pondělí 14. září 2015

Počestnost žáka

Počestnost je velmi důležitá. Je velice důležitá nejen pro ženy, ale také pro žáka. Je řečeno, že žáci by měli být naprosto ctnostní, plně odevzdaní a zaměření na duchovního učitele. Takže spíše než abych se na to díval z úhlu počestnosti ženy a mluvil hodně o tomto, dám to stranou a otevřu téma počestnosti žáka, protože i muži i ženy jsou konec konců žáci, a proto je pro nás možná relevantnější dívat se na počestnost z pohledu žáka.

Toto znamená, že žák se musí snažit pochopit, že duchovní učitel je osoba, která jedná na velmi vznešené, pokročilé úrovni, a proto se úvahy duchovního učitele odehrávají na mnohem vyšší, rafinovanější úrovni než naše vlastní. Naše uvažování se děje na hrubé úrovni, naše myšlení se odehrává v různých náladách a stylech.


Takže postoje duchovního učitele, myšlenky duchovního učitele a úvahy duchovního učitele jsou na mnohem vyšší úrovni kultivovanosti než naše, a tudíž bychom se měli co nejvíce snažit zachytit náladu duchovního učitele a proniknout do ní. Nálada duchovního učitele je celkový součet jeho způsobu uvažování a jednání. Není to jen způsob, kterým věci říká, ale také jak je říká a jak je dělá. Člověk musí nejen naslouchat slovům, ale musí také vidět, jak duchovní učitel jedná, tohle je velice důležité!

Někdy, když vidíme videa se Šrílou Prabhupádou, můžeme se setkat s konkrétní epizodou, o které už jsme četli. Může se stát, že už jste četli něco o určité části Prabhupádova života nebo určitý rozhovor či určitou diskuzi, ale když spolu s tím vidíte i projevy, dodává to celou odlišnou dimenzi! Jako když v jednom rozhovoru Prabhupáda říkal velmi tvrdé věci. Mluvil o ženách a jak jsou méně inteligentní a bylo to v Chicagu. Ale neříkal to s velmi vážnou tváří, zároveň se u toho smál a chichotal. Když ho vidíte, říká to tak trochu jako dědeček, ale když jen čtete text, nemusí to tak vyznít. Když čtete text, vyzní to jako bum, bum bum! Avšak když vidíte jeho výrazy a náladu, je to úplně jiné.

Takže čestný žák se snaží přijmout náladu duchovního učitele a snaží se sám chovat podobným způsobem. Snaží se přijmout tuto náladu, a to nejen pouze napodobováním, ale tím, že se snaží porozumět povaze této nálady a tomu, jak duchovní učitel projevuje trnad api sunicena (Šikšáštakam 3); jak plně projevuje pokoru, toleranci, vzdává úctu ostatním a projevuje vlastnosti vaišnavy. Můžeme se hodně učit z toho, jak někdo projevuje vaišnavské vlastnosti.

Počestnost žáka tedy znamená, že pokyny duchovního učitele jsou siromani - jsou jako drahokam na hlavě! Jsou přenášeny jako drahokam, jako velký poklad. Cokoli duchovní učitel řekne, je siromani; není to vůbec nahodilé. A nikdy to není bráno na lehkou váhu. Vždy je to bráno jako něco velice důležitého - vše, co duchovní učitel říká! Takže každý okamžik s duchovním učitelem je vzácný, i když se to moc nezdá, i když nepadnou žádné dramatické výroky - stále je to drahocenná chvilka. Člověk musí uvažovat: "Měl jsem v té chvíli správný postoj? Přijal jsem skutečně řádnou pozici žáka?" A tak dále. Tohle všechno jsou příznaky počestnosti žáka, který opravdu hluboce přemýšlí o tom, co znamená být žákem a dát se plně k dispozici jako služebník duchovního učitele. A taková musí být meditace...

Přednáška, 2004, Melbourne, Austrálie

Původní text v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat