Na lekci, která poté následovala, Maharaja mluvil z pátého zpěvu Šrímad Bhagavatamu o vztahu mezi varnašrámou a oddanou službou. Vysvětlil, že oddaná služba je nezávislá na varnašrámě, ale pokud chceme rozvíjet naši oddanost po dlouhou dobu, pak přijetí útočiště v ašrámu je velmi nápomocné. Jeho prezentace byla inteligentním a vyváženým pojetím, jak prakticky tak filozoficky vydatná – pravý KKS styl.
Později ráno Maharaja představil speciální program nazvaný „Oddanost Svatému jménu“. V něm přirovnal obdržení Svatého jména během zasvěcení, jako když nedočkavě rozbalujeme dárek a pak zjistíme, že je to něco, co už máme. Pokračoval ve vysvětlení toho, co oddaný ve skutečnosti dostává v době zasvěcení. Společně se Svatým jménem oddaný získává milost duchovního mistra, který se modlí ke Krišnovi, aby přijal tuto duši navzdory jejímu zpívání polámaných jmen. Takto je Svaté jméno nedílnou částí vztahu guru-žák. Tímto způsobem Maharaja věnoval svou energii sdílením s námi drahokamy realizací Krišna vědomí, která sám odkryl a oceňoval. Program zahrnoval i úžasně vtipné video drama od Shyamananda prabhu (bydlící v Radhadeši), kerý expertně vylíčil zápas s myslí v každodenní džapě.
Brzké odpoledne bylo neformálním filmovým setkáním. Obsahovalo první uvedení „první kapitoly“ z produkce na cestě po Bangladéši, kterou Maharaja podnikl v říjnu 2011. Maharaja sdílel své oblíbené vzpomínky a vylíčil některá ze získaných pochopení. Visakha mataji (ACBSP) také ukázala svůj krátký film. V zákulisí mezitím probíhalo mnoho činností, jelikož další den přinášel neocenitelnou příležitost ponořit se do oslav Šrí Vyasa Puji.
Přeložila Jaya Gopinátha déví dásí.
Původní článek v angličtině od Rukminí déví dásí zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat