Věčná perspektiva

Během mnohých let mého zpívání nebyl každý den dokonalý. Zpíval jsem, když jsem byl unaven, když jsem byl nemocný a zraněný, dokonce jsem zpíval i na koňské dostihové dráze! Kvalita mých kol byla různá kvůli mé vlastní fyzické kondici, vnějším okolnostem i kvůli stavu mého vědomí. 

Ale svaté jméno zůstalo nedílnou součástí mého života. Jméno je jako přítel, je vždy tady, konejší mou mysl, vytváří vyrovnanost během turbulencí v životě v hmotném světě a odpoutává mě od neustálých afér. Svaté jméno mi pomáhá mít na paměti věčnou perspektivu, že to, na čem skutečně záleží, je má služba Krišnovi.

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Nevědomá proměna

Dokonce ještě předtím, než svaté jméno zpíváme čistě, už vstupuje do hříšných životů podmíněných duší. Nevím, jak se to stalo vám, ale vím, jak se to stalo mně.

Do mého města přijela šedá dodávka a najednou se rozletěly její zadní dveře a vyskákali všichni ti růžoví mužíčci - bylo jich příliš mnoho! Nebyl jsem si jistý, jestli jsou z planety Země! Vydali se mým směrem a já rychle zapadl do nedalekého obchodu. Díval jsem se zpoza výlohy, jak zpívají a tleskají. Někteří lidé říkali: “Je to nebezpečná sekta!” Rozhodně vypadali nebezpečně! O tři měsíce později jsem je viděl v televizi, kde vysvětlovali svou filozofii - žádné maso, ryby a vejce, žádný hazard, žádná intoxikace a žádný nedovolený sex - to už jsem věděl, že nebezpeční jsou!

Ačkoli jsem tedy slyšel zpívání svatého jména, v mysli jsem vzdoroval. Někdy jsem je viděl ve městě v ulicích. “Hare Krišna, Hare Krišna!” - konečný příklad náboženského fanatismu. Viděl jsem, jak rozdávají knihy. Nikdy mě nezastavili a já si od nich nikdy knihu nekoupil.

Ale potom jsem potkal jednu dívku. Měla psa a ten pes se jmenoval Krišna! Co jsem měl dělat? Večer jsem toho psa venčil, a on stále utíkal a já jsem na něho mnohokrát hlasitě volával, “Krišnaaaaaa” a tak jsem začal harināma saṅkīrtana!

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Výjimečná milost

Dostali jsme dar Svatého jména, ale ve skutečnosti jsme toho dostali ještě více. Máme k tomu navíc milost Pána Čaitanji Maháprabhua! Skrze Jeho milost se to, co je pro nás obtížné, stane snadným. A co má být snadné se bez Jeho milosti stane nečekaně obtížným. V Laghu-bhāgavatāmṛtě předkládá Šríla Rúpa Gósvámí dlouhý a zevrubný popis všech avatárů (inkarnací) Višnua. Také vysvětluje, co se děje v Kali-jugách ve všech ostatních vesmírech, kde se Pán Čaitanja Maháprabhu nezjevuje. Říká, že během Kali-jug v těchto vesmírech se také objevuje inkarnace Višnua, která dává dar harināma saṅkīrtanu. To je tedy něco velmi zvláštního!

Nicméně ta obzvláštní milost Pána Čaitanji Maháprabhua, která nám umožňuje jednoduše dosáhnout lásky ke Krišnovi, ta v Kali-jugách v těchto ostatních vesmírech chybí. Ačkoli je tam přítomna tato mise zpívání Svatého jména, nešíří se tak široce a úspěšně jako zde v této Kali-juze. 

namo mahā-vadānyāya

kṛṣṇa-prema-pradāya te

kṛṣṇāya kṛṣṇa-caitanya-

nāmne gaura-tviṣe namaḥ

„Ó nejštědřejší inkarnace! Jsi samotný Kṛṣṇa, který se zjevil jako Śrī Kṛṣṇa Caitanya Mahāprabhu. Přijal jsi zlatou barvu Śrīmatī Rādhārāṇī a všude rozdáváš čistou lásku ke Kṛṣṇovi. S úctou se Ti klaníme.“

(Śrī Caitanya-caritāmṛta Madhya-līlā 19.53)

Je to Pán Čaitanja Maháprabhu zjevující se v této Kali-juze jako Krišna samotný, kdo široce rozdává čistou lásku ke Krišnovi.

Proto v tomto věku Kali jsme ve skutečnosti povýšeni dokonce nad pozici zbožných osobností minulosti. Ale nikdy nesmíme zapomenout, že jsme v této pozici pouze díky výjimečné milosti a ne díky našim kvalifikacím.

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Neomezený prospěch

Haridāsa Ṭhākura vysvětluje, jak svaté jméno funguje. Přirovnává to k rannímu východu slunce. Předtím, než se slunce skutečně objeví nad obzorem, již je na nebi patrné světlo a všechna temnota a strachy noci jsou pryč. Stejně tak dokonce ještě předtím, než svaté jméno pronášíme čistě, dokonce i když začneme svaté jméno zpívat náhodně nebo jen mimochodem, karma už je ničena.

Ale svaté jméno dělá víc. Svaté jméno nejen očišťuje naši karmu, ale svaté jméno nás také osvobozuje od zrození a smrti.
 
Nicméně to je také jen vedlejší účinek. To není to hlavní. Hlavní věc je, že zpíváním svatého jména získáme lásku k Bohu a když lásku k Bohu dostaneme, dosáhneme stadia štěstí, které je mimo vše, co si dokážeme představit!

 

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)

Očišťování prachu

Zpívání zažíváme na mnoha úrovních. V počátečních stádiích zpíváme zatímco zápasíme s hmotnými připoutanostmi a zpívání svatého jména rozptyluje mlhu v našem vědomí. Většina z nás hledá v tomto zpívání očistu a hledáme útočiště, mad-āśraya, hledáme útočiště u Krišny, úkryt před strastmi hmotné existence, před zápasem se třemi kvalitami hmotné přírody, hledáme nějakou úlevu. Nicméně nepřináší to úlevu pouze během toho, co zpíváme, ale vytváří to v našem srdci trvalý efekt a proniká do celého našeho vědomí.  

Zpívání ze srdce odstraní všechny nečistoty, anarthopaśamaṁ sākṣād bhakti-yogam adhokṣaje. Nevstupuje pouze do našich uší, ale také do našeho srdce, a ze zrcadla našeho srdce odstraňuje prach. Prvním prožitkem ze zpívání je tedy úleva od strastí hmotného života.

 

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ)