Vzpomínání a zapomínání na Krišnu

Filosofie nám pomáhá vzpomínat na to, jak je všechno spojené s Krišnou, dokonce i když na Něho neustále zapomínáme. Mám na mysli - dal jsem příklady toho, jak jsme dobří v zapomínání na Krišnu. Můžeme zpívat šestnáct kol a na Krišnu si nevzpomenout ani jednou! Zpívat šestnáct kol, ani jednou na Krišnu nepomyslet. Víte o čem mluvím? Ani jednou - je to tak? Jsme náramně dobří v zapomínání na Krišnu dokonce i uprostřed Hare Krišna chrámu, kde je všechno Krišna Krišna Krišna Krišna - my na Krišnu zapomínáme. Možná v chrámu na Krišnu trochu vzpomínáte, ale ale jakmile vyjdete z brány, Krišna je pryč. Jakmile tu hraje nějaký film... Včera jsem seděl v čekárně u zubaře a pak začalo něco s mumiemi, slintajícími mumiemi na obrazovce. Je to opravdu něco...hrozné příšery...a pak ten boj. Znovu a znovu vás to vtahuje. Je to úžasné, ta moc televizní obrazovky. Je to hloupé a vy víte, že je to hloupé. Díváte se na to a říkáte: "To je úplně pitomý." Ale přesto se na to díváte. Bože, ach Bože. Takže síla hmotné energie pomoci nám zapomenout na Krišnu je velmi silná. Proto nám filosofie pomáhá vidět, že vše je spojené s Krišnou, takže jí potřebujeme. V tomto stádiu potřebujeme tyto berličky karmy a gjány (poznání).

(Kapské město, JAR, 21. listopadu 2013)

Odkaz na přepis v angličtině je zde.

Přijetí je počátkem nebojácnosti

Nálada přijetí je začátkem nebojácnosti. Ale na Západě nikdy nic nepřijímáme! Ano, ano, uctíváme Boha, ale víte, musíme zajistit, abychom byli v suchu a v pohodě. Zajistíme, aby bylo všechno dokonale zařízeno – že jsme pojištěni, že všechno je bezpečné, jak jen to je možné. A tak tolik zařizujeme. Takže tu musí být přítomna tato závislost na Pánu...
Vidíme, že Šríla Prabhupáda říkal, že když byl dítě, vypukla epidemie cholery a lidé zmírali jak mouchy. A že řešením celé té záležitosti byl harinám. A když měli každý den hodně harinámu, tak epidemie pominula! Tak to byl úplně jiný přístup než ten západní. A to je to, o čem skutečně mluvím, záviset na Nejvyšší Osobnosti Božství a přijmout u Ní útočiště a vidět Ji jako hlavní zdroj naší ochrany. To je tak jiné než západní přístup. My prostě přijímáme útočiště u oddané služby a o všechno bude postaráno.

(Kadamba Kánana Svámí, srpen 2010, Finsko)

Polapen láskou

Damódaraštaka, verš 1

Nejvyššímu Pánu, Jehož postava je ztělesněním věčnosti, poznání a blaženosti, Jehož náušnice v podobě žraloka se houpou sem a tam, Jež překrásně září v oblasti Gokuly a Jenž ze strachu z matky Jašódy rychle utíká od dřevěnéno hmoždíře, ale je jí chycen, protože utíkala rychleji, tomuto Nejvyššímu Pánu šrí Dámodarovi se s pokorou klaním.


Kdo dokáže běžet rychleji než Nejvyšší Pán? To není možné. Pamatujeme na to, že Krišna je Rančór - ten, kdo utekl z bojiště; utekl z bitevního pole a honil ho král Jávana. Jávana běžel plnou rychlostí, zatímco Krišna velmi klidně kráčel, a přesto ho Jávana nemohl dohonit. Jávana běžel a utíkal, ale nějakým způsobem byl pořád stejně daleko a vůbec se nepřibližoval. To je Krišna! Samozřejmě víme, že to Krišna zařídil tak, že tam spal Mučukunda. Mučukunda dostal takové požehnání - jelikož ho Indra budíval kvůli tomu, aby bojoval proti asurům - požádal o požehnání, aby dokázal spálit na prach kohokoli, kdo ho vzbudí, tak ho Indra nechal spát. Ale potom ho vzbudil tento Jávana a byl spálen na popel - to vše zařídil Krišna. Tak vidíme, že nikdo nedokáže běžet rychleji než Krišna. Matka Jašóda byla schopná běžet rychleji než Krišna, ale jednoduše kvůli tomu, že Krišna byl polapen její láskou. Nebyla to rychlost - byla to láska, kterou Krišnu polapila...


(Kadamba Kánana Svámí, 11.října 2011, Melbourne, Austrálie, domácí program)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.