Kadamba Kánana Svámí,
18. února 2013, Leicester, Anglie, zasvěcovací lekce – BG 4.37
Vztah mezi guruem a žákem není jen vztahem mezi pánem a
služebníkem, protože mezi nimi je také pevné přátelství. Je důležité chápat, že
je mým přítelem a dobrodincem, a děláme to společně. Pracujeme na tom spolu!
Takhle to je. Musíme pokračovat v duchovním životě
společně s duchovním učitelem a svěřovat se duchovnímu učiteli. Jsou lidé,
kterých se zeptáte, „Jak se ti daří?“
„Výborně, výborně,
všechno je skvělé!“
A o měsíc později zmizí z mapy, víte!
Musí tam být přátelství! Byl jeden žák Šríly Prabhupády z velice
raných dnů, kolem roku 1966. Byl jedním z prvních žáků Šríly Prabhupády,
když přijel do New Yorku. A v průběhu let nebyl vždy příliš striktní v následování
všeho.
Před několika lety byl ve Vrindávanu. Byla právě oslava dne odchodu
Šríly Prabhupády a on stál na pódiu v modrých jeansech, černém tričku a tigrované
vestě. Měl punkový účes a řekl, „Vím, že
někteří by mě zde raději neviděli, ale já neodejdu. Nikam nepůjdu. A důvodem,
proč nikam nepůjdu, jsou ty tři slova, které mi Prabhupáda napsal. Díky těmto
třem slovům, já nikdy neodejdu.“
A ty tři slova jsou tvůj věčný dobrodinec!
A stejným způsobem, je duchovní učitel naším věčným
dobrodincem. To znamená, že není nic, co bychom mohli udělat, abychom ten vztah
zkazili.
Původní článek v angličtině
zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat