úterý 6. listopadu 2018

Polapen láskou

Damódaraštaka, verš 1

Nejvyššímu Pánu, Jehož postava je ztělesněním věčnosti, poznání a blaženosti, Jehož náušnice v podobě žraloka se houpou sem a tam, Jež překrásně září v oblasti Gokuly a Jenž ze strachu z matky Jašódy rychle utíká od dřevěnéno hmoždíře, ale je jí chycen, protože utíkala rychleji, tomuto Nejvyššímu Pánu šrí Dámodarovi se s pokorou klaním.


Kdo dokáže běžet rychleji než Nejvyšší Pán? To není možné. Pamatujeme na to, že Krišna je Rančór - ten, kdo utekl z bojiště; utekl z bitevního pole a honil ho král Jávana. Jávana běžel plnou rychlostí, zatímco Krišna velmi klidně kráčel, a přesto ho Jávana nemohl dohonit. Jávana běžel a utíkal, ale nějakým způsobem byl pořád stejně daleko a vůbec se nepřibližoval. To je Krišna! Samozřejmě víme, že to Krišna zařídil tak, že tam spal Mučukunda. Mučukunda dostal takové požehnání - jelikož ho Indra budíval kvůli tomu, aby bojoval proti asurům - požádal o požehnání, aby dokázal spálit na prach kohokoli, kdo ho vzbudí, tak ho Indra nechal spát. Ale potom ho vzbudil tento Jávana a byl spálen na popel - to vše zařídil Krišna. Tak vidíme, že nikdo nedokáže běžet rychleji než Krišna. Matka Jašóda byla schopná běžet rychleji než Krišna, ale jednoduše kvůli tomu, že Krišna byl polapen její láskou. Nebyla to rychlost - byla to láska, kterou Krišnu polapila...


(Kadamba Kánana Svámí, 11.října 2011, Melbourne, Austrálie, domácí program)


Odkaz na přepis v angličtině je zde.


Žádné komentáře:

Okomentovat