pátek 9. října 2015

Duchovní svět

Když je jeden roh duchovního světa zahalen mrakem iluzorní energie, nemůžeme Krišnu vidět; nāhaḿ prakāśaḥ sarvasyayoga-māyā-samāvṛtaḥ, mūḍho ’yaḿ nābhijānāti, loko mām ajam avyayam (Bhagavad-gítá 7.25), Krišna je zahalen Svou energií jógamájou.

āvṛtaḿ jñānam etena, jñānino nitya-vairiṇā, kāma-rūpeṇa kaunteya, duṣpūreṇānalena ca (Bhagavad-gítá 3.39), Krišna je zahalen, když v srdci hoří chtíč. Tímto způsobem živá bytost sídlí v této zahalené části duchovního světa. A živé bytosti si kvůli iluzorní energii myslí, že jsou v hmotném světě, avšak Šríla Prabhupáda poukazoval na to, že ve skutečnosti jsme právě teď v duchovním světě. Není zde nic jiného, co nás odděluje od duchovního světa, než naše vlastní iluze.

Není to tak, že po spoustě tvrdé práce v oddané službě, po odzpívání mnoha a mnoha kol a po tom, co jsme byli velice dobrými oddanými, možná/třeba/teoreticky vzato se může stát, že na konci tohoto života člověk možná skutečně půjde zpátky k Bohu... a je to dlouhá, dlouhá cesta. Ne, je to okamžité.

Nejedná se o fyzickou cestu, je to cesta uvědomování si této jiné dimenze, a jakmile je tu další dimenze, jsme tam - do duchovního světa to není dlouhá cesta...

Přednáška, 19. září 2015, Midrand, Johannesburg, JAR

Původní text v angličtině zde.

Žádné komentáře:

Okomentovat