Krišna v nás

Když vzpomínáme na Krišnu, je to také Krišnova milost. Krišna si vybral být v naší paměti! Když na Krišnu myslíme, objevuje se v našich myšlenkách. Takto se musíme naučit vidět Krišnu v každém aspektu našeho života. 

(Kadamba Kánana Svámí, 19.listopadu 2021, Gólóka Dhám, Německo, Zoom)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Oáza smyslového požitku

Rád bych uvedl malou analogii skupiny lidí, kteří žili v oáze uprostřed pouště. Jednoho dne se tam objevil cizinec. Přinesl velice exotické ovoce, velmi pěkné a chutné, něco co v poušti nikdy neochutnali, něco výjimečného. Na každého to tedy udělalo dojem, protože život v poušti je omezen na datle, sušené ovoce a trochu velbloudího mléka. Co jiného v poušti jedí? Možná nějaký dušený kaktus! Ale za nějakou dobu vám ta nabídka přijde dost omezená. Tento cizinec říkal, že tyto plody ve skutečnosti pocházejí z úžasné země, kde je vše zelené. Většina lidí řekla, "Ale no tak, on se jen snaží být zajímavý, jen to našel v jiné oáze. Takové věci neexistují." Jiní říkali, "Takové místo musí existovat!" Měli nějakou víru a silou víry se rozhodli, že jsou připraveni s tím cizincem putovat pouští, aby našli tuto úžasnou zem.

Tato oáza v naší analogii je oázou smyslového požitku. Jelikož získali vyšší chuť, získali nějakou víru a byli připraveni opustit oázu smyslového požitku. Ale jakmile přišli do pouště, museli čelit planoucímu ohni chtíče na svých hlavách, nyní bez úkrytu. Zatímco v oáze byl nějaký úkryt před chtíčem v podobě smyslového požitku. Toto je velmi obtížná fáze a někteří lidé to nezvládli, někteří se vrátili, zatímco někteří odešli do pouště. Několik jich vydrželo ,a  ti, kteřá vydželi, nakonec došli do nové oázy, oázy kvality dobra. V oáze smyslového požitku si člověk užívá hmotného života. V oáze dobra si člověk užívá duchovního života. Ale ten sklon k užívání, k sebestřednosti, je stále přítomen. Proto oáza dobra není dost dobrá. Člověk musí jít ještě dál. Co je skutečně tím průlomem, to je když člověk žije životem oběti - když odejde z oázy dobra a dobrovolně jde zpět do pouště pro dobro ostatních. 

Zde může člověk překonat toto ātmendriya - tuto sebestřednost, kdy se snaží potěšit své vlastní smysly. V oáze nekontrolovaného smyslového požitku vládnou smysly - smysly a mysl. V oáze dobra jsou smysly ovládány usmerňujícími zásadami, ale stále tlačí velice silně. Je to proto stále boj. Jak jsem říkal, obzvláště v tomto věku je to sankirtana yajna - společné sdílení transcendentálního opěvování Krišny a Jeho Svatého Jména - které může učinit ten rozdíl. Zde se můžeme skutečně povznést. Je řečeno, že balavān indriya-grāmo vidvāṁsam api karṣati (Šrímad Bhágavatam 9.19.17) - smysly jsou tak silné, že dokonce i ten, kdo má poznání, zápasí, dokonce i ten, kdo zná, má stále problémy, protože poznání je příznak kvality dobra - poznání nestačí. Nemůžeme si být vědomi Krišny pouze na základě vyššího poznání. Pak je člověk slabý a bude mít sklon poklesnout. Pouze tehdy, když získáváme chuť v oddané službě, nastane ten průlom! 

(Kadamba Kánana Svámí, 24.listopadu 2021, Goloka Dhama, Německo, Šrímad Bhágavatam 6.2.40)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

 

Nežijte v domě, žijte v bhadžan kutiru!

Kultivujeme své vědomí Krišny tím, že budujeme celý Krišny si vědomý svět kolem nás. To nás vyživuje a je to důležité, protože je pak jednodušší na Krišnu vzpomínat. Když máme ve svém domě obrázky Krišny, bude nám to Krišnu připomínat. Musíme tedy vybudovat bhadžan kutir. Nežijte v domě, žijte v bhadžan kutiru! Učiňte z toho domu posvátné místo. Místo, kde uctíváme Krišnu. Dovolte mi říci příběh o panu Guptovi. Podnikal se součástkami nákladních vozů. Když jste přišli na místo, kde ty součástky prodával, všude tam byly obrázky Krišny. Dokonce i na klice u dveří byl obrázek Krišny. Na hodinkách pana Gupty byl obrázek Krišny. Na jeho peru byl obrázek Krišny. Na jeho hrníčku byl obrázek Krišny. Ať jste se podívali kamkoli, byl tam obrázek Krišny. Jednoho dne jsem se ho zeptal, "Guptaji, proč máš tolik obrázků Krišny?" Odpověděl, "No, mohl bych zapomenout..." To je pěkné. Pan Gupta je chytrý muž. Život je tak rychlý. Od dvaceti do čtyřiceti letí velmi rychle. Od čtyřiceti do šedesáti letí ještě rychleji. Od šedesáti do sedmdesáti ani nevíte, jak se to stalo! Život ubíhá rychle, proto musíme svůj čas opravdu využít.

 

(Kadamba Kánana Svámí, 7.ledna 2022, Záhřeb, Chorvatsko, setkání s žáky přes Zoom)

 

Odkaz na přepis v angličtině je zde.