, a najednou po ní z ničeho nic chňapl a obratem ji spolkl! Tamál Krišna Mahárádž poté řekl Prabhupádovi: „Ale... on právě.....“ a Prabhupáda odpověděl: „To je povaha milosti!“ Pokud si ji nevezmete okamžitě, může vám zmizet.

Tímto způsobem můžeme ocenit, že bychom měli být dychtiví a probuzení. Vaišnava má takový radar na detekci milosti – neustále všude hledá, a když ji nalezne, hned si ji vezme. A není to jen jedlá milost, ale milost ve všech podobách.

Jednou jsem dělal takovou studii a skrze Šrímad Bhágavatam jsem zkoumal různá slova, která jsou použita pro milost – někdy to je daya, občas je to kripa, jindy zase anukampa. Ale v desátém zpěvu, když přijde na řadu Vrindávan a transcendentální situace obyvatel Vrindávanu, jediné slovo pro milost  tam je PRASAD! Vše vidí jako prasad přicházející od Krišny, a tak neustále hledají Krišnovu milost.

Ale my jsme nechápaví. Prabhupáda často opakoval, že jsme nechápaví a nejme citliví na milost. My to prostě nevidíme! Krišna je zde v tolika podobách, přímo zde v hmotném světě – je to úžasná věc. Duchovní svět je přímo zde.

Kadamba Kánana Svámí, 7. prosince 2016, Melbourne, Austrálie, ŠB 3.26.46

Původní článek z kksblog.com  přeložil MadhuPandit dás

sobota 11. února 2017

Duchovní rozměr

Chrám je domovem Krišny. A je to také Svatý dhám a duchovní svět. Písma říkají, že Krišna nesestupuje sám, ale přináší si s sebou celý duchovní svět. A to není jednoduché vidět. Pouze velice svaté osoby to dovedou.

Světci jsou zajímaví lidé. Za ta léta jsem o svatých osobách dost četl - o tom, jak jsou šťastné uvnitř a nezávislé na vnějších okolnostech, bez ohledu na počasí, zisk či zdraví. Jsou výjimečné tímto způsobem, že nejsou ovlivněné vnějšími věcmi.

Po staletí se po celém světě v různých tradicích objevovaly svaté osoby, které měly velké přesvědčení a realizovaly Boha uvnitř srdce. Kráčely po tomto světě, ale existovaly v jiném rozměru - v duchovním. Písma také rozebírají ten jiný rozměr, je nazýván Vaikunta, neboli místo, které je prosté úzkosti.

*Poznámky z přednášky

Kadamba Kánana Svámí, 16. září 2016, Durban, JAR, Náma-Hatta lekce

Původní článek z kksblog.com přeložil MadhuPandit dás

čtvrtek 9. února 2017

Stále chytáte mouchy?

Jednou jsem v Indii viděl závažnou malbu. Byl to obraz s žábou. A tato konkrétní žába se nacházela v dost strastiplné situaci, protože ji zezadu už z poloviny spolknul had! Hadí hlava se pomalu plnila žábou a z žáby trčela ven už jen její špička. Když tu proletěla kolem nosu žáby moucha a žába k ní vystřelila svůj jazyk ve snaze ji chytit.
Kdo je na obraze ta žába a kdo had?! Had představuje čas a žába je živá bytost, která se snaží užívat si všech příležitostí, které jí prolétnou před nosem, i přesto, že je napůl snědená hadem času! V závislosti na věku... řekněme 35 - 40 let znamená napůl spolknutý. Ve 25 jsou spolknuté jen zadní nohy. Ale ve věku 75, představte si to, to už trčí z hadí hlavy jen oči a zbytek těla už had pozřel. Ve věku 80 už z žáby nevidíte nic, ale jazyk se stále ještě občas vystřelí ven, aby zachytil nějakou tu mouchu.
Takto koná svou práci had času, dělá ji velice tiše a jen občas si jej všimneme. Je skutečností, že dříve nebo později bude každá živá bytost nucena zažít efekt času. Nikdo v tomto světě nemůže zůstat, ale díky procesu bhakti jógy můžeme přemoci vliv hmotné energie a povznést se na vyšší úroveň vědomí!
 Kadamba Kánana Svámí, 12. června 1999
 Původní článek z kksblog.com přeložil MadhuPandit dás