Božská požehnání

Německý spisovatel Goethe, který je takový ekvivalent Shakespeara, přišel se zajímavým bodem.
Řekl, že dítě je realista, jelikož dítě se snaží pochopit, co jsou jablka a co jsou hrušky; dítě se snaží pochopit rozdíly. Snaží se pochopit, co je realita.
Mladý člověk je idealista - sní o tom, co ze svého života udělá.
Řekl, že ve středním věku se z člověka stává tak trochu cynik, "Ale jo, jo, jo. Viděl jsem to. Tyhle sny... Já vím moc dobře, co se stane."
Goethe poté říká, že ve stáří se z člověka stává mystik. Je tomu tak proto, že když jste staří, vidíte, že dokonce i lidé, kteří měli všechny předpoklady, všechny, které by logicky měly vyústit v úspěch, tak úspěch nemají. Zatímco lidé, kteří neměli vůbec žádné předpoklady k tomu, aby uspěli, ti se úspěšnými stali. Tehdy se stanete mystikem a uvědomíte si, že v celém uspořádání je božská ruka a pokud nemáte božská požehnání, žádný plán nemůže uspět. Není to možné - nic nebude bez těchto božských požehnání fungovat. 


(Kadamba Kánana Svámí, 30.dubna 2019, Rádhadéš, Belgie, Šrímad Bhágavatam 9.15.31)


 Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Vše se v dobré obrátí

Zažíváme, jak vše v tomto světě prochází šesti proměnami. Vše vzniká, roste, vzkvétá, vytváří vedlejší produkty, poté chřadne a nakonec přestává existovat. Taková je dynamika tohoto světa. Ukazuje nám, že cokoli máme, není naše. Cokoli, co máme,  je ve skutečnosti dárek, který na chvíli dostaneme a potom si ho Krišna vezme zpátky. Někdy postupně během času a jindy velmi rychle. Najednou je nám všechno odebráno.


Ale ten, kdo za tím vším vidí Krišnu, může vidět, že v konečném smyslu musí být vše dobré, protože Krišna je benevolentní. Krišna je suhrdam sarva bhutanam (Bhagavad-gita 5.29); je dobrodincem všech živých bytostí. Proto když máme toto pevné přesvědčení, že je Krišna naším dobrodincem, začneme vidět, že vše, co se nám děje, je dobré, dokonce i když to tak vždy nemusí být vidět. Potom víme, že to bude dobré v dlouhodobém časovém horizontu; něco, co nemůžeme vidět teď, ale později se to v dobré obrátí.



Můžeme to vidět, když procházíme těžkostmi, bolestí a problémy v hmotném světě. Donutí nás to více na Krišnovi záviset, odevzdat se Mu a povede nás to k hlubšímu hledání příčin a významu života. A takto můžeme vidět, že chvíle velkých těžkostí v našem životě se později stanou zdrojem naší síly. Začneme vidět, že ty těžkosti nás vlastně posílily a byla to celou dobu Krišnova laskavost.


(Kadamba Kánana Svámí, 24.únor 2019, New York, USA, Bhagavad-gíta 7.7)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde

Krišna je všude

Můžeme vidět, jak je vše spojeno s Krišnou. Vidíme, že Krišna je semenem celé existence. Můžeme vidět, že Krišna je přítomný všude. Stejně jako v Bhagavad-gítě Krišna samotný říká - raso aham apsu kaunteya; jsem chutí vody. Prabhasmi sasi suryayo; jsem světlem slunce a měsíce. Pranavah sarva-vedesu; jsem slabikou om ve védských mantrách. Sabdah khe paurusam nrsu; jsem zvukem v éteru a schopností v člověku (Bhagavad-gita 7.8).

Krišna je tedy přítomný všude, je všude. Není to tak, že bychom se uměle snažili být si vědomi Krišny, zatímco jsme zaměstnaní celou touto hmotnou energí a každý den děláme tolik věcí a pak tak či onak svou mysl upřeli na podobu Nejvyššího Pána; a uvědomovali si, jak je to těžké, protože jsme zaneprázdněni od pondělí do pátku a potom přijde víkend a máme v hlavě tolik věcí a pak si pomyslíme, "Jak mohu myslet na Krišnu, když se kolem mě děje tolik jiných věcí?" Ale potom musíme vědět, jak je vše kolem nás spojeno s Krišnou, všechno. Vše je jednoduše Krišnovou energií a Krišna je původem všeho. Proto sutre mana-gana iva (Bhagavad-gita 7.7); za vším je On a On je nití, která vše spojuje.

(Kadamba Kánana Svámí, 24.února 2019, New York, USA, Bhagavad-gita 7.7)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.

Chuť lásky

Poté co přijal sannjás se Pán Čaitanja díky triku Pána Nitjánandy setkal se všemi oddanými z Bengálska, včetně matky Sačí. Pán Čaitanja měl transcendentální náladu. Řekl, "Co jsem to udělal? Byl jsem šílený. Tak či onak jsem přijal sannjás v záchvatu šílenství. Jak bych semmohl vzdát své matky? Ale teď už je příliš pozdě - už je to učiněno!"
Když to matka Sačí slyšela, řekla, "Prosím o to, abych směla tento týden vařit a abych byla jediným kuchařem." Každý chtěl vařit, ale přání matky Sačí bylo vyslyšeno, a když vařila, bylo to něco neuvěřitelného. Pokaždé, když vařila, bylo to speciální, ale tentokrát věděla, že vaří pro Nimáje naposledy. Proto vařila s takovou láskou a oddaností a do všeho, co vařila, to vložila, a potom to nabídla. Když oddaní dostali toto maháprasádam, bylo to výjimečné!
Můžete koupit nějaké jídlo v supermarketu, přečíst složení a říct, "No, je to vegetariánské... Šrí Višnu, Šrí Višnu, Šrí Višnu... a teď máme prasádam." Ano, je to prasádam, ale také existuje prasádam, kdy oddaný s velkou láskou a odevzdáním vynaložil veliké úsilí, aby udělal něco výjimečného, že to můžete cítit v každém soustu! To vychutnávali oddaní a dokonce matka Sačí.
Toto hnutí je vytvořeno z odevzdání a je to odevzdání, které dělá věci výjimečnými. A je to odevzdání, které je tím prostředkem, kterým kážeme. Pokud si myslíme, že kázání znamená naučit se umění hypnózy, pak děláme velikou chybu. Oddaní si ostatní kupují svým příkladným odevzdáním.  


(Kadamba Kánana Svámí, 31.prosince 2018, Simhačalam, Německo, Šrímad Bhágavatam 3.25.21)


Odkaz na přepis v angličtině najdete zde.