"Zvědavost zabíjí kočku"

Živé bytosti pochází z duchovního světa a poté se dostanou do stavu, kdy vstupují do tatashty - tatha znamená okraj - okrajového stavu, kdy nejsou ani v duchovním, ani v hmotném světě. Je to stav, kdy živá bytost vstupuje do rozjímání nad svou povahou, protože je její přirozeností nejen být služebníkem Krišny, ale také být íšvarou - vládcem a poživatelem.

Jakmile je zde tohle uvažování, živá bytost vstupuje do neutrálního postavení. Není to tedy tak, že v duchovním světě uprostřed toho, že Krišnu milujeme, se najednou objeví závist. "Proč musím sloužit Krišnovi?!" Není to tenhle případ. Je to jednoduše tak, že v rámci věčnosti živá bytost objeví aspekt své vlastní povahy a jakmile zde na chvíli setrvá, je v tatashtě - okrajovém stavu, kdy není pohroužena ve službě.

Pak se z této úrovně může okamžitě vrátit: "Co je tohle?! Nejsem teď zapojený v nektarové službě Pánu! Nechte mě okamžitě navázat na tuto službu!" Nebo může být zvědavá - jak se říká v angličtině: "Zvědavost zabíjí kočku." Je to zvědavost, která může živou bytost dovést do bodu, kdy se rozhodne: "Ano, možná chci vyzkoušet tuhle hmotnou oblast!" A pak živá bytost přichází do hmotné energie - anadi bahirmukha, což znamená, že je v hmotném světě od nepaměti...

Šrímad Bhágavatam 3.6.6, 27. srpna 2015, Stockholm, Švédsko

Původní text v angličtině zde.