úterý 6. listopadu 2018

Polapen láskou

Damódaraštaka, verš 1

Nejvyššímu Pánu, Jehož postava je ztělesněním věčnosti, poznání a blaženosti, Jehož náušnice v podobě žraloka se houpou sem a tam, Jež překrásně září v oblasti Gokuly a Jenž ze strachu z matky Jašódy rychle utíká od dřevěnéno hmoždíře, ale je jí chycen, protože utíkala rychleji, tomuto Nejvyššímu Pánu šrí Dámodarovi se s pokorou klaním.


Kdo dokáže běžet rychleji než Nejvyšší Pán? To není možné. Pamatujeme na to, že Krišna je Rančór - ten, kdo utekl z bojiště; utekl z bitevního pole a honil ho král Jávana. Jávana běžel plnou rychlostí, zatímco Krišna velmi klidně kráčel, a přesto ho Jávana nemohl dohonit. Jávana běžel a utíkal, ale nějakým způsobem byl pořád stejně daleko a vůbec se nepřibližoval. To je Krišna! Samozřejmě víme, že to Krišna zařídil tak, že tam spal Mučukunda. Mučukunda dostal takové požehnání - jelikož ho Indra budíval kvůli tomu, aby bojoval proti asurům - požádal o požehnání, aby dokázal spálit na prach kohokoli, kdo ho vzbudí, tak ho Indra nechal spát. Ale potom ho vzbudil tento Jávana a byl spálen na popel - to vše zařídil Krišna. Tak vidíme, že nikdo nedokáže běžet rychleji než Krišna. Matka Jašóda byla schopná běžet rychleji než Krišna, ale jednoduše kvůli tomu, že Krišna byl polapen její láskou. Nebyla to rychlost - byla to láska, kterou Krišnu polapila...


(Kadamba Kánana Svámí, 11.října 2011, Melbourne, Austrálie, domácí program)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.


úterý 30. října 2018

Nálada Vrindávanu

Během měsíce Kártiku je zde možnost udělat speciální pokrok. Zejména ten, kdo jede do Vrindávanu, má veliké štěstí, protože tam může člověk během Kártiku udělat mnohem větší pokrok, než za normálních okolností.

Proto být ve Vrindávanu během Kártiku je velice, velice speciální. Ne všichni z nás však mají možnost či čas jednoduše všeho nechat a jet na Kártik do Vrindávanu. Ale můžeme jet alespoň v našem vědomí, protože áčárjové jako Šríla Jíva Gosvámí zmiňují: "Mathura není místo. Je to stav vědomí."

Takže vědomí Mathury nebo Vrindávanu je to, co nás tam opravdu dopraví. Proto také můžeme tuto atmosféru vyvolat kdekoli, kde jsme, a tímto způsobem můžeme spočívat ve Vrindávanu vzpomínáním na něj, protože vzpomínání na duchovní úrovni je stejně dobré jako být tam, a prostě vzpomínáme na duchovní svět. Takže tohle je měsíc, kdy meditujeme o Krišnovi.


Přednáška, říjen 2011, Melbourne, Austrálie

Původní text zde.

sobota 27. října 2018

Kártik aneb Jak překvapit sami sebe

Kártik je časem k dotažení všech uvolněných šroubů a volných částí a k přivedení jich zpět ke skutečnému standardu. Kártik je naše šance! Je to jen jeden měsíc, ale po tomto měsíci se to samozřejmě stává zvykem! Zvyky takto fungují. Když něco děláte jeden měsíc, je snadné to udržet a pokračovat v tom. Tímto způsobem tedy můžeme získat tolik výhod.

Myslel jsem si, že můj hlavní cíl v tomto měsíci by mohla být meditace - ke zvýšení mého vzpomínání na Krišnu a mé služby, oboje i co do množství, tak i kvality. Říkal jsem si, že se zaměřím speciálně na kvalitu, protože kvantita není tak snadná. Už teď je toho během dne tolik co dělat, už tak dost hektický život, o kolik víc můžu fyzicky zvládnout? A nechci, aby se Kártik stal totálně stresující situací, kdy jen naplňuji tyhle velmi intenzivní sliby; ten druh slibů, který mě dostane na pokraj sil a kdy budu na konci měsíce, pokud to vůbec zvládnu až do konce, Kártik prostě nesnášet a možná dokonce i Krišnu.

Takhle ne! Ne, neudělám to měsícem plným stresu. Proto jsem si říkal, že tento rok nebudu dělat nic velkého, nepřijmu jeden opravdu velký slib. Mám jinou strategii - přijmu mnoho malých slibů. Také Krišna mi dal nějaké nápady ohledně zpívání. Myslel jsem si, že budu zpívat nějaká kola navíc, ale neurčím si, že každý den budu zpívat tolik kol navíc, jen si určím číslo na celý měsíc a tak to mohu upravit. Budou dny, kdy budu v jednom kole, kdy můžu zpívat méně, a během dní, kdy budu mít příležitost, budu zpívat víc. Takto se to zprůměruje, já přežiji a pořád budu zpívat kola navíc. Opravdu jsem si myslel, že to je dobrý nápad!

A pak jsem si říkal ano, něco budu číst. Každý večer si přečtu pět minut něco o Krišnovi. Budu číst pět minut Krišna knížku každý večer. To je pěkné. Není to velký kártikový slib, ale je to něco, o čem víte, že je to pěkné, ale co běžně zanedbáváme. Je to věc, kterou ne vždycky děláte. Já jsem si však řekl, že během tohoto měsíce Kártiku to dělat budu!

Tolik takových věcí... Nebudu vám říkat vše, co budu dělat, ale pověděl jsem vám trochu, abych každého tak nějak inspiroval, jak můžeme udělat něco. Ještě je dost brzo! Po této přednášce si můžete rychle zapsat pár věcí, které budete tento měsíc vykonávat. Jen pár věcí... A když to budeme dělat... pokud to opravdu budeme dělat... Budete překvapeni! Překvapíte sami sebe. Opravdu! Zjistíte, že vaše vědomí Krišny se o tolik zvýší jen za jeden měsíc praktikování - během měsíce Kártiku.

Přednáška, 4. října 2009, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.

pátek 26. října 2018

Kártik a čistá oddaná služba

V Bhagavad-gítě 10.35 Krišna říká, že ze všech měsíců "jsem marga-sirsa,"což je jméno pro období listopadu a prosince. Je řečeno, že před Krišnou nejdříve přijde Rádhá. Rádhá-Krišna, Rádhá-Šjám, Sítá-Rám... Nejprve je zmiňována Pánova choť. Proto je měsíc Kártik, který předchází tomuto měsíci marga-sirsa, měsícem Rádhárání. Je to měsíc, kdy meditujeme o čisté oddané službě, protože Ona je vlastníkem čisté oddané služby. Vůbec žádný kompromis, žádný vlastní zájem, má v mysli jen Krišnův zájem a nic jiného, než Krišnův zájem.

To je čistá oddaná služba, kterou najdeme u Šrímatí Rádhárání. Takže tento měsíc Kártik je o tomto. Každý, kdo běžně tedy tak nějak dělá kompromisy ve své oddané službě, se v měsíci Kártiku snaží o čistou oddanou službu. Během tohoto měsíce člověk může přijmout sliby k vykonání nějaké speciální služby, protože tento měsíc je měsícem Šrímatí Rádhárání. Ona si obzvláště všímá služby, kterou vykonáváme a když nás doporučí Krišnovi, Krišna nám také bude nakloněn. Rádhárání je velice soucitná a dobrosrdečná. Proto je tento měsíc obzvláště velmi vhodnou dobou k tomu, abychom se snažili a přitáhli milost. Tímto způsobem se připravujeme na měsíc Kártik a uvidíme, jakou speciální službu můžeme nabídnout...

Domácí program, 11. října 2011, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

čtvrtek 25. října 2018

Sliby během Kártiku

Takže Kártik je čas k dotažení uvolněných šroubů, všech nedokončených cílů a k znovuzavedení opravdového standardu. Kártik je naše šance! Je to jen jeden měsíc, ale po tomto měsíci se to samozřejmě stane zvykem! Zvyky takto fungují. Když něco děláte jeden měsíc, pak je snadné v tom pokračovat. Takže tímto způsobem můžeme přijmout tolik prospěchu.

Myslel jsem, že můj hlavní cíl v tomto měsíci bude meditace ke zlepšení mého vzpomínání na Krišnu a mé služby, oboje v kvantitě a kvalitě. Myslel jsem, že se zaměřím hlavně na kvalitu, protože kvantita není tak snadná. Už takhle je toho během dne tolik co dělat, už takhle je to tak hektický život, o kolik víc můžu fyzicky zvládnout? A nechci, aby se Kártik stal totálně stresovou situací, kdy prostě jen vykonávám tyto velmi intenzivní sliby, druh slibů, které mě přivádí na pokraj, a že na konci měsíce, pokud je vůbec budu vykonávat až do konce, budu Kártik nenávidět a Krišnu možná taky!

středa 24. října 2018

Kártik pro zaneprázdněné


V roce 1986 jsem byl díky zodpovědnosti za budování Samádhi Šríly Prabhupády v Majápuru v jednom kole. A nebyl tomu konec, žádný konec toho, co všechno se musí pro tu stavbu zařídit. Jednoho dne jsem se  na Samádhi díval a vypadala jako obrovská tvář s velkými ústy, a ta ústa říkala: „‘Aniyor! Aniyor! Aniyor!‘. Dej mi více! Dej mi více!“ A já jsem dopravoval kamióny cementu a oceli a cihel a kamenů a mramoru a přiváděl jsem inženýry a konstruktéry a výkresy a technické experty a zaměstnance a rušil jsem stávky, abych zajistil více práce a musel jsem se zabývat nekonečnými věcmi a svoje kola jsem zpíval během Mangala árati, protože jsem musel v šest začít pracovat a večer jsem byl tak unaven, že jsem již více zpívat nemohl a jen jsem se zhroutil... A byl jsem popravdě řečeno absolutně zaneprázdněný!!!

A uprostřed toho všeho se jednoho dne zjevil Lokanáth Maháráj! Toho času Lokanáth Maháráj vedl padayatru. A padayatra měla šíleného slona! Ten slon byl hustý; zvedal lidi a házel je kolem! A byl tam velbloud, co kousal lidi! A byla tam spousta indických vesničanů, mnoho! A měli hodně diorámat a výstav a traktorů a všeho. A Lokanáth Maháráj ke mně přišel a říká: „Chtěl bych, aby ses postaral o padayatru, až dorazí do Mayapruru.“ Řekl jsem: „Maháráji, Maháráji, Maháráji, prosím Maháráji buď milostivý! Maháráji, jsem tolik vytížený... já, já stěží zpívám svá kola! Jedno stéblo navíc, Maharáji, a zlomí to velbloudovi záda...“ Myslel jsem si pro sebe, že se Lokanátha Maháráje zbavím. A on začal, řekl: „Víš, v mé vesnici se říká, že když chceš, aby bylo něco uděláno, musíš jít za zaneprázdněným člověkem.“ Řekl: „Protože ten, kdo není zaneprázdněný, je líný. Takže když půjdeš za ním, nic neudělá! Ale zaneprázdněný člověk je přirozeně velice aktivní, může být v jednom kole, a proto nemusí být schopen toho udělat mnoho, ale alespoň udělá něco! Takže když chceš, aby bylo něco uděláno, běž za tím, kdo je prací zahlcený!“ Co bych mohl po tom říci! Pokořen vesnickou logikou! Je to úplně praktické!

Takže jsem tam byl, měl jsem kousavého velblouda a musel jsem na něho dávat neustále pozor! A musel jsem si držet bezpečnou vzdálenost od slona! A potom vesničané (Maháráj napodobuje): „Ahh, tady není žádná voda, pani nahi he, pani nahi he!“ A: „Máme hlad,“ víte, a: „Jsme žízniví a chceme mahá prasádam!“ Bože, oni chtěli všechno! A já jsem byl jako otec padayatry! A takto mě i oni viděli! Chtěli kapesné, chtěli všechno! Chtěli si brát z mé kapsy! Bylo toho příliš!

Takže tento příběh je zde pro vás, protože vím, že vy všichni jste zaneprázdnění lidé. A vím, že protože jste všichni v jednom kole, nemáte čas. Ano, a já bych s vámi soucítil... dokud jsem nepotkal Lokanátha Maháráje! A on naprosto zboural mou iluzi a nastolil naprosto jasně, že "ano, promiňte, právě když jste zaneprázdnění, jste ta pravá osoba"! Jste ta správná osoba udělat něco navíc! Něco mimořádného, nemusí to být velká věc, ale alespoň něco, protože zaneprázdnění lidé jsou přirozeně aktivní. Takže ano, jste ta pravá osoba pro Kártik! Kártik je zde pro vás, pro vás, zaneprázdněné osoby! Ano – mnoho zaneprázdněných osob! Pro všechny z vás, kteří mají spoustu práce, je zde měsíc Kártik. Abyste byli ještě trochu více zahlceni! Hmm... velice pěkné! Takže tímto způsobem můžeme být všichni zaneprázdněni službou Krišnovi a můžeme vytvořit něco speciálního...

Jeho Svátost Kadamba Kánana Svámí, 4. října 2009, Phoenix, Durban, Jižní Afrika

Původní článek v angličtině je zde.

pondělí 22. října 2018

Jediné útočiště




Smysl zpívání je přijmout útočiště. Každý v tomto světě potřebuje útočiště; to dobře víme. Ale kde jinde než u Krišnových lotosových nohou? Taková je naše situace - neexistuje jiné útočiště! Vše ostatní je iluzorní útočiště. Skutečnou jistotu a útočiště nalezneme u Krišny a to je podstata duchovního života.

Když jsme v duchovním životě noví, myslíme si, že děláme pokrok - cítíme to, cítíme, že se věci mění, že se mění náš život, cítíme, že začínáme být vážní...ale když jsme zapojeni po delší dobu, cítíme, že neděláme vůbec žádný pokrok. Proč tomu tak je?

Na začátku je náš pokrok dobře měřitelný. Kolik zásad následujeme - tři, čtyři, dvě? Nebo kolik kol zpíváme? To se dá změřit. Ale později je to jiné, protože potom je to o stavu čistoty srdce, což je složitější změřit.

Po staletí existuje v Indii kultura uctívání Krišny. Uctívání Krišny se v té kultuře zachovalo. Ale co stav srdce? To je něco jiného. To nezískáte jen z kultury. Kultura tomu přispívá, protože v jejím rámci existuje úcta a uctívání Krišny a dokonce i Krišnovo jméno. Ale Krišna chce stav našeho srdce. Na konci Bhagavad-gíty (18.66) Krišnsarva-dharman parityajya, mam ekam saranam vraja.
a říká, abychom se Mu odevzdali,


Téma odevzdání je velmi široké. Je veliká výzva to udělat. Skutečně říct, "Teď jenom Krišna!" Jinak hrozí nebezpečí, že budeme pomýšlet na jiné způsoby, kterak přijmout útočiště. Proto čím víc přijmeme útočiště u svatého jména, tím méně ho budeme potřebovat přijmout v jiných věcech.


(Kadamba Kánana Svámí, prosinec 2010, Kapské Město, JAR, ranní přednáška)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.