pondělí 27. března 2017

Božský zásah

Jak můžeme čelit výzvám tohoto světa sami? Ten, kdo je s Krišnou, není nikdy sám. Když jsme ve vztahu s Krišnou, aktivně se snažíme Jej potěšit. Pak nejsme nikdy sami, protože Krišna naše jednání opětuje. Není to tak, že bychom v oddané službě tvrdě pracovali a snad za to někdy v budoucnu získali odměnu. Celý život musíme dřít dnem i nocí pro Krišnu, vstávat ráno v nemožný čas, žít velice odříkavým životním stylem, a pokud to děláte celé správně, pak na konci života získáte odměnu: "Vítejte, nyní se můžete vrátit zpět do duchovního světa!"

Ne! To není vědomí Krišny. Ve vědomí Krišny probíhá Krišnovo opětování nyní - odměnu získáváme teď a zároveň také na konci. Krišna nám opětuje nyní! Je s námi ve skutečnosti stále a zasahuje různými způsoby v našich životech. 

Také jste zažili, že Krišna naprosto jasně zasáhl - určitý Božský zásah? Myslím, že každému se to někdy stalo. Když otevřete knihu a je to právě na místě, které popisuje to, o čem jste hovořili před deseti minutami, přímo tam na těch stránkách... Takové věci se dějí.

Kadamba Kánana Svámí, 31. Srpna 2010, Záhřeb, Chorvatsko


Původní článek v angličtině z kksblog.com přeložil Madhu Pandit dás

sobota 25. března 2017

Jednoduchost

Ve Vrindávanu jsem byl jednu dobu chrámovým prezidentem. Byl to dost velký chrám, takže jsem neměl nikdy ani chvilku klidu! Prabhupáda ustanovil pravidlo, že chrámový prezident musí podepsat každou účtenku k proplacení, která opustí chrám. A tam bylo mnoho účtenek každý den. Mnoho účtenek a mnoho osob s nimi za mnou neustále chodilo. „Prosím, můžete podepsat toto? Prosím, podepište se sem.“ Dokonce někdy, i když jsem byl ve sprše, zaklepali na dveře a řekli: „Prosím otevřete, můžete podepsat tuto účtenku?“

Občas jsem utekl z kanceláře a šel jsem na Govardhan, což nebylo daleko - 20km od chrámu - a myslel jsem si, že tam budu mít duchovní den. I tam jsem se však poté setkal s lidmi, kteří řekli: „Sháním vás celý týden! Můžete prosím podepsat tuto účtenku?“

Bylo toho příliš. Myslel jsem, že to zničí můj život. A tak jsem se jednoho dne rozhodl odejit na procházku do polí, kde mě nikdo nenajde. Pěkně jsem se procházel mezi poli a vše bylo fajn. A v jednu chvíli jsem tam potkal jednoho farmáře, takového jednoduchého muže.

On mi říká: „Vidíte toto pole? To je moje pole a úroda, co na něm roste, je úplně nejlepší! Je to ta nejlepší úroda ze všech!“ Byl jako malé dítě: „Podívejte na moje kolo, to je to úplně nejlepší kolo ze všech…!“
Opravdu, to je vaše úroda? Ó, to je velice pěkné“ Choval jsem se k němu jako k dítěti a on pak odvětil: „Víte, chodím sem každý den na jednu hodinu!“

„Opravdu sem každý den chodíte na jednu hodinu?“ A ten farmář odpověděl: „Ano. A potom jdu domů a dělám púdžu!“

Pak jsem o tom přemýšlel. Že tento muž není vůbec tak dětinský! Pracuje každý den jednu hodinu a zbytek dne tráví púdžou! Kdežto já trávím celé dny podepisováním účtenek... On je jednoduchý, pravděpodobně má dům maximálně o dvou malých místnostech, asi také několik dětí, které mu pomáhají s púdžou a takto žije jednoduchým životem. Velice jednoduchým, ale opravdu má čas na duchovní život!

Kadamba Kánana Svámí, 15. února 2009

Původní článek z kksblog.com přeložil Madhu Pandit dás

čtvrtek 23. března 2017

Aktivní kazatelé

Ve Šrí Čaitanja Čaritámritě Pán Čaitanja říká: „Jsem jen jediný zahradník. Mám mnoho plodů lásky k Bohu. Jak bych je dokázal rozdat sám? Proto nařizuji všem ve vesmíru, aby tyto plody rozdávali.“

Říká: „Jak bych mohl já sám….“ On je Nejvyšší Osobnost Božství, může cokoliv chce, může všechny ty plody rozdat, v tom není žádná potíž. Ale on chce, abychom je rozdali my, protože právě skrze rozdávání lásky k Bohu získáváme milost! Tímto způsobem se očistíme. Proto se staňme aktivními kazateli v tomto sankírtanovém hnutí. Každý jediný oddaný se musí nějakým způsobem stát aktivním kazatelem. A víme, že Šríla Prabhupáda byl mimořádně potěšen rozdáváním svých knih. Tlačme toto hnutí kupředu společně!

Prabhupáda se odkazoval na indické železnice, kde měli na plakátu napsáno „Smyslem železnice je udržet kola v pohybu.“ To znamená, že vše na železnici směřuje k tomu, aby se kola stále otáčela. Obdobně také v tomto hnutí je to harinám sankírtan - posílit harinám sankírtan. Všechny ostatní služby jsou určeny právě k tomuto cíli! Skutečnost, že máme překrásné chrámy ve Vrindávanu, není jen k tomu, abychom se mohli potloukat kolem a volat „Rádhe“ nebo „Hare Krišna“. Navštěvujeme svatý dhám proto, abychom se občerstvili, inspirovali, získali čerstvé spojení s Krišnou a mohli se znovu pustit do rozdávání!

Samsára dávánala-lídha-loka - celý svět je v planoucím ohni. Je to planoucí lesní požár. Co s tím asi uděláme? Dešťové mraky vaišnavů, ghanāghanatvam, uhasí tento lesní požár. To je naší prací, musíme jej uhasit. Pokud s tím nic neděláme, mája nečeká, mája káže velice mocně. Veškerý čas využívá média a bombarduje všechny, včetně nás. Proto musíme jednat. Musíme tlačit toto hnutí. Je to tak vzácná příležitost. Šríla Prabhupáda povzbuzoval své muže a ženy stejnoměrně aby tlačili toto hnutí kupředu.

Kadamba Kánana svámí, 12. listopadu 2016, Vrindávan, Indie, Šrímad Bhágavatam 6.18.1-8

Původní článek z kksblog.com přeložil Madhu Pandit dás

úterý 21. března 2017

Vědomí Krišny je volbou

Duchovní život byl výzvou v každém věku, dokonce i v satja juze! Přestože satja juga nabízela velice pěkné a příznivé podmínky. Nebylo třeba pracovat, obilí rostlo přirozeně, všude bylo ovoce. Vše, co bylo zapotřebí, byla meditace, ale musela být vykonávána velice dlouhou dobu, to byla ta potíž. Nyní se vše musí stihnout rychle, s okamžitými výsledky. V satja juze se ale vše muselo vykonávat velice dlouho. A tím tam byla ta příležitost odchýlit se – mysl. A také se to stávalo.

Duchovní život ve všech dobách byl a bude výzvou. Vždy bude existovat ten osobní prvek boje v duchovním životě. Šríla Prabhupáda ho nazval „bojem s májou“ a vždy to bude boj s májou, protože mája nás bude stále zkoušet. Nejen v tomto věku, kdy je život těžký, ale ve všech věcích. Proto si nemůžeme myslet, že speciálně nyní je to velice obtížné! Nyní je obtížné praktikovat duchovní život, ale dříve to bylo mnohem snazší. To je chybné argumentování, které přehlíží základní povahu duchovního života, kterou je, že vyžaduje odevzdání se. Odevzdání se je nutné! To je Krišnův požadavek:

nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya 

yoga-māyā-samāvṛtaḥ 
mūḍho 'yaṁ nābhijānāti l
oko mām ajam avyayam

Nikdy se nevyjevuji hlupákům a neinteligentním jedincům. Pro ně jsem zahalen svou vnitřní energií, a proto nevědí, že jsem nezrozený a Mé existence neubývá.
To je princip, který se aplikuje nejen nyní, ale je platný stále – Krišna se zahaluje.

Toto není přednáška, kde bych se snažil publikum nějak bičovat. Někdo by mohl mou prezentaci špatně pochopit a myslet si, že se snažím publikum pokořit a říci: „Bojujte… no tak pojďte, udělejte to!“

Ne, tak to není. Říkám, že je to na vás. Je to jen a jen na vás. Pokud to chcete udělat. Pokud to nechcete udělat, pak to nedělejte. Pokud chcete zpívat Hare Krišna, zpívejte! Pokud zpívat Hare Krišna nechcete, pak spěte nebo se snažte užívat si smyslů - jak chcete. Protože nakonec je to vaše volba. Vědomí Krišny je volba. Máme volbu, je to na nás. Nikdo nemůže být donucen. Nemůžeme k tomu lidi donutit, to není možné…

Chvíli můžeme dělat velice striktní program a být velmi striktní – kontrolovat, zda každý vstává, ujistit se, že každý zpívá, dohlédnout, že všichni dělají všechny věci správným způsobem, ale poté… stejně si budou  dělat, co chtějí, protože dříve nebo později bude každý následovat své touhy. Takže je to o volbě. Proto říkám, že ze své strany na vás netlačím, ale ukazuji vám příležitost. Ano. Je to příležitost! Příležitost, která zde nyní je.

A je to stejné i pro mě, protože kdo mě může do něčeho tlačit!? Nevím. Vše, co mohu říci, je, že musím zpívat každý den šestnáct kol. Nemusí to být velký počet, ale na některé dny to mnoho je. Dnes jsem stihl zatím jen čtyři, tak pozdě. To je špatné. Někdy mám takový pěkný program - zpívat šestnáct kol ještě před mangala árati, to jsou dobré časy. Vždy říkám, že šestnáct kol před mangala árati jsou ta nejlepší. Šestnáct kol před daršanem jsou druhá nejlepší. Šestnáct kol před setměním jsou třetí nejlepší. A šestnáct kol po setmění… těžké.. uff! Kola pozdě v noci jsou ta, která musíte zpívat. To jsou ta kola, která nechcete zpívat. Dnes se budu snažit dokončit svá kola před setměním, raději dříve než později!

Kadamba Kánana svámí, 23. září 2014, Durban, JAR, Šrímad Bhágavatam 1.10.4

Původní článek z kksblog.com přeložil Madhu Pandit dás

neděle 19. března 2017

Překonat hříšnost věku kali

Ve věku kali se obecně lidská populace skládá ze dvou druhů lidí - zvířat a pokrytců. Zvířata, která jsou otevřeně pokleslá, a pokrytců, kteří jednají jako by pokleslí nebyli, ale ve skutečnosti jsou. To jsou jediné dvě skupiny lidí, které obecně najdeme v tomto věku. Pokrytci se procházejí kolem v pěkně nažehlených oblecích a šatech se svými snobskými nosy vzhůru, shlížejíce dolů na ostatní, kteří jsou tak pokleslí. Ale oni sami se také zapojují do tolika hříšných činností, jen skrytě a tajně.

Bez vědomí Krišny není otázka nebýt hříšný, to prostě není možné! Člověk k tomu bude tlačen byť i jen sociálními zvyky a činnostmi. Proto je prakticky každý na hříšné úrovni.

Brzy ráno, když na palubě letadla nosili snídani, těsně před přistáním ve Frankfurtu, jsem měl tu příležitost zblízka očichat a shlédnout hříšnost všech na palubě. Bylo to velice intenzivní! Ve 4:30 namísto mangala árati tam kolem mne byly všechny možné druhy nevegetariánských věcí! Bylo to opravdu intenzivní! A lidé se začali do těch věcí pouštět a mysleli si, že je to naprosto normální!

Původní článek z kksblog.com přeložil Madhu Pandit dás

pátek 17. března 2017

Setkání s Krišnou

Toto zpívání musí pokračovat. Namísto schůzí, prohlášení, výnosů, revolucí a nakonec bez konečného východiska, měli bychom zpívat.“ (Verš v angličtině - pozn. překladatele)
Jeho Svatost A. Č. Bhaktivédanta Svámí Prabhupáda, z Lílámrity, 6. část, strana 182


Podivuji se, kolik času ze svého života jsem strávil na různých schůzích. Ale i tak - společně to můžeme změnit, co zvládneme sami? A pak jsou tu i osobní záležitosti, které nemůžeme vždy ignorovat. Včera jsem přemýšlel, že půjdu brzy odpočívat a brzy vstanu. Ale někdo večer přišel a potřeboval si povídat. Bylo to pro něj důležité a on je důležitý pro mě. Takže co jsem měl dělat, musel jsem obětovat své brzké ranní vstávání a s tím i ta kola navíc, která jsem plánoval zpívat. Toto je to, co znamená mít vztah - je to věcí dávání a přijímání. Bhajanandí (oddaný, který praktikuje oddanou službu v osamocení) dává celý čas co na světě má do zpívání, protože co jiného je zde skutečně na práci. A ghoštyanandí by chtěl dělat to samé, ale nemůže vždycky, protože rozdává sám sebe druhým při kázání vědomí Krišny.

Prithu Prabhu rád hovoří o yare dekha tare kaha ‚krsna‘ – upadesa (Čaitanja Čaritámrita 7.128), kohokoliv potkáš, řekni mu o Krišnovi. V minulých dnech poznamenal: „Mysleli jsme jen na to, jak udělat další oddané. Neustále jsme hledali, zda by se někdo nemohl stát oddaným a tvořili jsme oddané.“ A on vytvořil mnoho velice pěkných oddaných.

Kolik z nás má čas zpívat pravidelně 64 kol? Mám moc rád ten program - vstávat v 1:30 ráno, vykoupat se a jen začít zpívat. Pak mohu dokončit 64 kol před 10. hodinou dopoledne, ale to bych zmeškal mangala árati, guru púdžu a ranní přednášku. Někdy se mi chce pověsit na dveře zvenku nápis „Nerušit! Probíhá velice důležitá schůzka!“ A uvnitř místnosti se budu snažit setkat se s Krišnou při zpívání svatých jmen. Někdy chci být sám a jindy chci jít na harinám nebo být na Ratha Játře. Kázání dává japě život......

Kadamba Kánana Svámí, 17 června 2009, Rozhovory o japě

Původní článek v angličtině zw.kksb kksblog.com přeložil Madhupandit dás

středa 15. března 2017

Karmické zapletení

Rodinná náklonnost je diktována kvalitami hmotné přírody. Je úžasné, co vše se změní, když dítě přijde na svět. Jeden otec držel svého právě narozeného syna a řekl: „Nevím, proč jsem připraven svůj život naprosto odevzdat této osobě, kterou vlastně ani neznám!?“

To je skutečnost - neznáme své rodinné příslušníky. Kdybychom se na ně podívali skutečně objektivně, nejsou pro nás vždy přízniví. Je řečeno, že někdy se náš nepřítel z minulého života narodí jako náš vlastní syn. Jen kvůli tomu, aby nás rozrušoval a působil nám nepříjemnosti a utrpení...

Šrímad Bhágavatam 10.2.21, 4. února 2016, Bhaktivédanta Manor, Spojené království

Původní článek v angličtině z kksblog.com přeložil Madhupandit dás