Kadamba Kánana Svámí,
19. února 2013, Velká Británie, Londýn, SB 8.5.13
Když hovoříme o posloupnosti žáků, je zde taková idea –
možná trochu příliš zjednodušená idea – že posloupnost žáků znamená, že guru dá
pokyny svému žákovi, učí svého žáka a potom tento žák předává to stejné
poznání, jak ho slyšel beze změny svým následovníkům, kteří poté přijmou stejné
poznání naprosto tak, jak ho slyšeli, a beze změny jej předají další generaci.
Tímto způsobem máme nepřerušený řetězec gurua a žáka, který může být sledován
až ke Krišnovi.
Zní to jako koncept žákovské posloupnosti? Zní, ale úplně takhle
to nefunguje. Je mi líto, že zde kazím legraci, ale takhle úplně to nefunguje.
Je to trošku složitější. Když se podíváme na Madhvačárju, uvidíme, že spolu v základních
principech Madhvačárja a Šrí Čaitanja Maháprabhu souhlasí. Madhvačárja
poznamenal ve své „9 Prameye“ že
Višnu je Nejvyšší. Ó ano, to přijímáme. Samozřejmě, Šrí Čaitanja Maháprabhu
řekl, že Krišna je Nejvyšší! Višnu a Krišna jsou ale totožná Višnu tattva. Takto není žádný problém. A
nakonec, nebyl to Madhvačárja kdo uctíval Krišnu? Nemáme v Udupi v Madhvačárjově
centrále Krišnu, božstvo Kamataka Gopál - tančící Gopál?
Vypráví se, že Madhvačárja byl velice silná osobnost už od
svého dětství. Je řečeno, že kdykoliv ho matka urgentně zavolala, prostě se
přímo objevil z oblohy. Byl extrémně silný a mocný a i později, když byl dospělý,
byl velice silný. Byl jeden gunda –
gangster – který Madhvačárju vyzval a ten mu řekl, „dokážeš vůbec zvednout můj prst?“. A gunda nemohl, ani se vší svojí silou s ním nedokázal ani
pohnout – Madhvačárja byl velice silný.
Životopis Madhváčárjy je nazvaný „Madhva Vijaya“. Je tam zmíněno, že Madhváčárja je inkarnací Vayua a Šríla Prabhupáda to také zopakoval.
Každopádně zde máme co do činění s neobyčejnou osobností. Velice zajímavou
osobou, i když se podíváte na naší učednickou posloupnost: Brahma Madhva Gaudiya Sampradayu, která začíná u Krišny. Brahma
získal transcendentální poznání od Krišny. Dobře, kdo je další? Nárada Muni,
mentální syn Brahmy. Kdo je dále? Vyasadeva, v pořádku. Kdo je další?
Madhvačárja.
Ale není mezi Vyasadevem a Madhváčárjou něco jako 4000-5000
let? Je zde taková mezera, že? No a jak to tedy můžeme počítat za bona-fide spojení? Nějakým způsobem se Madhvačárja
údajně setkal v Himalájích s Vjásadévem. V písmech je řečeno, že
Vjásadéva je stále ještě na živu a pobývá v jeskyni v Himalájích a
Madhvačárja se tam s ním setkal. Mnoho oddaných již bylo v jeskyni Vjásadéva
ale nikdo nebyl doma, nikoho tam neviděli. Ale v tomto případě se s ním
Madhvačárja setkal. A nejen že se s ním setkal, ale také mu předložil svůj
komentář k Bhagavad-Gítě. A Vjásadéva ho opravil a to je řečeno, že se
počítá jako spojení, kde ho formálně přijal a dal mu pokyny. Tímto způsobem je
počítán jako další v řadě od Vyasadevy, věřte nebo ne. Takže zde máme co
do činění s velice mystickou osobností, nikoliv s nějakým průměrným
duchovním učitelem ale naprosto mimořádným.
Původní článek v angličtině
zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat