Udržujte planoucí oheň

 
Současný chrám Pána Jagannātha v Purī je přes 800 let starý a po celou tu dobu v Pánově kuchyni nikdy nevyhasl oheň. Stejně tak my musíme udržovat oheň našeho bhajanu a zajistit, aby nikdy nevyhasl. Každý den musíme házet velká polena v podobě uctívání Božstev, služby a naslouchání vaišnavům a zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry.

Potom bude tento oheň planout navždy a bude se zvětšovat a zvětšovat - přidejme jen více paliva, tolik kolik můžeme, do tohoto ohně oddané služby! 

(Kadamba Kánana Svámí, z knihy Kīrtanīyaḥ Sadā Hariḥ) 

Zaujmutí Krišny v měsíci Kártiku

Nemůžeme být na automatickém pilotu; musíme Krišnu upoutat tím, že vykonáme speciální oběť! A pak, když už jsme si Krišnu získali, vidíme, že si Ho nemůžeme udržet. Matka Jašoda Jej chytila a Krišna nebyl spoután jejími provazy, ale její láskou.

Když bylo Krišnovi jedenáct, přišel Akrúra a odvezl Ho z Vrindávanu. Od toho dne žili obyvatelé Vrindávanu v odloučení. Od tohoto dne všichni obyvatelé Vrindávanu, ať dělali cokoli, nemohli Krišnu získat, protože to není automatické.

Krišna je doháněl k šílenství... Šílenství v odloučení! Šílenství v jejich připoutanosti k Němu! Takže člověk si musí znovu a znovu získávat Krišnovu přízeň. Tohle je důležitý bod! Proto se znovu a znovu snažíme. A přesto je Krišna takový, že nikdy nezapomene jakoukoli službu, která je Mu prokázána. Pokud tedy vykonáme tuto službu během měsíce Kártiku, Krišna nezapomene...

Přednáška, 4. října 2009, Durban, JAR

Původní text v angličtině zde.